Hlavní obsah

Mezikrok do života. Dospělí z dětských domovů sdílejí byty s vysokoškoláky

Foto: fizes, Shutterstock.com

Dospělí z dětských domovů sdílejí v Brně bydlení s vysokoškoláky.

Reklama

11. 5. 18:06

V Brně funguje unikátní koncept sdíleného bydlení pro mladé dospělé po odchodu z dětských domovů a studenty vysokých škol. Projekt Symbios nyní dostal prestižní mezinárodní ocenění.

Článek

Kateřina Hanáková vyrůstala v dětském domově. Už dva roky ale bydlí v jednom z osmi bytů v Brně, které projekt Symbios nabízí dospělým po odchodu z dětského domova. Ti sdílí bydlení s vysokoškolskými studenty. „Naučili jsme se spolu žít a navzájem se od sebe učíme. Jsem tady spokojená,“ říká jednadvacetiletá žena.

Projekt Symbios, který funguje dva roky, teď obdržel prestižní mezinárodní cenu SozialMarie pro sociální inovace. Porotci jej ze tří stovek programů vybrali mezi patnáct nejlepších. „Jsme za to rádi. Je to nepřímé potvrzení, že to, co děláme, dává smysl,“ říká garant projektu Bohuslav Binka.

Ten před pár lety přišel s myšlenkou na založení projektu, který pomůže mladým dospělým po odchodu z dětských domovů. „Český stát v přechodu do samostatného života poměrně selhává. Ti lidé nedostávají podporu, kterou potřebují,“ vysvětluje Binka, který se inspiroval ve Vídni, kde podobný projekt funguje. Symbios poskytuje bydlení osmi mladým dospělým z dětských domovů a osmi vysokoškolským studentům, kteří ve dvojicích žijí v bytech 2+1.

Mezi prvními lidmi, kteří se do bytů nastěhovali, byla právě Hanáková. Po odchodu z brněnského Dětského domova Dagmar nejdřív bydlela u bývalého přítele. „Vůbec nám to ale neklapalo, takže jsem se snažila najít nějaké bydlení. Na Facebooku jsem narazila na reklamu na Symbios, ta myšlenka se mi zalíbila a okamžitě jsem napsala e-mail s žádostí,“ vzpomíná.

V Křenové ulici bydlí už dva roky a kromě spolubydlícího má v bytě také svou kočku a psa. „Největší radost jsem měla ze soukromí, protože v dětském domově bydlíte v pokoji s dalšími čtyřmi lidmi,“ říká Hanáková. Po nastěhování do sdíleného bydlení odmaturovala a teď studuje inženýrskou informatiku na brněnské Mendelově univerzitě. Na nájem si vydělává placenou stáží v IT oboru.

Právě včasné placení nájmu je jedním ze čtyř pravidel Symbiosu, která musí nájemníci dodržovat. Dalšími jsou zákaz drog, povinná účast na měsíčních setkáních a neomezování ostatních nájemníků. „Jsou to jediná pravidla, která jsme určili z vnějšku. Všechna ostatní si komunita určuje sama a to, na čem se dohodne, tak platí,“ vysvětluje Binka.

Byty projektu poskytla městská část Brno-střed a výše nájemného je podle garanta kolem 70 procent tržní ceny. „Chceme tím podpořit úspěšný start a to, aby se mladí dospělí nedostávali do dluhové pasti. Zároveň je hodně důležité pravidelně nájem platit a mít to jako hodnotu číslo jedna,“ dodává.

Důležitou roli v projektu hrají společná setkání jednou za měsíc, na kterých se scházejí všichni nájemníci a lidé z vedení projektu. Obyvatelé domu tam řeší společné problémy, domlouvají se na úklidu či společných aktivitách. Povinné je také setkávání s mentorkami. „Myslím si, že to komunitě dost pomáhá. Mentorky nemají za úkol vyřešit za člověka problém, ale podpořit ho v jeho řešení,“ říká vedoucí projektu Symbios Markéta Mikuličáková. Mezi nejčastější potíže nájemníků jsou neshody ohledně úklidu nebo vzájemné vztahy, což ale podle Mikuličákové není nic neobvyklého.

V domě bydlí také Lucie Šarkozyová. Ta pochází ze Slovenska, kde byla v několika dětských domovech, poté přešla do pěstounské rodiny. „Tam to ale úplně nedopadlo a zničehonic jsem se ocitla na ulici,“ říká. Když přijela do ubytovny v Česku, dozvěděla se o projektu Symbios. „Je velká výhoda, že bydlíme s někým, kdo vyrůstal v rodině. Může nás to hodně naučit,“ myslí si žena, která pracuje jako sportovní a rekondiční masérka.

Díky projektu získala trvalý pobyt v Česku, a může si tak žádat o zdravotní pomůcky – má totiž vadu zraku. Přes Symbios se letos dostala do Barcelony, kde pracovala jako restaurátorka a malovala vlastní obrazy. „Člověk se v Symbiosu naučí starat sám o sebe a může se seberealizovat,“ vyzdvihuje Šarkozyová. Navíc oceňuje, že má při dodržování pravidel jistotu bydlení.

To má každý z nájemníků garantované na pět let. „Je to strašně důležité. Pokud by šlo pouze o jeden rok, bylo by to málo a mladý dospělý by nedostal jistotu. Ta je nutným předpokladem k tomu, vyzkoušet si, co obnáší samostatný život,“ míní Binka. Po uplynutí této doby ale budou muset nájemníci Symbios opustit. „Je to velká nejistota, nevím, co bude dál. Ale to k životu patří,“ přemýšlí Hanáková.

Binka po dvou letech fungování projektu pozoruje u obou skupin – mladých dospělých z dětských domovů i vysokoškolských studentů – posun. „Člověk vidí pokrok. Není to cesta z bodu A do bodu B, ale je to spíš sinusoida, kde si lidé osahávají také neúspěchy. Obě skupiny už umí daleko víc převzít iniciativu a zodpovědnost za to, aby se jim tady dařilo dobře,“ shrnuje.

Projekt Symbios v Brně provozuje spolek EkoInkubátor ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a městskou částí Brno-střed. Spolek plánuje budoucí rozšíření projektu také do Prahy a Ostravy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované