Hlavní obsah

Nádraží, jaké Česko nevidělo. Správa železnic chystá rekordní soutěž

Nový železniční uzel má stát až 50 miliard korun, 20 miliard z toho půjde na výpravní budovu a okolí. (Video: Tomáš Svoboda, Jan Kozel, Seznam Zprávy)

 

Reklama

18. 6. 2020 21:15

Brno připravuje soutěž na novou vlakovou stanici. Příští rok v létě bude jasné, jak má vypadat nejdražší vlakové nádraží v novodobé české historii.

Článek

Špička ve střední Evropě, nástupiště sedm metrů nad zemí, cena výpravní budovy a okolí asi 20 miliard korun. To jsou některé z parametrů nového vlakového nádraží v Brně. A odpovídá jim také příprava na přesun. Současná hlavní stanice náporu cestujících a vlaků nestačí.

Brno ve spolupráci se Správou železnic připravuje výjimečnou architektonickou soutěž, která v Česku v posledních dekádách nemá obdoby. Zorganizuje ji Kancelář architekta města Brna, vypíše ji v srpnu. „Nádraží bude zdvižené na mostě. Svým rozsahem a zaměřením je to zcela výjimečná soutěž. Chceme nejmodernější nádraží ve střední Evropě,“ uvedl městský architekt Michal Sedláček pro Seznam Zprávy.

Ve středu přípravu soutěže schválili brněnští radní, ve čtvrtek řešil detaily Řídící výbor pro Železniční uzel Brno. Jsou v něm zástupci města, Ministerstva dopravy či železničářů. „Zadání jsme schválili. Dohodli jsme i detaily financování soutěže,“ uvedl brněnský radní pro územní plánování Filip Chvátal (KDU-ČSL).

„Pro Správu železnic je to zatím největší architektonická soutěž, která byla do této doby zorganizována. A je ojedinělá nejen svojí velikostí, ale i náročností a koordinací investic v rámci Správy železnic, Jihomoravského kraje, města a dalších organizací,“ řekla mluvčí železničářů Nela Friebová.

Brno o přesunu hlavního nádraží dlouhá desetiletí diskutuje. Současnou stanicí projede až 700 vlaků denně. Další soupravy už kapacitně nezvládne. Město a železničáři proto řeší přesun asi 800 metrů jižněji do míst dnešního Dolního nádraží, poblíž řeky Svratky.

Mezinárodní soutěž

V zadání soutěže budou mít zájemci vymezené parametry nádraží, počty nástupišť či kolejí. „Bude to poměrně přesné. Nechceme nějaký nerealizovatelný projekt. Technické řešení je převzaté ze studie proveditelnosti a od toho se architekti nesmějí odchýlit,“ vysvětlil Sedláček.

Už teď je jasné, že hlavní nádraží bude mít sedm nástupišť. „V zadání je šestnáct nástupních hran, z nichž některé jsou dlouhé až 400 metrů, sedm nástupišť a osmnáct kolejí,“ upřesnila Friebová.

Podobu stanice určí projektant, který vzejde z dvoufázové mezinárodní soutěže. Ta přijde na 57 milionů korun, přes deset milionů zaplatí město, zbytek železničáři. Vítězný návrh zohlední kromě výpravní budovy také okolní prostor, kde bude nový terminál městské hromadné dopravy. „Z jedné strany budou přijíždět tramvaje a přicházet chodci. Ta druhá bude určená především pro auta či autobusy,“ uvedl náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Město si také nechalo zpracovat průzkum, jaké budovy a služby mají být v okolí nádraží. „I tady je zadání přesné, ale architekti mohou hledat nová řešení,“ popsal Sedláček.

Nová čtvrť s bulvárem

Soutěž je dvoufázová. Městský architekt počítá s oslovením tří kanceláří přímo, dalších devět návrhů vybere porota. S vyhodnocením se počítá příští rok v létě. „Vítězný tým bude projektovat okolní prostor pro město jako jednoho zadavatele, tak pro železničáře výpravní budovu,“ dodal Hladík. Projektování potrvá několik let.

Kolem nádraží má vzniknout čtvrť až pro patnáct tisíc lidí, včetně bulváru, který se má stát novým symbolem města, podobně jako pro Prahu Václavské náměstí. „Město má zpracovanou územní studii celé čtvrti Trnitá. Intenzivně také pracujeme na novém bulváru od ulice Opuštěné,“ uvedl Hladík.

Nové nádraží bude navržené tak, aby pod povrchem mohla v budoucnu vzniknout stanice podzemky. „Zadání bude počítat se stavební přípravou Severojižního kolejového diametru,“ dodal Hladík. Zda to bude metro, nebo podzemní tramvaj, určí studie.

Zástupci města také jednali s Ředitelstvím silnic a dálnic. „Pro město je naprosto klíčové, aby bylo nové nádraží prostorem přes ulici Heršpickou napojené na D1. Nechceme, aby byla auta v přednádražním prostoru,“ dodal náměstek.

Nový železniční uzel bude stát necelých padesát miliard korun. Jeho stavba nejspíš nezačne před rokem 2025 a musí jí předcházet přestavba menších brněnských nádraží.

Soutěž měla být vypsaná už loni v létě. „Pokud jsou dva zadavatelé, jsou i dva klienti. Je potřeba dohoda a soulad. Domluvit se na detailech nám zabralo víc času. Přípravy také zpozdil koronavirus,“ vysvětlil architekt.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované