Na jihu Švédska pandemii zvládají. Možná zemře méně lidí než loni

První vlna koronavirové pandemie zasáhla Švédsko opravdu tvrdě. Na jaře zemřelo v 10milionové zemi přes pět tisíc lidí a Švédsko mělo jednu z nejvyšších smrtností na covid-19 na světě. Nejvíce postiženými se stali senioři v domovech důchodců a mnoho obětí si virus vyžádal i u příslušníků etnických menšin (reportáž z multikulturního předměstí Malmö si přečtěte zde).

Jih Švédska, kam jsem se v rámci reportážní cesty pro Seznam Zprávy vypravil, měl oproti Stockholmu štěstí, protože sem dorazila první vlna o něco později. Zdejší úřady navíc zareagovaly rychle - například v Göteborgu se domovy seniorů uzavřely návštěvám už 12. března, zatímco švédská vláda sáhla k tomuto opatření až od začátku dubna.

Postarat se o seniory bylo nicméně potřeba i mimo domovy důchodců, právě starší lidé jsou z hlediska koronaviru tou nejzranitelnější skupinou. I kvůli nim vznikly v druhém největším městě země Göteborgu i třetím Malmö takzvané covid-týmy, které mají za úkol se starat o nakažené lidi v domácí péči.

Covid-tým v Malmö nemá primárně za úkol ošetřovat seniory, v praxi to tak ale je: „Důvod, proč máte domácí péči, je obvykle ten, že máte nějaký hendikep, a nemůžete proto docházet za lékařem. Měli jsme pacienty, kterým bylo 99 i 100 let, průměrný věk se pohybuje okolo 85 let,“ řekla mi v malmöském sídle covid-týmu zdravotní sestra Valbona Kaliciová. I ona stoletá pacientka se prý uzdravila. Paní Kaliciová ale dodala, že zdejší tým se stará i o mladší pacienty. Seniorů je nicméně většina: „Když jste starý, jste také často nemocný,“ vysvětlila.

Malmöský covid-tým začal vznikat už na začátku roku, kdy místní lékaři a zdravotníci přemýšleli nad strategií, jak pandemii čelit. „Jednou z částí té strategie bylo vytvořit tým, který má za cíl se starat o pacienty v domácí péči. Plánování týmu začalo v dubnu a pracovat začal v květnu. Jsou v něm lékaři z regionu, kteří jinak působí ve zdejších nemocnicích. Pracují v týmu týden, poté se mění. Další tým má noční služby, pokud je to potřeba. Dvě zdravotní sestry pracují během dne, další v noci,“ vysvětluje Marie Stadigová, jedna z iniciátorek covid-týmu.

O domácí péči lidí nakažených koronavirem se stará celkově asi dvacet lidí. V době redakční návštěvy (začátkem října) měl covid-tým asi stovku pacientů. Po prázdninách se sice počet nakažených mírně zvýšil, oproti situaci na jaře ale mají zdravotníci v obou městech už mnohem klidnější směny, pacientů znatelně ubylo.

Stejně jako ve většině států světa se na jaře malmöští zdravotníci potýkali s nedostatkem ochranných pomůcek. Nyní už ale mají vše potřebné k dispozici: „Když pracujeme s pacienty, máme samozřejmě roušky i plastové štíty. Když jsme pak s hodně nakaženými pacienty, používáme ještě lepší vybavení,“ popsal zdravotní bratr Eskil Jakobsson, který si sám ještě spolu s dalšími dvěma sestrami nemocí sám prošel. „Měl jsem mírnější průběh, chřipka to ale fakt není,“ kroutí hlavou.

Pacienty, jejichž stav se v průběhu domácího ošetřování zhorší, převáží tým do nemocnice. Jak už bylo řečeno, nejvíce pacientů je mezi staršími lidmi, jinak ale jde o lidi z různých prostředí a částí Malmö, vyšší koncentrace pacientů v jedné čtvrti, kterou zažíval Stockholm, na jihu země nezaznamenali. „V Malmö žijí lidé ze 104 různých zemí, máme tu všechny možné druhy pacientů,“ vysvětluje Kaliciová.

Další skupinu pacientů, kteří potřebují větší péči, ale není nutné je vozit do nemocnice, nechává covid-tým v budově v centru města. K dispozici je tam 45 lůžek, v době mé návštěvy byla všechna prázdná. Pacientům slouží i pro rehabilitaci - například těm, kteří žijí spolu s rodinou a mohli by ji nakazit.

Na otázku, zda je správný liberální švédský přístup k pandemii, se členové covid-týmu shodují, že na takové hodnocení je ještě příliš brzy.

„Myslím, že je skvělé, že mohli říci, že by něco udělali jinak, přiznali chybu a poučili se z ní,“ říká Jakobsson o hlavním švédském epidemiologovi Andersi Tegnellovi, který přiznal, že podruhé by už nepostupoval tak jako na jaře. „Teprve v budoucnu uvidíme, co bylo správné a co ne. Je příliš brzy, pandemie stále trvá,“ dodává zakladatelka týmu Marie Stadigová.

Na podzim je už ale Švédsko v jiné situaci - připravenější a poučenější, shodují se lidé v Malmö i v Göteborgu. Zatímco na jaře se lékaři potýkali kromě nedostatku pomůcek i s malým počtem testů k dispozici, na podzim už k testování stačí, aby měl někdo lehčí příznaky. „Když se cítíte nemocný, nemusíte ani chodit k lékaři, stačí zajít do lékárny a vyzvednout si test. Ten se pak pošle do laboratoře, a když jste pozitivní, zavolá vám lékař. Test si objednáte online, je zdarma,“ říká Eskil Jakobsson.

Na jaře byla poptávka po testech větší než jejich nabídka. Lékaři se potýkali s nedostatkem vybavení a museli zvažovat, zda testy provádět. Teď už je situace jiná. Vysoký počet nakažených na jaře byl způsobený i tím, že se testovali jen lidé, kteří měli příznaky. Dnes už stačí, aby měl někdo velmi lehké příznaky a otestují ho.

Malmöští zdravotníci nicméně přiznávají, že v některých případech je u starších pacientů obtížné určit pravou příčinu úmrtí - jinak řečeno, zda zemřeli „na covid“, nebo „s covidem“. Studii na toto téma provedl jeden švédský lékařský časopis. Vyšlo mu, že mezi seniory, již zemřeli a byli covid pozitivní, tvoří jednu třetinu ti, kteří zemřeli na jiné nemoci.

Fakt, že druhá vlna koronaviru do oblasti Malmö prakticky nepřišla, svědčí i současné statistiky - mnohem méně je nově nakažených i hospitalizovaných. Statistiky z provincie Skåne, kam město patří, najdete zde.

O mnohem lepší situaci než v první vlně mluví i Babbs Edbergová, koordinátorka péče o seniory z radnice v Göteborgu. V jednu chvíli bylo ve druhém největším švédském městě nakažených celkem 290 obyvatel domovů důchodců, na začátku října pouze čtyři. „Od začátku října jsme domovy důchodců opět otevřeli návštěvníkům a máme obavy, co se stane, zda se virus rozšíří. Máme bezpečnostní opatření, jisté obavy ale panují,“ přiznává Edbergová.

Úřednice se nebrání ani diskuzi o tom, že švédské nemocnice nepřijímaly v době jarního přetížení některé pacienty kvůli vysokému věku. „V této fázi života už většinou nevyužijete lékařskou pomoc, protože vaše tělo ji nemůže přijmout, například kyslík. Ve většině případů tak bylo lidem lépe v domovech, kam lékaři také přicházejí. Myslím, že byly i případy, kdy by lidé z převozu do nemocnice měli prospěch, těch ale bylo jen málo,“ připouští s tím, že to se dělo pouze ve Stockholmu.

Vzhledem k mírnějšímu průběhu pandemie na jihu Švédska může nakonec paradoxně skončit letošní rok v této části země lépe než ten předchozí. „Během dubna a května jsme měli více zemřelých než vloni, když se ale podíváte na červen, červenec a srpen, zemřelo v nich méně lidí než vloni. Až budeme mít celý rok, možná tu nezemře více lidí než vloni,“ uzavírá Edbergová s úsměvem naši schůzku.