Hlavní obsah

Miliardář Sehnal: změňte covidovou strategii a rozvolněte

Majitel SPGroup Pavel Sehnal. (Video: Jiří Zatloukal)

 

Reklama

9. 2. 7:12

K mému hotelovému byznysu by se určitě nějaká cestovní kancelář hodila. Máme zájem i o hotely a v některých případech jsou jednání pokročilá, říká majitel SPGroup Pavel Sehnal, který znovu zkusí štěstí v politice.

Článek

SPGroup Pavla Sehnala loni kvůli státním uzavírkám prodělala desítky milionů hlavně na čestlickém aquaparku či provozu výstaviště v Letňanech. Tržby klesly i jeho tiskárnám v Kolíně či pojišťovně Slavii, která patří mezi desítku největších v Česku. U bank proto žádá o odklad splátek. „Jsou to řády dvaceti až třiceti milionů korun. Jsou to kvartální splátky, ale popravdě v dnešní době jsem raději, když mám ty peníze u sebe, než aby byly u mé financující banky,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys.

Sehnal však současně má hodně kapitálu z minulosti, takže hodlá i v krizi expandovat hlavně v cestovním ruchu a hoteliérském byznysu.

Máte spoustu volného personálu v hotelech. Propustil jste je už? Nebo je držíte stále na částečný úvazek?

Jak v které společnosti. V některých společnostech personál držíme, pokud jich neměly až takový velký počet. V některých jsme v prosinci rozdali výpovědi, v některém případě jsme propustili až 50 procent lidí.

O kolik jde lidí?

Řekněme o jednotky desítek, protože už nevěříme rychlému otevření. Tady vidíme, že ten virus nás předhání. Už bylo milion nakažených lidí, milion lidí má možná kolektivní imunitu, a proti tomu je pouze 250 tisíc naočkovaných.

A každý, kdo trošku rozumí matematice, si spočítá, že to proočkování tímto tempem může trvat dva až tři roky. Budou potřeba dvě dávky, takže nevím, co vláda udělá. Já bych tedy, být na straně vlády, jakési rozvolnění udělal, protože teď čísla jsou dobrá a raději bych udržoval v činnosti nemocnice – a v pohotovosti tu polní – a pustil bych tu ekonomiku, aspoň drobně nadechnout. (společnost Pavla Sehnala pronajímá státu výstaviště v Letňanech, kde polní nemocnice sídlila, pozn. red.)

Co budete dělat s vašimi hotely, které jsou nyní prázdné? Zakonzervoval jste je? Jsou to svým způsobem generátory ztráty.

Hotely jsme opravili už během prvního lockdownu na jaře, protože jsme si říkali, že pokud jsme odstaveni, využijeme ten čas právě k tomu, abychom je opravili. To byl i případ aquaparku, kdy jsme tam měli retenční nádrže, které už se roky neopravovaly, protože provoz byl kontinuální celých 12 let a my jsme je nepřetržitě provozovali. Odstávky jsme využili k tomu, že když už jsme museli vypustit vodu – jen pro představu, denní náklad na ten aquapark je 300 tisíc korun jenom za technologie – tak aby nám ty technologie nepopraskaly.

Spočítal jste, jaká byla ta ztráta hotelového komplexu a aquaparku za loňský rok?

Ztráty jsou v řádech vyšších desítek milionů korun. Třeba Výstaviště Letňany má běžně 400 milionů tržeb a udělá třeba 40 milionů zisku, takže má 360 milionů ročně nákladů. Kompenzace, kterou stát poskytuje, je, řekl bych, méně než jedno procento. Kompenzace státu měla být systémově provedena jinak. Stát si měl uvědomit, že jsou tady různé velikosti firem a podnikatelů.

U soukromníků, živnostníků, se domnívám, že systém, který byl nastaven, může pokrývat významnou část těch nákladů. Pak jsou středně velké firmy, kam bych řadil ty svoje firmy, řádově ve stovkách milionů obratu, možná blížící se miliardě. A pak jsou ty firmy nad miliardu a tam už měl být individuální přístup.

U těch středních firem platil limit 800 tisíc eur a rozhodnutím Evropské unie byl zvýšen na dvojnásobek, tedy 1,6 milionu eur, ale pořád se bavíme o 40 milionech korun dotace na celou skupinu firem. Takže pokud mám ve skupině 65 firem, a pokud si 40 milionů rozdělíte na 60 dílků, zbyde vám 700 tisíc korun. Takže podpora vám pokryje asi tak 14 dní. A my jsme zavřeni už skoro rok.

Skončí kvůli tomu za minulý rok skupina SPGroup ve ztrátě?

Čísla spočítaná zatím nemám, ale samozřejmě u společností, které v důsledku krizových opatření vlády byly uzavřeny, se ziskem nelze počítat, to je zřejmé.

Aquapark, výstaviště, hotely, …

U nich ztráta nepochybně bude. Pak jsou průmyslové podniky, například Obchodní tiskárny Kolín, to je velká společnost s 1,1 miliardy korun obratu. Jsme dominantním výrobcem obalů pro potravinový průmysl a máme, tuším, 80procentní podíl na trhu nápojových etiket, takže Coca-Cola, Pepsi-Cola, Dobrá voda, Mattoni a podobně.

Tam to funguje?

Ano, ale úbytek zákazníků také cítíme, protože celá řada těch potravinářů nebo nápojářů dodávala do hotelů a do restaurací například třetinkové lahve na minerální vodu, které si běžný zákazník domů nekupuje. Je to sortiment, který vyloženě směřuje do hotelů, takže tato část segmentu vlastně zcela vypadla. Vypadly i takové drobnosti, jako jsou třeba drobné, samostatně balené sušenky ke kávě, když jste si šel na kávičku, ke kávě vám dali sušenku, která byla samostatně balená. Takže pokud se již rok neprovozuje to gastro, tak to výrobce musí na trhu znatelně pocítit, takže se to dotýká i našich zákazníků.

Posledním velkým aktivem je pojišťovna Slavia, která se extrémně dařilo v roce 2019. Jaký byl rok 2020?

Tady se možná zdá, že pojišťovnictví je osudem mého života. Vyprodukoval jsem několik projektů v oblasti pojišťovnictví. První, dnes už možná zapomenutý, byl penzijní fond, který jsem v roce 2004 založil a o dva roky později jsem ho prodal a skončil ve skupině Winterthur. Následně jsem založil Českou podnikatelskou pojišťovnu, a během deseti let jsme tu firmu vytáhli až na čtyři miliardy obratu, a prodali jsme ji rakouské skupině VIG.

Bude to stejné se Slavií?

Zatím se ukazuje, že je ten projekt velmi úspěšný, protože po prodeji ČPP jsem koupil podíl v pojišťovně Slavia, tehdy nejmenší pojišťovně na trhu s 50 miliony předepsaného pojistného. Loni jsme skončili krásným číslem. Měli jsme 1,1 miliardy předpisů pojistného, takže jsme se zase zařadili do té desítky největších a nejlepších pojišťoven, a tady ještě vždycky zdůrazňuju, jsme v podstatě dnes už jediná ryze česká pojišťovna v první desítce.

Takže to je ten hlavní generátor příjmů pro skupinu?

Pojišťovnictví se navzdory špatné době daří, protože třeba v oblasti pojištění motorových vozidel, musí být ten, kdo má vozidlo, ze zákona pojištěn a v době lockdownu se méně jezdí, takže třeba ten pojistný trh na tom profituje, protože škodní frekvence je nižší.

Na druhou stranu třeba veliké škody pořád zůstávají. Ty jsou v podstatě nahodilé, ale v tomto segmentu pojišťovny získávají. Na druhou stranu, v průmyslu je situace složitá, protože když firmy mají výpadky, tak ne každá firma zaplatí včas. A ještě se nám v oblasti pojišťovnictví ukazuje špatný přístup klientů, protože jak šetří, tak trošičku podceňují bezpečnost práce a ta preventivní opatření.

Takže máte víc škodních případů?

