Hlavní obsah

„My si tu recesi přivoláme sami.“ Ekonomové o opatřeních proti koronaviru

Foto: Profimedia.cz

Mimořádná opatření mohou mít podle ekonomů vliv na hrubý domácí produkt.

10. 3. 15:47

Zrušení výuky je pro rodiče problém a stejně tak i pro zaměstnavatele v průmyslu, kde není příliš možné pracovat z domova.

Článek

Zavřené školy, zrušená divadelní nebo filmová představení, sportovní utkání bez diváků. Koronavirus ovlivňuje život v Česku čím dál víc. A oslovení ekonomové se shodnou na dvou věcech, jak se to projeví v ekonomice. Za prvé, dopad to mít bude, jen se těžko odhaduje, jaký přesně. Za druhé, o tíži dopadů rozhodne to, jak dlouho mimořádná opatření budou trvat.

„Já mám pocit, že si tu recesi nakonec přivoláme sami,“ uvedla Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank. Naráží přitom na uzavření základních a středních škol, které může ve svém důsledku zkomplikovat život řadě pracovníků, a tak i zaměstnavatelům.

„Jakmile děti necháte doma, budou rodiče mít menší vůli pracovat přesčas, případně budou odmítat směny,“ vysvětluje Horská s tím, že právě tohle opatření považuje za největší „zásek“ pro zaměstnavatele.

Problém podle ní budou mít zejména firmy v průmyslu, kde nelze příliš využívat práci z domova. „Jsme přitom průmyslová země,“ dodává Helena Horská.

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom v UniCredit Bank a předseda výboru pro rozpočtové prognózy, tvrdí, že u dopadů vyhlášených opatření například na hrubý domácí produkt bude velmi záležet na tom, jak dlouhou budou trvat.

„Pokud by to trvalo delší dobu, tak to jistě dopad mít bude,“ říká Pavel Sobíšek s tím, že čtrnáct dní by se ještě nemuselo projevit.

Podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma ING Bank, bude mít zásadnější dopad na český hrubý domácí produkt spíše ochlazování trhů u našich hlavních obchodních partnerů, jako je Německo, eurozóna, ale i Čína nebo Spojené státy.

Pokles hrubého domácího produktu, a to kvůli menší zahraniční poptávce, očekává i Jan Bureš, ekonom z Patria Finance.

„Zatím bych počítal s tím, že dopad bude koncentrovaný do dvou až tří měsíců,“ říká Bureš.

O dopadech na českou ekonomiku mluví i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Situace připomíná podle něj krizi z roku 2009 a varuje, že bychom se měli poučit z tehdejších chyb a nešetřit na stimulaci ekonomiky. „K prosperitě se neprošetříme,“ konstatuje Středula.

Podle šéfa odborů by proto měli být poslanci připraveni hlasovat o větším státním deficitu. Tedy povolit, že státní rozpočet skončí za letošní rok ve větším dluhu, než je odsouhlasených 40 miliard korun.

Česká mimořádná opatření podle něj mohou dopadnout zejména na sektor služeb, a to kvůli zrušeným akcím s účastí nad sto lidí.

Podle propočtů Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Czech Fund, přijdou divadla až o 160 milionů korun měsíčně a kina o 194 milionů.

„V roce 2018 zavítalo do českých divadel – státních i těch ostatních – dle ČSÚ zhruba 6,47 milionu návštěvníků. Vstupenka do divadla přitom dle ČSÚ stála v průměru takřka 281 korun. Při zahrnutí inflačního vývoje a vývoje spotřebitelského sentimentu lze dovodit, že loni se tržby divadel ze vstupenek pohybovaly kolem úrovně 1,91 miliardy korun. Měsíční úplný výpadek v provozu tedy divadla na tržbách za vstupenky připraví průměrně o necelých 160 milionů korun měsíčně, respektive o zhruba 36,7 milionu korun týdně,“ vypočítal Kovanda.

Stejným postupem pak došel u kin k tomu, že měsíční výpadek v provozu kina na tržbách za vstupenky připraví průměrně o necelých 194 milionů korun měsíčně nebo o zhruba 44,8 milionu korun týdně.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené