Hlavní obsah

Mizerný politik, může za většinu problémů. Havla kritizuje zejména starší generace

Foto: Dorian Hanuš / Právo / Profimedia, Profimedia.cz

Exprezident Václav Havel.

16. 11. 2019 17:00

Třicet let po listopadu 1989 uznává 60 procent lidí Václava Havla jako největší osobnost postkomunistické éry. Zároveň však třetina lidí připojila hodnocení, že to byl mizerný politik nebo že nese vinu za většinu dnešních problémů.

Článek

První polistopadový prezident Václav Havel je sice 30 let po sametové revoluci veřejností respektován jako největší postava postkomunistické éry, avšak ne bezvýhradně.

V průzkumu, který před oslavami 30. výročí listopadu '89 zpracoval pro Seznam Ústav empirických výzkumů STEM, je sice Havlovo hodnocení celkově kladné, ale zejména mezi starší generací, příznivci Miloše Zemana a stoupenci KSČM a SPD k němu převažují spíše kritické postoje.

A to přesto, že na otevřenou otázku „Kdo je podle vás nejvýraznější postavou spojenou s vývojem v naší zemi po listopadu 1989?“ sdělila například téměř polovina (46 procent) dotázaných stoupenců komunistů spontánně Havlovo jméno.

Také když se výzkumníci zeptali v průzkumu na hodnocení Havlova působení v prezidentské funkci, byly ve velké převaze pozitivní odpovědi.

Průzkum připomněl, že po posledním roce působení Václava Havla ve funkci prezidenta v roce 2002 bylo celkové hodnocení jeho působení podobné (71 procent pozitivních názorů), avšak nyní s odstupem 17 let v odpovědích přibylo kategorických názorů „určitě pozitivní“ (21 procent v roce 2002, nyní 34 procent). A ve skupině lidí 30–44 let je dokonce 43 procent těchto kategorických hodnocení.

Kritické postoje jsou častější u příznivců KSČM a SPD, u kterých jsou pozitivní a negativní hodnocení zastoupena vyrovnanými podíly.

„Negativní postoje jsou dále častější u lidí, kteří jako nejvýraznější postavu polistopadového vývoje jmenovali Miloše Zemana nebo Andreje Babiše, a také u těch, kteří jsou obecně kritičtější k polistopadovému vývoji,“ uvedli autoři výzkumu ze STEM.

O průzkumu

Metoda sběru dat: face-to-face dotazování

Dotázáno: 1002 osob (PAPI: 680, CAPI: 322), soubor zahrnuje dospělou populaci ČR

Metodika výběru: kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věk, vzdělání, velikost obce, region

Termín dotazování: 11.-25. 10. 2019

Kritičtější tóny vůči Václavu Havlovi zazněly, když výzkumníci nabídli respondentům pětici charakteristik, jež měli k osobě prvního polistopadového prezidenta přiřadit.

Pětina dotázaných (19 procent) tu uvedla, že nadále považuje Václava Havla za nejlepšího prezidenta polistopadového vývoje, téměř stejná část lidí (17 procent) jej však viní ze současných problémů země a podobný podíl respondentů Václava Havla označil za mizerného politika.

„Výběr těchto negativních charakteristik je častější mezi staršími a méně vzdělanými lidmi, důchodci, dělníky a lidmi z domácností špatně finančně zajištěných,“ uvádějí výzkumníci STEM.

Z průzkumu plyne, že mezi generacemi je v hodnocení Václava Havla zřetelný rozdíl.

Ukazuje se, že starší respondenti výzkumu ve značné míře hodnotí dnes Václava Havla jako mizerného politika nebo jako osobnost, která může za většinu dnešních problémů České republiky.

Ve skupině respondentů od 45 do 59 let se k těmto hodnocením přiklonilo dohromady 39 procent dotázaných, u lidí přes 60 let pak tyto postoje vůči osobě Václava Havla zastává 42 procent.

Naopak u lidí od 18 do 29 let neuvedla tato kritická hodnocení Václava Havla ani třetina dotázaných (28 procent), ve skupině 30–44 let pak ani ne celá čtvrtina (23 procent).

Lidé z této věkové skupiny (30–44 let) také zdaleka nejčastěji uváděli Havlovo jméno na otázku, kdo je největší osobností po listopadu '89.

To, které další skupiny respondentů vystupují v hodnoceních Václava Havla kriticky, lze vyvozovat z dalšího dotazu výzkumníků.

Ptali se, jak lidé hodnotí, zda Václav Havel dostatečně usiloval o vyrovnání s komunistickou minulostí, a zjistili, že kritičtí jsou v tomto směru zejména ti, kteří v přechozí části průzkumu zaujali k prvnímu polistopadovému prezidentovi negativní postoje.

Postoj, že Václav Havel nedostatečně usiloval o vyrovnání s komunistickou minulostí, zastávají nejvíce právě stoupenci komunistů a SPD. Mezi voliči Okamurova hnutí má přitom tento postoj jasnou většinu.

„Mezi stoupenci KSČM převažují starší lidé (60+), důchodci a lidé s nižším vzděláním (základní, vyučení bez maturity). Voliči KSČM jsou jednoznačně nejstarší. Mezi příznivci SPD je výrazně méně vysokoškolsky vzdělaných než v populaci, z hlediska zaměstnanecké pozice je u SPD více příznivců z řad dělníků a provozních pracovníků. Sympatizanti SPD a KSČM jsou významně častěji muži než ženy a pak také lidé z domácností špatně finančně zajištěných nebo chudých. Není to ale žádná ‚underclass’, jak se to z komentářů občas zdá,“ uvedli autoři průzkumu pro Seznam, z jakých sociálních skupin se voliči SPD a KSČM rekrutují.

Výsledky průzkumu o tom, jak veřejnost hodnotí vztah Václava Havla ke komunistům, podrobněji popíšeme v dalším textu.

Reklama

Doporučené