Dnes je průmysl náchylnější k škodním událostem právě proto, že neprobíhá preventivní údržba, která by běžně probíhala. I firmy mají velké problémy, víte sám, že automobilový průmysl několikrát na několik dnů zastavil provoz, neměl komponenty pro výrobu. A to se děje vlastně na všech úrovních, takže firmy bojují s virem, bojují s tím, že mají část lidí vždycky v karanténě a dneska je milion nakažených, což je každý desátý člověk v populaci, respektive téměř každý osmý člověk v pracující populaci. Je to problém.

Vaše pojišťovna tedy byla v zisku, nebo se zisk snížil kvůli škodním případům?

Očekávám, že zisk pojišťovny bude asi 22 milionů korun. Plánovaný byl, tuším, 30 milionů, takže to je ta míra dopadu poklesu trhu. Nepojišťuje se spousta akcí, které se běžně pojišťovaly a v rámci skupiny jsme si pojišťovali naše vlastní veletrhy, stánky vystavovatelů byly pojištěny, protože ti majitelé přivezou drahé exponáty. A když najednou máte z 54 veletrhů za loňský rok čtyři, je to výpadek toho segmentu. Další výpadek je pojišťování cizinců. Cizinec, pokud chce pracovat na území Česka, musí mít zdravotní pojištění, ale v okamžiku, kdy hranice jsou uzavřeny, pracovní nějaká síla nám přes ty hranice nepřichází, nebo přichází v porovnání s předchozími lety jen zlomek, a tudíž tento segment pojištění také ubývá.

Vrátím se k otázce, skupina SPGroup tedy skončila jak?

Očekávám, že hospodaření nebude významně ztrátové, že dokážeme vykompenzovat ztrátu zavřených společností nějakým ziskem na úrovni provozuschopných společností. Ale samozřejmě ten zisk chybí, protože pokud firmy mají úvěry, tak úvěr se splácí ze zisku.

Hledáte investora pro některou část vašeho impéria, například pro Slavii, která by ho mohla najít?

Nehledáme. A pokud se nás někdo dotazuje, jestli bych cosi neprodal, tak zatím odpovídám, že ne. My sami naopak se rozhlížíme po tom hotelovém segmentu. Už dříve jsme si vytvořili investiční plán, že budeme kupovat jeden hotel každý rok, takže jsme po Aquapalace Resortu koupili hotel v Mariánských Lázních, ten už jsme zrekonstruovali. Rok poté jsme koupili hotel v Harrachově, tam tu rekonstrukci plánujeme na letošní rok.

Hledáme hotely k nákupu

Jednáte s některými hoteliéry? Vím, že jste se zajímal například o Hotel Kampa ze skupiny pana Sivka. Jste v kontaktu s dalšími?

Ano, jsme. Někde jednání jsou, řekněme, blíže nějakému společnému pohledu. Někde je ten cenový rozdíl příliš veliký, a majitel hotelu by nám ho rád prodal za čísla, která byla před covidem a my samozřejmě dneska vidíme, že segment turistiky nějakým způsobem oslabil. Chybí tady sedm milionů turistů ročně, to je nejvýznamnější aspekt. Myslím, že domácí klientela zůstává, dokonce možná narůstá. Vidíme to ve vlastních hotelech, ale těch sedm milionů turistů, kteří přijeli do České republiky a utratili tady desítky miliard korun za jídlo, za ubytování, za stravu nebo za nápoje, takže to tady chybí a dokud se ty hranice neotevřou, tak ekonomika neposílí a hotelový průmysl to bude asi cítit.

Pavel Sehnal

Český podnikatel, politik, miliardář.

Absolvent ČVUT v Praze.

Po roce 1989 se začal věnovat finančnictví, byl několik let předsedou představenstva Podnikatelské banky.

V roce 1995 založil Českou podnikatelskou pojišťovnu, kterou později prodal Kooperativě.

Dnes jeho SPGroup patří mezi nejvýznamnější finanční skupiny v Česku a sdružuje přes 50 firem.

Od roku 2016 je předsedou znovuobnovené Občanské demokratické aliance (ODA). Od roku 2018 zastupitel městské části Praha 18.

Zdroj: Wikipedia

Jak byste financoval akvizice, úvěrem?

Teď je úvěr velmi těžko dosažitelný, takže pokud přijdete do banky a řeknete: já bych si rád půjčil na hotel, bank, které jsou ochotny vám ty peníze poskytnout na hotelovou investici, je velmi málo. Neříkám, že nejsou, s některými jednáme, ale je jich velmi málo. Protože ty všechny ostatní banky řeší problém, čímž se možná dostáváme do velmi ožehavého tématu. Kdo má úvěr, stojí před velkým problémem. Vy máte hotel a banka za vámi přijde a říká vám, že neplníte kovenanty. Nemáte návštěvnost, nemáte tržby (kovenanty jsou vedlejší podmínky, které jsou navázány na tu půjčku, pozn. red.). Banka vám dala úvěr za určitých úrokových podmínek a tak dále, a současně sleduje, jestli plníte, nebo neplníte předem avizované obchodní plány.

Řada hotelů je teď neplní, takže banky se budou ozývat víc a víc.

A banky se ozývají a říkají: Neplníte a podnikatel svědomitě říká: nemohu plnit, když tady existuje krizové opatření vlády, které mi brání v provozu, a žádají banku: odložte nám splátky toho úvěru, nebo odložte nám splátky jistiny. Banky až do prosince svorně tvrdily: my nesmíme, my nemůžeme, protože Česká národní banka má metodiku, která nám v tom brání. Jakmile bychom ten úvěr přesplátkovali, bude klasifikovaný se všemi negativními důsledky pro hoteliéra. Teď naštěstí, v prosinci, vyšel metodický pokyn, který už to vykládá trochu příznivěji pro podnikatele.

Kam tím spějete? Jednáte s bankami taky o prodlužování vlastních úvěrů?

Ano, jednáme. A tady bych vlastně chtěl dát doporučení a návod ostatním podnikatelům: Banky vám mohou ustoupit a jedná se o tzv. covid úlevu. Samozřejmě musel jste do té doby platit všechny splátky řádně a nesmí existovat předpoklad, že byste v krátké době přestal mít schopnost splácet. A důležitá věc je, že lze poskytnout pouze jednu úlevu během 15 měsíců a délka té úlevy může být pouze šest měsíců.

Kolik chcete odložit?

Jsou to řády, 20, 30 milionů korun. Jsou to kvartální splátky, ale v dnešní době jsem raději, když mám ty peníze u sebe, než aby byly u mé financující banky. Pokud to legislativa umožní, tak říkám: my máme na rezervním účtu asi 50 milionů u banky. A říkáme: raději si ty peníze uložíme a budeme mít na rezervním účtu 70 milionů, než aby ty peníze odešly bance, protože, po pravdě řečeno, ta banka je vlastněna někde ze zahraničí a ta mateřská banka také má zájem si ty peníze svolávat.

Je to takový souboj, a tady bych popřál úspěch panu ministru Havlíčkovi, aby se v tomto smyslu prosadil, když už ne plošným moratoriem jako na začátku roku, tak aspoň selektivním, aby řekl: ty obory, které jsme krizovými opatřeními zavřeli, hotel, fitness a podobně, těm, banky, covid úlevu poskytněte.

Vím, že jste se zajímal o koupi cestovní kanceláře Firo-tour. Máte zájem ji převzít?

Určitě. K mému hotelovému byznysu by se určitě nějaká cestovní kancelář hodila, protože hotelový průmysl spolupracuje s cestovními kancelářemi. A přestože systém internetových rezervací, Booking a podobné, trošičku zmenšuje význam cestovních kanceláří, tak přesto mají svoji klientelu. Někdo se o to nechce starat a objedná si zájezd u cestovní kanceláře. Z tohoto pohledu, jako skupina SPG, bychom rádi i do budoucnosti nějakou cestovní kancelář získali do svého portfolia, abychom ten hotelový průmysl posílili, ale u těch velkých cestovních kanceláří v České republice je veliký problém.

Vláda, respektive Ministerstvo pro místní rozvoj, nenašlo žádný program, zatímco německé, zahraniční cestovky dostaly miliardy eur podporu. České cestovky byly zpočátku podpořeny tím voucherovým zákonem, který říká: vydejte zákazníkovi voucher a ten voucher znamená zánik závazku. A běžná činnost cestovní kanceláře spočívá v tom, že klient zaplatí peníze na zálohu, cestovní kancelář odešle ty peníze hotelu a dopravním společnostem a ty peníze nemá.

Dostávají se do obrovských finančních problémů. Řada z cestovek nedostala pojištění. Je to případ právě Firo-tour a zřejmě i dalších…

Ano. To zákonné pojištění cestovních kanceláří vychází z evropské směrnice, která říká: existuje jakési blaho občana, a to musí být pojištěno, a do toho blaha občana patří i to pojištění peněz, co utratí za dovolenou. Pro mě nepochopitelně tam třeba nepatří pojištění, když si kupujete dům, pojištění realitní kanceláře tam není, ale cestovní kanceláře ano. Takže občan má peníze, co dal cestovní kanceláři, pojištěné ze dvojího pohledu. Kdyby se nevrátil z té dovolené, tak je zaplatíme, ale vlastně i ta pohledávka za cestovní kancelář je pojištěná. A v tento okamžik přijde stát a krizovým opatřením, zavřením hranic, znemožní té cestovní kanceláři cestovat.

V ten okamžik běžné komerční smlouvy, které mezi pojišťovnami a cestovními kancelářemi byly, a byly nastaveny na běžné druhy rizik, včetně i možná teroristického útoku, tak pořád jsou součástí pojištění, ale součástí pojištění není celosvětově ingerence státu v okamžiku, kdy stát svým opatřením vstoupí mezi dva komerční subjekty, tak tím okamžikem přebírá zodpovědnost ten stát, protože on přerušil ten běžný komerční vztah.

Tím chcete říct, že by podpora měla přijít i pro cestovní kanceláře?

Jediné řešení, které jsem našel, je, že existuje garanční fond pro cestovní kanceláře a ten stát by měl skutečně ten garanční fond naplnit. V minulosti už to udělal třeba u bank. Naplnit garanční fond z těch 500 miliard schodku loňského roku a možná 350 miliard letošního roku.

Ty řády nejsou vysoké, bavíme se možná o nižších řádech miliard korun, prostě možná i dvě miliardy, možná, že miliarda korun by to spravila. A na straně druhé by byl spokojený občan, takže stát by měl rozhodnout a říct: cestovní kanceláře jsou v tom nevinně, nemohly podnikat, my jsme jim v tom krizovým opatřením zabránili, naplnit garanční fond tak, aby klient mohl být uspokojen z toho garančního fondu.

Pojďme teď k poslednímu tématu, což je politika. Vy jste se pokoušel oživit Občanskou demokratickou alianci. V minulých volbách jste kandidoval se svou stranou, ale do parlamentu jste se nedostal. Nyní ústavní soud rozhodl o změně volebního zákona, který by mohl nahrávat malým stranám. Přemýšlíte znovu, že byste zkusil zabojovat v podzimních volbách?

Ano, stejně jako byla pojišťovna Slavia 130 let stará značka a my jsme ji oživili a dostali jsme ji mezi ty top pojišťovny, tak stejnou sázku jsem dával brandu ODA, protože v 90. letech to byla parlamentní strana. Vždycky to byla strana, která měla rozumná, inteligentní řešení, takže my jsme na tu tradici navázali, účastnili jsme se celkem několika voleb. První byly parlamentní 2017, získali jsme někde méně než procento hlasů. Pak byly následně prezidentské volby, kde jsme vybrali reprezentanta, byl to pan Vráťa Kulhánek, bývalý ředitel automobilové akciové společnosti Škoda, člověk nadmíru zkušený. A do třetice jsme se účastnili v komunálních volbách. Celkem jsme udělali 15 kandidátek a sedmkrát jsme uspěli, dokonce v městě Kopřivnice jsme byli větší než hnutí ANO, měli jsme tam 22 procent hlasů a měli jsme tam svého místostarostu.

Takže hodláte pokračovat?

