Hlavní obsah

Mrazivé setkání důstojných protivníků. Začíná nová éra vztahů dvou velmocí

Foto: Profimedia.cz

Americký prezident Joe Biden v Ženevě.

Reklama

16. 6. 10:00

Na programu evropské cesty Joea Bidena zbývá poslední, vyhlížená položka. Ve švýcarské Ženevě se americký prezident ve středu setká s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka se nejspíš neponese v přívětivém duchu.

Článek

Sedm dní na cestě, několik summitů a bilaterálních jednání i setkání s britskou královnou. A jasná zpráva: Amerika je zpátky a je připravená být zase spojencem. Šéf Bílého domu pokračuje v rétorice, s níž do prezidentské funkce v lednu nastoupil a kterou chce zvrátit směr, jejž před ním ve vztahu se spojenci nastolil republikán Donald Trump.

Středeční setkání se ponese v jiném duchu. V Ženevě se setká Biden s ruským prezidentem Vladimirem Putinem poté, co se v minulých měsících navzájem v médiích osočili z toho, že je jeden či druhý zabiják. Vzájemně si také vyhostili některé diplomaty, oba velvyslanci byli povoláni do rodné země a došlo i na další sankce ze strany USA proti Rusku.

Washington v neposlední řadě viní Kreml z rozsáhlých kybernetických útoků vůči americkým úřadům i firmám, což ruská strana odmítá. Rusko navíc v půlce května zařadilo USA na seznam nepřátelských zemí. Ten má navíc pouze dvě položky, druhým státem je Česká republika.

Obě strany, Rusko i USA, se shodují, že diplomatické vztahy mezi nimi jsou na bodě mrazu. A ačkoliv by podle průzkumů necelé dvě třetiny Američanů ocenily v případě Bidena tvrdý postoj vůči Putinovi, první setkání státníků má být podle expertů spíše opatrné bez konkrétních výsledků. Lídři usilují o lepší pochopení vzájemných pozic, píše ČTK.

Prostor pro spolupráci

Biden v pondělí večer prohlásil, že ruského prezidenta považuje za „důstojného protivníka“, a připomněl, že se nepotkají poprvé. „Setkal jsem se s ním. Je chytrý. Je tvrdý,“ řekl o Putinovi Američan podle serveru Politico. On sám schůzku se šéfem Kremlu v dubnu inicioval a už nyní je podle světových médií jasné, že půjde o jedno z nejsledovanějších státnických setkání v tomto roce.

Foto: Profimedia.cz

Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil před summitem s Bidenem v americké televizi NBC. Odmítl například, že by nařídil otravu opozičního předáka Alexeje Navalného.

K jednání mají lídři témat dost. Nabízí se rozhovor mimo jiné o kontrole zbraní zaštítěné potenciální smlouvou nebo o boji proti klimatickým změnám. V tomto případě by si mohli prezidenti rozumět.

„Dám prezidentu Putinovi najevo, že jsou tu oblasti, v nichž můžeme spolupracovat, pokud se tak rozhodne. A pokud se tak nerozhodne a bude jednat způsobem, jakým v minulosti jednal třeba v souvislosti s kyberbezpečností a některými dalšími aktivitami, budeme reagovat. Zareagujeme laskavě,“ uvedl šéf Bílého domu podle Politica.

Řeč by měla přijít i na situaci na Blízkém a Středním východě, pokus o otravu prominentního člena ruské opozice Alexeje Navalného nebo vojenskou aktivitu Ruska u hranic s Ukrajinou. Což jsou pro Spojené státy citlivá témata, na která dává Biden důraz. Po setkání se nebude konat společná tisková konference, k médiím promluví státníci každý zvlášť.

Pobavený Bush starší, rozcupovaný Kennedy

Ve světle nadcházejícího summitu Bidena s Putinem se americká média v minulých dnech ohlédla za historií takových setkání. Bidenovi předchůdci se se svými ruskými protějšky setkali v minulosti mnohokrát – v pozici souputníků i protivníků.

V roli válečných spojenců se v roce 1943 v Teheránu setkali poprvé osobně Josif Stalin s Franklinem D. Rooseveltem a za Velkou Británii i s Winstonem Churchillem. O dva roky později se sešli v Jaltě na slavné Jaltské konferenci, kde projednali podobu poválečného světa.

Foto: Profimedia.cz

Jaltská konference, rok 1945.

Americký prezident John F. Kennedy se na počátku šedesátých let setkal ve Vídni s hlavním představitelem Sovětského svazu Nikitou Chruščovem. Jejich jednání tematicky dominovala krize v rozděleném Berlíně a Kennedy z nečekaně nepřátelského setkání nevyšel dobře.

„Nejhorší věc mého života. Rozcupoval mě,“ řekl Američan po schůzce v roce 1961 médiím, píše britská BBC. V německé metropoli poté vyrostla Berlínská zeď a o rok později došlo na karibskou krizi.

Foto: Profimedia.cz

Chruščov a Kennedy ve Vídni v roce 1961.

O jedenáct let později se setkal Richard Nixon s Leonidem Brežněvem. Ke schůzce došlo v Moskvě a v dobré atmosféře spolu tehdy lídři vyjednali historicky první smlouvu o kontrole a omezení zbraní.

I jednání Nixonova nástupce Geralda Forda s Brežněvem se neslo v přívětivém duchu – v roce 1974 ve Vladivostoku i o rok později v Helsinkách, kde světoví lídři podepsali Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

Foto: Profimedia.cz

Ford a Brežněv ve Vladivostoku v roce 1974.

V roce 1987 podepsal americký prezident Ronald Reagan a generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu Michail Gorbačov další smlouvu týkající se zbraní. Tentokrát smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu, která vedla ke zničení skoro 2 700 takových střel.

Vysloveně vřelý vztah měl Gorbačov podle BBC s Georgem Bushem starším. Na fotografii je zachyceno, jak mu přinesl v roce 1990 ilustraci, jež je znázorňovala jako boxerské zápasníky, kteří zvítězili nad studenou válkou. Bushe staršího to pobavilo.

Foto: Profimedia.cz

Gorbačov má v rukou ilustraci, která pobavila Bushe staršího.

Vřelé vazby pojily i Billa Clintona s Borisem Jelcinem. Rusko-americké vztahy se začaly ochlazovat s nástupem Putina do čela Kremlu. S Georgem Bushem mladším za osm let jeho vlády nenalezli společnou řeč a Američan o Rusovi prohlásil, že „je car“.

Jeho nástupce Barack Obama se pokusil navázat kontakt s vládou Dmitrije Medveděva, diplomatické vztahy ale postupem času opět zhořkly, což završila ruská anexe Krymu. Tu Obama ostře kritizoval. I Donald Trump, který se s Putinem setkal v Helsinkách v roce 2018, se pokusil o restart rusko-amerických vztahů.

Foto: Profimedia.cz

Trump se s Putinem setkal v roce 2018.

Trump tehdy na společné tiskové konferenci prohlásil, že Rusko nemělo důvod se vměšovat do amerických prezidentských voleb v roce 2016 – ačkoliv americké tajné služby tvrdily opak. A ze špatných diplomatických vztahů vinil předchozí americké administrativy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované