Hlavní obsah

Naděje pro přírodu. V Labském dole je nejvíc sněhu za posledních 15 let

Sněhová pokrývka v Labském dole v Krkonoších je nejsilnější za 15 let. Dává to naději přírodě. (Video: Seznam.cz)

Reportáž z Krkonoš, kde výše sněhové pokrývky v Krkonoších dělá radost správcům národního parku.

Článek

Příroda v Krkonoších má díky letošní zimě naději zresuscitovat se po loňském vyprahlém roce.

V největších českých horách leží rekordní vrstva sněhu. Lidé ze správy místního národního parku to mají pečlivě zdokumentované – sníh na Labské louce a v Schustlerově zahrádce v Labském dole měří každé dva týdny. A letos zjistili nejvyšší mocnost pokrývky od roku 2005.

„Letošní hodnoty dosahují až tří metrů. Je zde velká zásoba vody, která bude postupně odtékat. Naši odborníci dokážou díky sněhovému profilu odhadnout, jaký vliv to bude mít na vegetaci,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Pokud letos bude sníh odtávat pozvolna, půda v Krkonoších, které byly loni rovněž trochu zasaženy suchem, by se měla vracet do normálu.

Při pátečním měření hydrobiolog Adam Bednařík spolu s botanikem Vojtěchem Zavadilem naměřili v Labském dole 2,53 metru vysokou sněhovou vrstvu.

„Je vidět, že to trochu odtálo, při posledním měření byla 2,8 metru,“ popisuje Zavadil, který spolu s kolegou neměří jen výšku sněhové pokrývky, ale také její vlastnosti, tedy typ sněhu, tvrdost, vlhkost, hustotu a teplotu.

„Teď zjišťuji velikost sněhových zrn a také míru jeho transformace. Je to v podstatě čerstvý sníh, ve kterém jsou vidět ještě zbytky sněhových vloček,“ říká Vojtěch Zavadil, zatímco sníh rozprostřený na speciální tabulce pozoruje přes lupu. Všechna data hned poctivě zapisuje do notesu.

Měření sněhu není nic jednoduchého a hlavně bezpečného. Pracovníci KRNAPu se musí na sněžnicích s veškerou výbavou na zádech dostat až do míst, kde je přísný zákaz vstupu. Mohou tam jít pouze v období, kdy nehrozí velké lavinové nebezpečí, ale i tak musí být velmi opatrní.

„Kdyby se to utrhlo, tak hlavně pryč od stromů. Když lavina člověka omlátí o stromy, je to špatné,“ radí zkušený horal Zavadil.

Labský důl se totiž nachází v lavinovém území. Kvůli čtvrtému stupni lavinového nebezpečí, který v Krkonoších ještě nedávno platil, proto do terénu nechodili.

Monitoring síly sněhu se v těchto lokalitách dělá od roku 1995, odborníci místa měření zvolili s ohledem na větro-horopisné soustavy, které mají přímý vliv na tamní přírodu.

Doporučujeme