Pro letošní rok určitě chceme pokračovat a já se přiznám, že je dobře, že ten volební zákon byl změněn. Co od toho očekáváme? První věc bych řekl: profesionalizaci té Sněmovny, dneska ve Sněmovně sedí spousta lidí, kteří byli jenom čistokrevnými politiky, nemají žádnou pracovní zkušenost. Volebním zákonem se teď umožní, aby vznikaly koalice menších, odborně založených skupin, hnutí nebo stran, tak to může skutečně vést k tomu, že se do Poslanecké sněmovny dostanou kvalitnější lidi, kvalitnější ve smyslu, že budou mít více vlastních zkušeností.

S tím už přišel premiér Andrej Babiš, aby ve Sněmovně byli odborníci. Zatím se to ne vždy daří.

Co to může přinést? Ta Sněmovna bude trošku senzitivnější a pozitivem může být, že vládnoucí koalice nebude moct tak brutálně prosazovat zákony navzdory názorům opozice. Bude muset být přeci jen větší kompromis, protože vládnoucí koalice bude křehčí a bude muset více poslouchat hlasy opozičních stran a více hledat ta řešení, která budou prospěšná. Volební systém teď stojí před nějakým rozhodnutím a já to úplně poslancům nezávidím. Musí rozhodnout, jak to bude nově vypadat, jestli bude 14 krajů, osm krajů, nebo jeden kraj. Osobně spíše očekávám, že zůstane těch 14 krajů, že nový systém bude kopírovat správní uspořádání státu, ale varianta jediné kandidátky za celou Českou republiku je velmi atraktivní a hned řeknu důvody. My když kandidujeme, tak ve všech krajích dohromady postavíme 400 lidí na kandidátky, ale křesel je 200, prostě ten systém je špatně nastaven.

Koho byste chtěl postavit? Máte už nějakou představu?

Ano, máme ty kandidáty připravené, a právě systém té jedné velké kandidátky by nám všem pomohl, protože my bychom na té jedné kandidátce mohli říct: tady máme odborníka na zdravotnictví, tady máme odborníka na zemědělství, tady je odborník na průmysl. Jedna kandidátka už by, dá se říct, tvořila stínovou vládu. Ale když máte 14 kandidátek, tak je to jenom boj o voličské hlasy. Ale potom práce v té Sněmovně není kvalitní, protože najednou se ukáže v nějaké politické straně přebytek lékařů a není tam prostě nikdo z armády.

Můžete říct pár jmen, které postavíte?

Říct to budu moct v březnu, protože teď ta koaliční jednání mezi ODA a ostatními stranami probíhají, ale nepochybně to bude koalice více politických subjektů.

Chcete se spojit s některou stranou?

Ano. Nebudeme kandidovat samostatně, protože nebylo by v silách jedné politické strany překonat pětiprocentní hranici. Máme už s některými politickými stranami podepsanou i koaliční smlouvu, takže už jsme se na to připravovali. Mně každý uvěří, že rozumím průmyslu a pojišťovnictví, ale nikdy jsem nepodnikal v zemědělství, takže prostě pokud se spojíme s politickou stranou, která má lidi, odborníky, a své zastánce v oblasti agrární politiky státu, tak to bude jenom ve prospěch občana.

Předpokládám, že byste tu stranu vedl?

Lze to předpokládat.

Kolik procent hlasů byste považoval za úspěch?

Úspěch je pět procent hlasů a osm křesel v Poslanecké sněmovně. To je základní úspěch, který všem těm v koalici sdruženým politickým stranám dává možnost, aby veřejně říkaly své názory. Protože pokud nejste tou parlamentní politickou stranou, tak přístup do veřejných médií je omezen na pár jednotlivých vystoupení, viz drobné sobotní pořady třeba na veřejnoprávní televizi, ale nemáte tu možnost aktuálně reagovat, prostě říct: toto je dobře, toto je jinak, prostě my bychom měli názor a nová řešení, třeba i při odškodňování podnikatelů. Dnes o tom rozhodují lidé, kteří nikdy nepodnikali, nikdy neměli ani cukrárnu, nikdy neměli lahůdkářství, natož nějakou továrnu. A oni rozhodují o tom, jaký má být ten model odškodňování, dotace pro ty podnikatele. Dnes by se velmi hodilo, kdyby v té vládě seděl někdo, kdo má velkou praktickou zkušenost s řízením mnoha firem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované