Hlavní obsah

Myslel jsem, že jsem ten záběr propásl, říká autor ikonické fotografie. Muže s igelitkou, který zastavil tanky

Podívejte se, jak vznikla jedna z nejslavnějších fotografií 20. století. (Video: Milan Šíma, Seznam.cz)

4. 6. 6:06

Z vojenského zásahu na náměstí Nebeského klidu pochází i jedna z ikonických fotografií 20. století. Je na ní zachycen muž s nákupní taškou, který sám zastavil kolonu tanků tím, že si před ni stoupl.

Článek

Snímek vznikl 5. června, den po masakru, tou dobou už na náměstí studenti nebyli a muž stál někde nedaleko právě od tohoto místa.

Celý incident trval jen několik minut. Tank v čele kolony se muže pokusil několikrát objet, ale on se pokaždé postavil přímo před něj. Pak vylezl přímo na tank a chvíli diskutoval s jeho řidičem. Nakonec ho dva lidé odtáhli.

O osudu tohoto muže se téměř nic neví. Objevují se různé hypotézy – od možnosti, že se mu podařilo zmizet, nebo že strávil 28 let ve vězení a před dvěma lety byl propuštěn, až po možnost, že byl okamžitě popraven. Tu považuje třeba letitý zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler za nejpravděpodobnější.

Web Initiatives for China dokonce zveřejnil jeho údajné jméno – Čang Wej-min a iniciativa „muž před tankem” se ho snaží už od 10. prosince 2015 najít. Zatím neúspěšně. Ale vše to jsou jenom spekulace.

Slavnou fotografii pořídil americký fotograf Jeff Widener, pracující pro agenturu Associated Press, z šestého poschodí hotelu asi 800 m od místa událostí.

„V tu dobu to tam bylo neuvěřitelné. Tisíce a tisíce lidé chtěly domokracii v komunistické zemi – v největší komunistické zemi na světě. Takže jsem věděl, že tahle kombinace bude zároveň i sudem střelného prachu,” popisuje tehdejší atmosféru v zemi Widener.

„Ráno jsem dělal to, co obvykle. Vstal jsem brzy a jel na kole na náměstí Tchien-an-men. Bylo to nádherné ráno, slunce zrovna vycházelo. Začal jsem fotografovat, když se tam objevil nějaký muž s nákupní taškou a já jsem si pomyslel, že mi ten člověk vlastně komplikuje fotografování, byl jsem vystresovaný a neuvažoval úplně jasně. Takže jsem ho pozoroval a čekal. Pak jsem si řekl, že bych měl spíše udělat bližší záběr. Zašel jsem proto dozadu a vzal si jiný objektiv s dvojnásobným přiblížením, 800 milimetrů. Udělal jsem s ním tři fotky a pak jsem si uvědomil, že mám uzávěrku na třicetině vteřiny, což byla katastrofa. V tu chvíli ho už odváděli pryč. Opravdu jsem si myslel, že jsem ten okamžik propásl,” vzpomíná v reportáži pořadu Svět bez obalu Widener.