Hlavní obsah

Mír na východě Ukrajiny? Pokusy o jednání ovce s vlkem, říká Sencov

Foto: ČTK

Oleh Sencov, ukrajinský režisér a bývalý politický vězeň, který pobýval v trestanecké kolonii Lední Medvěd na severu Ruska.

5. 3. 13:30

Od tzv. majdanské revoluce před časem uplynulo už šest let. Ukrajinci tehdy vyšli do ulic poté, co proruský prezident Viktor Janukovyč odmítl dohodu o přidružení k Evropské unii. Na kyjevském náměstí Nezávislosti bylo zastřeleno přes dvacet lidí a pokojné demonstrace se proměnily v krvavý boj s více než stovkou mrtvých. I o tom Seznam Zprávy mluvily se známým ukrajinským režisérem Olehem Sencovem. Ten si ještě před několika měsíci odpykával dvacetiletý trest v ruském vězení za údajnou přípravu teroristických činů na Krymu.

Článek

Proruský prezident Viktor Janukovyč sice ze země uprchl a Ukrajina svou politiku stočila směrem na Západ, nedlouho poté ale Rusko anektovalo Krym. A na východě Ukrajiny, zejména v Donbasu, se bojuje dodnes. Podle Kyjeva i západních států Moskva stále vojensky podporuje separatisty. Konflikt si od roku 2014 vyžádal přes 13 tisíc mrtvých – jen před několika dny přišel o život ukrajinský voják při palbě, kterou spustili proruští separatisté.

„Ukrajinci jsou unavení, bezpochyby. Unavení válkou, tím, že nedošlo na žádné reformy. Že se situace nevyvíjí tak, jak očekávali. Ale momentálně už nejde vrátit se zpátky, nedá se vrhnout do náruče Ruska,“ řekl Oleh Sencov na setkání s novináři před začátkem filmového festivalu Jeden svět v Praze. Podle Sencova, který se loni v září dostal po pěti letech v ruském vězení na svobodu při výměně ruských a ukrajinských zajatců, je v ukrajinské společnosti jen menšina, která volí proruské strany. „Zbytek je spíš pro tu ukrajinskou cestu ke svobodě, k evropskému státu. To ale zabere ještě tak dvacet let,“ předpověděl režisér.

Zahraniční politiku, tedy i řešení krize na východě Ukrajiny, má na starost prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten do funkce nastoupil loni. A o východoukrajinském konfliktu jedná i šéf jeho úřadu Andrij Jermak. „Jejich strategie je dialog s Ruskem. Cílem je návrat východních území Ukrajině, jejich integrace a mír v této části země. Jejich představy jsou idealistické, za současného režimu v Rusku toto není možné. Ani za situace na východě Ukrajiny, kde jsou separatisté a ruské jednotky, ruští vojáci, to není dosažitelné. To jsou takové pokusy o jednání ovce s vlkem. Ovce jedná z pozice toho, že chce mír a pást se, vlk jí může tvrdit, že to tak bude, ale chce ji sežrat,“ popsal Sencov.

Foto: ČTK

První setkání prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina v Paříži. Přítomni byli francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.

Donbas jako nevyřešený bod pro Rusko

Podle Sencova, laureáta Sacharovovy ceny za svobodu myšlení, je třeba si uvědomit, že se Rusko ani jeho prezident Vladimir Putin neplánují vzdát svých zájmů na Ukrajině. Právě ruská strana řešila na konci ledna letošního roku škatulata. Odešel vlivný Putinův poradce Vladislav Surkov. Ten měl na starost právě jednání o Ukrajině a přezdívalo se mu „šedý kardinál“.

„Předchozí období, kdy za ruské kroky na Ukrajině odpovídal Surkov, nepřineslo pro Kreml kýžený výsledek. Východní část Ukrajiny mu nepřipadla, válečnou cestou ničeho nedosáhl, akorát kvůli tomu utrpěla image Ruska na mezinárodní scéně. A Donbas zůstal nevyřešeným bodem,“ okomentoval ukrajinský režisér.

Na Surkovovu pozici nastoupil Dmitrij Kozak, dosud zástupce šéfa prezidentské administrativy. „To neznamená změnu strategie, ale změnu taktiky. Tedy to, že Rusko nebude dále postupovat tolik vojensky, ale ekonomicky, politicky a sociálně,“ řekl Sencov.

Foto: ČTK

Dmitrij Kozak na olympijských hrách v Aténách v roce 2004.

„Záměrem Putina je vrátit Ukrajinu do stavu za doby Janukovyče. Tedy, aby země měla prezidenta, kterého Rusko může ovládat. A nemuselo by to řešit okupací nebo přímým konfliktem. Myslím, že ukrajinské politické elity tomu nerozumí. A pokud ano, využívají to ve svůj vlastní prospěch. Takže všechna jednání mezi Zelenským a Putinem a dalšími představiteli nevedou k vyřešení situace,“ myslí si režisér.

I přesto ale vidí situaci, alespoň v tom dlouhodobém měřítku, pozitivně. „Nepochybuji o tom, že si dokážeme navrátit Krym a Donbas. A že dokážeme zvítězit nad Putinem a vybudovat si civilizovanou evropskou zemi,“ dodal Sencov.

Kdo je Oleh Sencov?

Třiačtyřicetiletý ukrajinský režisér a občanský aktivista pochází ze Simferopolu na Krymu. Na jaře v roce 2014 ho poslal ruský vojenský soud v Rostově na Donu na 20 let za mříže za údajnou přípravu teroristických útoků. Tato obvinění ale byla podle mezinárodního společenství vykonstruovaná.

Loni v květnu začal držet hladovku. Držel ji 145 dní a měl vážné zdravotní problémy. „Nemyslím na to, soustředím se na přítomnost a budoucnost. Zdraví se mi vrátilo po té hladovce, kterou jsem držel. Teď jsem v pořádku,“ řekl na setkání v Praze.

Z vězení spolurežíroval film Čísla o fiktivní totalitní společnosti, který měl letos premiéru na filmovém festivalu Berlinale v Německu. „Vedení věznice mi vůbec nevycházelo vstříc. Neměl jsem možnost dívat se na videa nebo používat telefon. Měl jsem dvě možnosti– psaní dopisů, nebo setkání s advokátem,“ popsal proces režírování z vězení.

V roce 2018 byl Evropským parlamentem oceněn Sacharovovou cenou za svobodu myšlení. K předání došlo až o rok později, když se Sencov dostal na svobodu – při první vlně výměny ruských a ukrajinských zajatců.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené