Hlavní obsah

Ministr zdravotnictví vrší chyby aneb Třináct přešlapů Jana Blatného

Reklama

29. 1. 6:00

Málo informací pro veřejnost, nesrozumitelná strategie, špatná komunikace, ale i protimluvy. To jsou hlavní rysy vládnutí resortu zdravotnictví ministra Jana Blatného. Seznam Zprávy zmapovaly nejproblematičtější momenty.

Článek

„Pojďme prosím společně změnit pocit strachu v respekt. Strach nás paralyzuje a rozděluje. Nemluvím jen o strachu z koronaviru, ale i o živobytí, budoucnost, výchovu dětí. Změníme-li ho v respekt, můžeme získat sílu,“ uvedl 29. října při nástupu do funkce ministra zdravotnictví lékař-hematolog Jan Blatný.

Nyní se blíží jeho působení v roli ministra k pověstným sto dnům. Kvůli koronavirové pandemii nedostal tolik času „hájení“ jako ostatní politici a s výjimkou jeho dvou předchůdců Adama Vojtěcha a Romana Prymuly se nachází v hodně netypické situaci.

Už před nástupem do funkce se v médiích objevily informace o Blatného jarních internetových seminářích pro pacienty s hemofilií, kde tvrdil, že covid-19 „je trošku horší chřipka a stačí na ni, aby se zásadně omezila pravděpodobnost šíření, ty nejzákladnější věci“. Na jaře ovšem neměli experti ani veřejnost o novém koronaviru tolik poznatků jako o půl roku později, kdy se stal Jan Blatný ministrem. Pak už mluvil o koronaviru jako o vážném. „Je to vážný virus typu chřipky a na tom se nic nemění,“ sdělil novinářům na konci října, když byl dotazován na svá dřívější slova.

Aktuálně si za své přešlapy vysloužil i veřejné pokárání od Andreje Babiše, což v minulosti vždy značilo, že premiérovi dochází s daným člověkem trpělivost . Babiš označil za nevhodné debaty o zemřelých na covid-19. Takové bylo i Blatného vyjádření, že jen asi 30 procent z vykazovaných úmrtí s covidem-19 je skutečně jednoznačně s koronavirem spojených.

„Některá ta (Blatného) prohlášení nejsou úplně namístě, je potřeba, aby ta komunikace byla lepší,“ řekl tento týden Babiš na adresu Blatného. Zmínil také středeční informace o přerušení očkování proti covidu-19. Babiš uvedl, že nechápe, proč ministerstvo ve středu sdělovalo očkovacím centrům samozřejmou věc, že nemohou očkovat první dávkou, když nemají dost na druhou. „Vznikl z toho úplně zbytečný problém, to mě mrzí a štve, a doufejme, že se to nebude opakovat,“ konstatoval Babiš. Ministra ovšem zatím hájí tím, že je mediálně nezkušený.

V následujícím chronologickém přehledu Seznam Zprávy shrnuly významné problematické momenty Jana Blatného na postu ministra zdravotnictví.

27. ledna – přerušte očkování, volá Blatný

🔴 Ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě doporučilo přerušit na dva týdny očkování proti covidu-19 první dávkou a pozastavit rezervace. „Přerušení očkování první dávkou a pozastavení rezervací na očkování první dávkou doporučuje Ministerstvo zdravotnictví utlumit po dobu následujících 14 dnů,“ píše doslova ve zprávě.

🟢 Ministr zdravotnictví Jan Blatný ovšem posléze tvrdí, že není tak zle a vakcíny je sice méně, ale očkovat se má dál. „Já si nemyslím, že by ministerstvo doporučilo přerušit vakcinaci. Já si nemyslím, že by nedostatek vakcín v ČR byl tak velký, že by se mělo přerušit očkování. Jen upozorňujeme na to, že termínů je méně.“

Nakonec do hry vstupuje premiér Andrej Babiš, aby přes svá média vzkázal, že žádné takové doporučení neplatí.

prosinec-leden 2021 – personální krize na Ministerstvu zdravotnictví

🔴 Velké personální změny

Spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ukončili tři náměstci a koordinátor očkování. Skočili Marián Hajdúch, Omar Šerý, Zdeněk Blahuta a Aleksi Šedo.

🟢 Personální krize způsobená špatnou komunikací

Národní koordinátor pro testování na covid-19 Marián Hajdúch svůj odchod komentoval s tím, že se o plánech dozvídá z médií a pak se mu těžko zdůvodňují.

Neurobiolog Omar Šerý svůj odchod komentoval na Twitteru: „Jarmila Rážová usoudila, že Šerý pro Laboratorní skupinu COVID-19 je nepotřebný, protože kritizuje PSA a antigenní testování, a nedávno ukončila mé členství ve skupině. S docentem Hajdúchem končím také já. V dubnu jsem byl jmenován na žádost profesora Prymuly ministrem Vojtěchem.“

Zdeněk Blahuta nechtěl svůj nečekaný odchod, oznámený 26. ledna, komentovat a oficiálně odešel ze zdravotních důvodů. Nejvíc problematický byl jeho částečný úvazek pro ministerstvo, kdy z této pozice není možné řídit očkování coby největší logistickou operaci v novodobé historii.

Náměstek pro zdravotní péči Aleksi Šedo měl podle svých slov pocit, že ministr Blatný stojí o jiné spolupracovníky než o něj. Někdejší děkan 1. lékařské fakulty UK ve funkci vydržel necelých pět měsíců.

Opozice považuje Blatného personální politiku za naprosto nešťastnou.

24. ledna – podhodnocená úmrtí

🔴 Na covid-19 umírá jen třetina pacientů

„Víme, že zhruba 30 procent ze smrtí, které vykazujeme, je jednoznačně spojeno s koronavirem. Deset procent, kam patří například i ta autonehoda, je bez spojitosti s koronavirem.“

🟢 90 % pacientů by nezemřelo, kdyby nedostali covid-19

Studie s názvem Data o celkové mortalitě a o příčinách úmrtí pacientů s covidem-19, již zpracoval ÚZIS pod vedením Ministerstva zdravotnictví, říká, že jen na 10 % úmrtí neměl covid-19 žádný vliv. Sám ministr to takto interpretoval hned po jejím zveřejnění a dostal za to pochvalu od WHO.

22. ledna – nesmysly o zemřelých z autonehod

🔴 Úmrtí na covid-19 zahrnuje i zemřelé při autonehodách

„(…) když my vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak ten den máme kolem 150 mrtvých.“

🟢 Ministerstvo tento způsob vykazování úmrtí zapovídá

Metodika Ministerstva zdravotnictví zcela znemožňuje vykazování nejen „dopravních nehod s covidem“ (ale také mrtvic, infarktů či jiných onemocnění s covidem). Nařizuje důsledně rozlišovat, jestli covid byl hlavní příčinou úmrtí, jednou z příčin či zda k úmrtí nepřispěl.

Seznam Zprávy navíc nedávno publikovaly analýzu dopravních nehod za uplynulý rok, z níž jasně plynulo, že loni na silnicích zemřelo 460 osob, což je nejnižší číslo od roku 1961, kdy policie začala sestavovat nehodové statistiky.

Podle údajů Ministerstva zdravotnictví pak v souvislosti s koronavirem v loňském roce zemřelo minimálně 12 tisíc lidí.

18. ledna – nespravedlivé dělení vakcíny

🔴 Kraje dostávají vakcíny podle velikosti populace

Dodávky vakcíny proti covidu-19 do jednotlivých krajů se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) odvíjejí od počtu obyvatel a počtu lidí starších 65 let v regionu.

🟢 Vakcíny se stále rozdělují nerovnoměrně

Podle výpočtů Seznam Zpráv na základě dat, o která novináři opakovaně bez úspěchu žádali ministerstvo a ÚZIS a která následně unikla na veřejnost, byly výrazně lépe zásobené Praha a Jihomoravský kraj. Ani ve třetím lednovém týdnu si opomíjené kraje výrazně nepolepšily a nerovnosti přetrvávaly.

6. ledna – očkovaní nejsou infekční

🔴 Očkovaní nepřenášejí virus

„Když jste naočkovaní, nedostanete chorobu, a tudíž nemůžete nakazit nikoho jiného. Když jste naočkovaní, tak se nemůžete stát infekčním, protože tu nemoc nedostanete,“ uvedl ministr.

🟢 Data říkají něco jiného

Česká vakcinologická společnost i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) naopak upozorňují, že vliv očkování na komunitní šíření viru není doposud znám a očkované osoby musí dodržovat preventivní opatření. Rozpor se v této otázce ukazuje i na stránkách očkovací strategie z pera MZ, která je benevolentnější.

4. ledna – neřízená strategie

🔴 Hejtmani nemají informace o očkovací strategii

O vládní očkovací strategii se místo od Ministerstva zdravotnictví hejtmani dozvídají z mediálních výstupů premiéra a z jeho soukromých sociálních sítí. Některé kraje už proto raději připravují strategii vlastní.

🟢 Strategii neřídí ministr Blatný, ale premiér Babiš

Ministr Blatný neřídí vakcinaci, zmocněncem pro vakcinaci měl být jeho předchůdce Roman Prymula. Ten to však na poslední chvíli odmítl s tím, že dominantně je všechno na ministerstvu a že to z externí pozice vykonávat nechce. Zmocněncem se nakonec 20. prosince jmenoval premiér Babiš.

23. prosince – špatný opis strategie od Němců

🔴 Strategie vakcinace opsaná od Němců, málo vakcín

Dokument, jehož finální verzi ministerstvo slibovalo zveřejnit, se dostal na veřejnost. Jde o původní německou verzi, z níž Česko vynechalo důležité pasáže. ČR navíc od výrobců objednala v přepočtu na jednoho obyvatele zhruba desetkrát méně vakcín než sousední Německo.

🟢 Vysvětlení nepřišlo

Z jakého důvodu Česká republika objednala málo vakcín, strategický dokument nezdůvodňuje. Jan Blatný později novinářům bez bližšího vysvětlení řekl, že nyní (k 23. prosinci) je objednáno 12 milionů dávek.

21. prosince – očkovací strategie není hotová

🔴 Česko je na očkování plně připraveno

„Chtěl bych všechny ujistit, ze Česká republika je připravena na vakcinaci,“ oznámil ministr zdravotnictví Jan Blatný těsně před Vánoci.

🟢 Nebyla hotová ani základní strategie

Klíčový strategický dokument, jak bude očkování probíhat, ale ještě nebyl hotový. Podle informací Seznam Zpráv se znovu přepracovával, ministr Blatný pak redakci sdělil, že se česká strategie nemění, pouze aktualizuje. Nemocnice zároveň ministra kritizovaly, že ještě neobdržely žádný plán.

11. prosince – zpackaná propagace očkování

🔴 Propagace vakcíny

Ministerstvo zdravotnictví si zadalo novinový inzerát, ve kterém uvádí důvody, proč by se lidé měli nechat očkovat proti onemocnění covid-19. Zároveň v něm odmítá nepravdivá tvrzení o očkování. „Slyšel jsem i pozitivní hodnocení, že to sice není nejhezčí obrázek, ale že je dobře, že se něco děje,“ reagoval na kritiku Jan Blatný.

🟢 Inzerát vypadá jako pravý opak

Experti na komunikaci se ozvali, že titulky inzerátu vypadají naopak jako zaměřené proti očkování. V textu pak MZ chybně opakuje dezinformace, které chtělo vyvracet. Lidé si je mohou zapamatovat, navíc jako potvrzené Ministerstvem zdravotnictví. Nepomohl ani obrázek jehly, která lidi spíš straší.

23. listopadu – umělé snižování skóre PES

🔴 Náhlá změna metodiky PES

Došlo k výraznému snížení podílu pozitivních testů: původně zveřejněná tabulka z dílny ÚZIS, v níž bylo za neděli pozitivně testovaných 26 %, což má podle metriky PES hodnotu 30 bodů (a tento oficiální údaj převzala řada médií), se změnila v jinou tabulku, kde je podíl testovaných vůči provedeným testům najednou 22 %.

🟢 Experti: Na to systém není kalibrovaný

Ministr Blatný vysvětlil, že se nově započítávají také antigenní testy s výsledkem potvrzeným testem PCR v posledním týdnu. Díky tomu kleslo i skóre vypočítané v protiepidemickém systému PES. Experti, kteří se na vzniku systému podíleli, se od náhlých změn metodiky začali distancovat s tím, že na to systém není kalibrovaný.

13. listopadu – nedostatek dat

🔴 Protiepidemický systém PES si může spočítat každý

„Výpočet je jednoduchý, zvládne to každý,“ tvrdil ministr Blatný, když představoval protiepidemický systém, jenž vytvořilo Ministerstvo zdravotnictví za přispění řady specialistů.

🟢 Ministerstvo ani ÚZIS neposkytly data

Ústav zdravotnických informací a statistiky, příspěvková organizace Ministerstva zdravotnictví reprezentovaná Ladislavem Duškem, ani po mnoha žádostech nevyhověl veřejnosti a nezveřejnil data klíčová pro výpočet. Nereagovalo ani samotné ministerstvo.

30. října – jak se počítá R?

🔴 Nepochopení reprodukčního čísla

„Jestliže budeme mít 1000 nakažených a reprodukční číslo 1,5, potom se zvýší počet (nakažených) na 1500. Takže jenom o 500. Jestliže budeme mít milion nakažených a reprodukční číslo bude jenom 1,1, ke zvýšení dojde o 100 tisíc. To je ten problém, kterému nyní čelíme,“ prohlásil Blatný ve Sněmovně.

🟢 Oficiální znění ministerstva

Podle oficiálního dokumentu Ministerstva zdravotnictví přitom reprodukční číslo, označované jako R, udává průměrný počet dalších osob, které přímo nakazí jeden nakažený pacient. „Například reprodukční číslo 2 znamená, že jeden nemocný nakazí přímo další dvě osoby, které mohou nemoc dále šířit,“ stojí ve vysvětlení.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované