Hlavní obsah

Vojtěch označil 97 nemocnic s budoucností. Ostatní nejsou nutně třeba

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Nebudeme nikoho utlumovat, ale peníze na lepší vybavení jim nepošleme.

Reklama

17. 9. 7:35

Ministr zdravotnictví naplňuje podobný plán, s nímž přede dvěma lety přišla slovenská ministryně Andrea Kálavská.

Článek

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rozjíždí nenápadně plán, který by se dal nazvat největší zdravotnickou reformou posledních 20 let.

Jejím základním motivem je to, že byla určena minimální síť nemocnic, do níž patří ty, které se mohou například těšit na podíl z mimořádné evropské podpory v podobě 16,9 miliard na lepší vybavení.

O něco podobného se v letech 2018 a 2019 – pod označením „velká reforma“ – pokusila slovenská ministryně Andrea Kálavská (Smer). Na rozdíl od ní však Adam Vojtěch natvrdo neříká, že nemocnice, které nejsou na seznamu příjemců štědrých evropských dotací, hodlá utlumit.

Bývalá Vojtěchova slovenská kolegyně navrhla „minimální síť“ 46 nemocnic. „Dáme jasná kritéria. Pokud jste malá nemocnice, budete muset provozovat internu, chirurgii, pediatrii, ARO, neurologii a gynekologii. Dokážete to zařídit? Pokud ne, můžete se změnit na nemocnici následné péče,“ vysvětlila exministryně Kálavská plán, na kterém spolupracovala s globální poradenskou firmou BCG.

Nemocnicím, které projdou sítem, pak slíbila podporu, aby si zařídily takzvaný urgentní příjem. Tím se myslí přijímací oddělení s nepřetržitým provozem, kterým projdou všichni pacienti a kde před odesláním na specializované pracoviště provedou nezbytné prohlídky.

Plán nakonec zkrachoval na tom, jak otevřeně ho slovenská ministryně formulovala. Vyhlídka na zrušení některých nemocnic vzbudila poprask a nedlouho před volbami v únoru 2020 poslal Robert Fico reformu k ledu.

Český ministr Adam Vojtěch se podobnou cestou vydal už v roce 2019, když šéfům pojišťoven nařídil, ať 97 vybraným nemocnicím ročně připlácejí od tří do 30 milionů korun za nepřetržitý provoz urgentního příjmu. Podle tohoto ministerského seznamu se o tyto peníze může hlásit 19 velkých nemocnic, z toho musí být jedna v každém kraji a dalších 78 špitálů na okresní úrovni.

Během koronavirové pandemie projekt usnul, až letos v květnu ho oživil ministr Petr Arenberger. Nabídl nemocnicím na vybavení urgentních příjmů 8,5 miliardy z evropského programu IROP, avšak podmínky byly stanoveny tak, aby se o podporu mohly přihlásit jen nemocnice ze zmíněného Vojtěchova seznamu.

Přehled všech kandidátů do voleb

Foto: Seznam Zprávy

Podívejte se v našem speciálu Volby 2021, kdo kandiduje ve vašem kraji.

Akce se „proslavila“ tím, že kritériem pro uspokojení žadatelů se stalo to, která z nemocnic se o požadavek nejrychleji přihlásí (nejrychleji klikne). I tak se sešly požadavky, které původní Arenbergerovu nabídku vysoce přesáhly – žádosti se vyšplhaly na celkem 19,5 miliardy.

Tento týden Adam Vojtěch, který Arenbergera nahradil, vzniklý chaos napravil a rozšířil balík dotací z 8,5 na 17 miliard, které hodlá rozdělit ještě do voleb. Jde o největší investiční balík v historii zdravotnictví, za který budou nemocnice stavět nové pavilony a nakupovat těžkou techniku v čele s magnetickými rezonancemi.

Nemocnice, které se nedostaly k podpoře

Praha – Pod PetřínemSemily
Brandýs nad LabemTurnov
Kutná HoraDvůr Králové nad Labem
Městec KrálovéVrchlabí
NeratoviceHustopeče
SedlčanyTišnov
SušiceBílovec
DuchcovBohumín
KadaňBruntál
Roudnice nad LabemKarviná – Hornická
FrýdlantOdry

Poznámka: Tyto nemocnice provozují akutní lůžkovou léči, nemají však nárok na příplatek pro urgentní příjem.

Na druhé straně z této podpory (slovníkem slovenské reformy „z minimální sítě“) vypadlo přes 20 venkovských nemocnic, které dnes rovněž nabízejí akutní lůžkovou péči.

Vojtěchovi lidé však srovnání se Slovenskem odmítají. Říkají, že na rozdíl od slovenského vzoru se malé nemocnice nebudou utlumovat. „Pokud poskytují péči v souladu se zákony a zároveň je pro ně tato péče rentabilní, nemají se čeho obávat,“ uvedla Martina Čovbanová z tiskového odboru ministerstva.

Jedna z největších opomenutých nemocnic leží v severočeské Kadani a ani její ředitel o útlumu nemluví.

„Neutlumujeme a ani neuvažujeme o útlumu, naopak bychom v blízké budoucnosti chtěli akutní lůžka rozšířit,“ ujišťuje její ředitel Petr Hossner, který připomíná, že do tří let připravuje rekonstrukci centrálních operačních sálů.

Investovat je prý možné i na úvěr, podpoře od státu by se ovšem severočeský špitál nebránil. „Nemocnice Kadaň usiluje o zapsání do seznamu urgentních příjmů již delší dobu,“ potvrzuje ředitel.

Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva nemá žádná nemocnice nouzi o pacienty. Experti se však shodnou, že smyslem reformy může být úbytek personálu zvláště v nejpotřebnějších specializacích, především lékařů a sester na anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO).

V Praze nepřitáhne sálové sestry ani nabídka cenově dostupných bytů, a to vede k omezování počtu operací. Ve venkovských nemocnicích stojí před jiným problémem. Lékařskou službu první pomoci (LSPP) odmítli už před časem zajišťovat praktičtí lékaři, personál pro čtyřiadvacetihodinový provoz ovšem nedokážou v některých okresech zabezpečit ani nemocnice.

Bolest má odstranit právě podpora aspoň jednoho urgentního příjmu v každém okrese. „Omezování dostupnosti péče se nevyhneme, jde jen o to, jestli proběhne podle nějakého plánu nebo živelně. Nebude personál, a tím se to rozhodne,“ předpovídá šéf jedné z velkých pražských nemocnic.

Méně důležité špitály, které se nedostaly do Vojtěchova seznamu, musí počítat s tím, že právě na nich budou chtít pojišťovny šetřit a nutit je k transformaci na levnější následnou péči nebo jednodenní chirurgii. Zdravotníci to zažili už v roce 2012, kdy pojišťovny na výzvu ministra Leoše Hegera vytipovaly ústavy, které nejsou pro akutní lůžkovou péči nezbytné. Některé z nich s akutní medicínou skutečně skončily, ostatní nebyly zařazeny do minimální sítě ani dnes.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované