Hlavní obsah

Místo klobásy rostlinnou náhražku, říká stále víc Němců

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

27. 9. 2020 20:30

Podle nového průzkumu omezuje konzumaci masa až 40 procent Němců. Na vzestupu jsou fastfoody, které nabízí veganské a vegetariánské alternativy. Němci jsou nakloněni i masu pěstovanému v laboratořích.

Článek

V nákupním středisku v jižním Berlíně otevřela už čtvrtá pobočka německého řetězce Vincent Vegan. Fastfood svým názvem odkazuje nejen na postavu v kultovním filmu Pulp Fiction režiséra Quentina Tarantina, ale také na stále populárnější veganskou dietu.

„Když už hřeším v rychlém občerstvení, snažím se alespoň omezit konzumaci hovězího masa, abych se cítila lépe,“ komentuje svůj oběd Tatjana Krögerová, osmadvacetiletá maloobchodní prodavačka, pro britský deník The Guardian. Momentálně se snaží nejíst maso tři dny v týdnu.

A není v tom sama. V sousedním Německu, které je známé pro svou lásku ke klobásám a dalším uzeninám, zastává Tatjana názor stále většího počtu obyvatel. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil v září vědecký časopis Foods.

Mezinárodní tým vědců zjistil, že všežravci, tedy ti, kteří jedí maso bez jakýchkoliv omezení, jsou v Německu poprvé menšinou. Přibližně 42 % dotázaných uvedlo, že nějak omezují příjem masa tím, že dodržují buď vegetariánskou, veganskou, pescetariánskou či flexitariánskou dietu. Dalších 12,7 % dotázaných uvedlo, že „nevědí“ nebo by to „raději neřekli“.

Diety omezující konzumaci masa:

Vegetariánská - Z jídelníčku vylučuje pouze maso.

Veganská - Z jídelníčku vylučuje všechny produkty živočišného původu včetně masa, vajec, mléčných výrobků a medu.

Pescetariánská - Z jídelníčku vylučuje maso savců a drůbež, povoleny jsou ryby a ostatní živočišné produkty.

Flexitariánská - Jídelníček se skládá z převážně vegetariánské stravy, maso se konzumuje pouze příležitostně.

V poslední době je stále populárnější hlavně flexitariánská dieta. Britský vládní výbor UK Climate Assembly vydal v září zprávu, ve které doporučuje, aby lidé snížili spotřebu masa a mléčných výrobků o 20 až 40 procent místo toho, aby ho ze svých jídelníčků úplně vyřadili.

Šetření proběhlo také ve Francii, která si vedla podstatně hůř než Německo. Až 68,5 % dotazovaných uvedlo, že jedí maso bez jakýchkoliv omezení. Lidé, kteří v obou zemích uvedli, že maso omezují, tak podle odpovědí činí z obav o životní podmínky zvířat a také kvůli životnímu prostředí.

Podle průzkumu existuje ve Francii i v Německu „dostatečně velký zájem“ o maso kultivované v laboratořích. Evropská unie by přitom mohla odstranit legislativní překážky k jeho výrobě do roku 2022. Vědci tvrdí, že k „umělému“ masu jsou více nakloněni Němci, a to především zaměstnanci zemědělských koncernů či jatek.

Celkově zůstává spotřeba masa v Německu a Francii vyšší než v rozvojových zemích. I přes drobné zlepšení se ale očekává, že jakoukoliv klesající tendenci vyváží rostoucí kupní síla v rozvojových zemích, se kterou se pojí vyšší spotřeba masa. Globální produkce masa by se měla do roku 2027 zvýšit až o 15 procent.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované