Hlavní obsah

Místo francouzských vojáků ruští žoldnéři? Malijská junta změní partnery

Foto: Profimedia.cz

Francie má nyní v zemích Sahelu 5100 vojáků, kteří se účastní protiteroristických operací.

Reklama

1. 10. 19:22

Malijské vládě už Rusko poskytlo vojenské vybavení. Na spadnutí je i možná dohoda o angažování ruských žoldnéřů. Francii se chování jejího klíčového spojence v Africe nelíbí a dále vyhrožuje, že ze země odejde.

Článek

Prozatimní malijský ministr obrany Sadio Camara uvedl, že země získala od Ruska čtyři helikoptéry, zbraně a munici na základě dohody z prosince 2020. Podle něj právě toto vybavení má podpořit tamní armádu bojující po boku spojenců z Francie, EU a OSN, kteří v zemi operují proti tamní odnoži islamistů z ISIS a al-Káidy. „Mali získalo tyto helikoptéry od Ruska, přátelské země, která měla s námi vždy velmi plodné vztahy,“ uvedl pro lokální média Camara. Dodal, že zbraně a munice dostalo Mali od Ruska darem.

Dodávka armádního vybavení došla do Mali v momentě, kdy se vyostřují vzájemné vztahy s klíčovým partnerem Mali, Francií. Důvodem je především možné angažmá ruské soukromé Vágnerovy armády, která čelí obvinění z válečných zločinů v Sýrii.

Takzvaní Vágnerovci bojují v Africe hned v několika zemích. Například v Libyi pomáhají generálovi Chalífovi Haftarovi, jsou ale aktivní i v Súdánu, Středoafrické republice nebo v Mosambiku. Vágnerovci mají úzké vazby na režim Vladimira Putina. Kreml však odmítá, že by je na bojiště po celém světě posílal.

Možná spolupráce, o které se předtím pouze spekulovalo, je navíc podle zpravodajských agentur na spadnutí, informuje server Al-Džazíra. Podle dřívějších zpráv by si Vágnerovci mohly za své služby měsíčně přijít na 10,8 milionu dolarů. Součástí jejich práce by byl také výcvik malijských vojáků a ochrana vysokých úředníků, informovala agentura Reuters.

Angažmá Vágnerovců v zemi se nicméně nelíbí Francii. Ministryně obrany Florence Parlyová spolu se šéfem francouzské diplomacie Jeanem-Yvesem Le Drianem malijským vládcům jasně v polovině září vzkázali, že by se v případě jejich dohody s Vágnerovci francouzské jednotky ze země stáhly. Zapojení této skupiny by podle Le Driana bylo „neslučitelné s francouzskou přítomností“. Ministr to řekl poslancům zahraničního výboru parlamentu. Dodal, že by přítomnost ruských žoldnéřů byla nepřijatelná i pro „další sahelské a mezinárodní partnery“. Podle agentury Reuters se tak Francie snaží diplomatickými kroky Mali přesvědčit, aby ke spolupráci s Vágnerovci nedošlo.

Proti přítomnosti Vágnerovců v Mali se vymezilo i Německo, které uvedlo, že v případě jejich přítomnosti v zemi by svou misi v Mali, kde má také své vojáky, přehodnotilo. Podobně i Evropská unie. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že by rozhodnutí mohlo mít seriózní dopady na vztahy s EU.

Země uprostřed Sahary zažila v posledním roce hned dva převraty, k tomu poslednímu došlo letos v květnu. I kvůli tomu se vztahy s Francií zhoršily. V Bamaku nyní vládne vojenská junta, která se zavázala, že povede zemi a následně podpoří její transformaci v demokracii až do nadcházejících voleb v únoru 2022. Panují nicméně obavy, zda k uskutečnění závazků dojde.

V sobotu malijský prozatímní premiér Chogue Maiga obvinil Francii, že Mali opustila. S tím ale země nesouhlasí. „To, co řekl malijský premiér, je nepřijatelné. Je to ostuda,“ řekl ve čtvrtek pro Radio France International francouzský prezident Emmanuel Macron.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované