Hlavní obsah

Místo bikin šortky a tílko. Hráčky vyhrály boj proti přílišnému odhalování

Foto: Profimedia.cz

Norské plážové házenkářky na mistrovství Evropy v Bulharsku.

Reklama

2. 11. 20:48

Mezinárodní házenkářská federace konečně zareagovala na rozsáhlá obvinění ze sexismu. Změnila pravidla, která určují, co smějí mít hráčky na sobě.

Článek

Vršek v podobě sportovní podprsenky a spodek kalhotkového střihu - kombinace, která by mnohým mohla připomínat spíše plavky než dres sportovkyň. Pro některá sportovní odvětví však jde o klasický úbor; příkladem mohou být třeba plážové volejbalistky či házenkářky.

Právě druhá zmíněná skupina na sebe upozornila letos v létě a rozpoutala vášnivou debatu na téma sexismus ve sportu. A to nejen na sociálních sítích.

Norský ženský tým plážové házené tehdy na mistrovství Evropy místo předepsaných „bikin“ oblékl šortky. Za prohřešek proti nastaveným regulím tým obdržel peněžitý trest ve výši 1500 eur, tedy přibližně 38 tisíc korun. Dosud platná pravidla totiž udávala, že spodní díl dresu nesmí být na boku delší než deset centimetrů.

Trenér házenkářek Eskil Berg Andreassen pro web CNN upozornil, že tým si byl vědom toho, jak by jejich rozhodnutí mohlo dopadnout. Za právo obléknout si na zápasy jiný než bikinový spodek prý hráčky bojují již několik let. Jejich cílem je přitom jen dosáhnout toho, aby házenkářky měly svobodu volby v rozhodnutí o tom, co na sobě během hry budou mít.

Incident vedl k vlně solidarity i kritiky směrem k Mezinárodní házenkářské federaci (IHF). Norský ministr kultury a sportu Abid Raja například označil situaci za směšnou a veřejně volal po změně postoje. Podle dánské ministryně pro sport Ane Halsboe-Joergensenové byla pravidla „zastaralá“ a patřit by měla do jiné země. „Jen těžko hledám sportovní důvody, které stojí za nutností toho, aby sportovkyně hrály v bikinách,“ prohlásila politička.

Ve stejném duchu se podle agentury Reuters vyslovili také někteří ministři Islandu, Švédska nebo Finska. Ti spolu s dalšími v září vyzvali IHF, aby svá pravidla sportovních uniforem přehodnotila s přihlédnutím k genderové rovnosti. Pozadu nezůstali ani aktivisté; jedna z petic, která v reakci na události vznikla a která federaci vyzývala k upuštění od pokuty, nasbírala více než 60 tisíc podpisů.

Změna nakonec po tlaku veřejnosti opravdu přišla a část pravidel týkající se ženských dresů prošla úpravou. „Uniforma hráčky plážové házené se skládá z upnutého tílka, krátkých přiléhavých kalhot a případných doplňků,“ hlásá nyní upravené znění pravidel, ve kterém se po původních deseti centimetrech slehla zem.

V porovnání s pokyny pro sportovce však i nadále přebývají přídavná jména jako přiléhavý či upnutý. Ke změně navíc došlo již v průběhu minulého měsíce, oznámení o ní se však nedostalo velké publicity. O úpravě pravidel IHF neinformovala na svém webu ani na Twitteru či Facebooku.

Foto: International Handball Federation

Nové pokyny pro ženské dresy plážové házené.

Ženy o dvojím metru, který panuje ve světě sportu, přitom nemluví poprvé. Proti sexualizaci sportovkyň se na letních olympijských hrách v Tokiu rozhodly vystoupit německé gymnastky, které místo tradičních trikotů, jejichž spodní část je zakončena v bikinovém stylu, sáhly po takových, které od boků pokračovaly v podobě dlouhých upnutých nohavic až ke kotníkům.

Trikot s bikinovým střihem je již po několik dekád tradičním úborem gymnastek, gymnasté naopak podle disciplín jako spodní část oděvu k tílku oblékají dlouhé kalhoty a volnější šortky. Podobně jsou rozdíly nastavené také v případě atletiky či tenisu.

Existují samozřejmě i případy, kdy se sportovkyně necítí pravidly uniforem poškozeny či sexualizovány. Příkladem je i Simone Bilesová, jedna z nejlepších sportovních gymnastek historie, které prý odkryté nohy kompenzují její malý vzrůst.

„Sportovci často mají pocit, že prostě musí dělat to, co jim bylo řečeno,“ uvedla v květnu pro americkou NPR Elizabeth Danielsová z Univerzity v Coloradu, která se tématu sexualizace ve sportu věnuje. „A když to spojíte s případy sexuálního zneužívání, sportovci možná nemají pocit, že by mohli zpochybňovat nebo promluvit o něčem, co je jim nepohodlné nebo jim přijde nevhodné.“

„Takže teď, když vidíme sportovce mluvit o jejich uniformách, mohlo by to mít symbolický význam pro obecnou potřebu sportovců dostat v kontextu sportu více hlasu,“ pokračovala Danielsová. „To by mohlo zmírnit případy tragického zneužívání, jimž se v poslední době dostalo národní i mezinárodní pozornosti.“

V souvislosti s tím se nabízí připomenout skandální příběh lékaře Larryho Nassara, který mimo jiné působil také u amerického gymnastického týmu. Toho ze sexuálního zneužívání obvinilo přes 250 žen a soud ho odsoudil ke 300 letům za mřížemi. O jeho zneužívání gymnastky nedávno vypovídaly také před americkým Kongresem, kde ​​podaly svá svědectví o tom, jak nejen FBI jejich případ zametla pod koberec.

Podobný stín leží i na již zesnulém americkém trenérovi gymnastiky Johnu Geddertovi, který v únoru spáchal sebevraždu jen několik hodin poté, co proti němu byla vzneseno obvinění ze sexuálního napadení a obchodování s lidmi. Vůči několika mladým ženám se měl dopustit „činů verbálního, fyzického a sexuálního zneužívání“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované