Hlavní obsah

Narazili jsme do zdi. Restart přijde až po prázdninách, říká šéf Letiště Praha

Foto: Letiště Praha, a.s.

Václav Řehoř, šéf Letiště Praha.

Reklama

26. 2. 15:00

Předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř věří, že domácí aerolinky Smartwings i ČSA krizi letectví přežijí. Větší problém by podle něj způsobil pád Smartwings, protože jsou navázány i na cestovní kanceláře.

Článek

Pryč jsou doby, kdy ruzyňské letiště praskalo ve švech.

Nelze říct, že se nyní vůbec nikam nelétá, ale v čase naší návštěvy jsme v obou ruzyňských terminálech zachytili jen jedinou skupinu, která stála ve frontě na odbavení. Několik desítek mladých lidí směřovalo do běloruského Minsku.

Z ruzyňského airportu se dnes dostanete přímými spoji do 25 destinací, bývalo to v hlavní sezóně i 160. Přímá linka teď chybí i do takových vyhlášených měst jako je Řím, Madrid, Barcelona, Lisabon, Brusel či Oslo. To je realita celoročního řádění covid-19.

Šéf pražského letiště Václav Řehoř přesto míní, že leteckou dopravu a světovou turistiku čeká velká renesance, nicméně v „zelenější“ podobě.

„Vyřazují se letadla se čtyřmi motory a zůstávají dvoumotorové s dlouhým doletem a menší sedačkovou kapacitou. A proč letět do Frankfurtu na přestup, když můžu z Asie i z Ameriky letět rovnou do Prahy?“ naznačuje budoucí trendy předseda představenstva Letiště Praha, který je nyní i ve vrcholovém vedení mezinárodního sdružení letišť ACI Europe.

Co můžete vlastně v této době udělat pro to, aby těch destinací, kam se dá z Prahy létat, bylo zase více?

Je třeba si především uvědomit, že pražské letiště je specifické v tom, že je výrazně orientované na turisty a cestovní ruch. Rozumím, že svět se mnohde už potýkal s nadměrným turismem, ale bez turistů to také dost dobře nejde. Potřebujeme, aby i k nám turisté zase létali, protože letadlo, které letí do Prahy, je ze 70 % tvořeno právě zahraničními turisty. Samotní Češi letadla neuživí, aby se vyplatilo letět sem a zase zpátky.

+6

My jednáme s různými organizacemi po celém světě. Jednáme i s aerolinkami o tom, že jsme připraveni udělat podporu příjezdové turistiky do Prahy i do celé České republiky. Děláme to přes „TouchPoint“, což je společná iniciativa našeho letiště, agentury CzechTourism a Prague City Tourism. A přes ně propagujeme právě Českou republiku a Prahu. Klíčové je vybudit poptávku. Když bude poptávka, letecké společnosti letadla nepochybně zase nasadí. To jsme viděli už loni v létě.

Ještě na začátku roku se zdálo, že by se ta situace s covid-19 mohla konečně začít uklidňovat, teď je to ale extrémně špatné. Po nástupu britské mutace koronaviru optimismus asi vyprchal, nebo ne?

V tom s vámi souhlasím. Než se objevila nová mutace a než se ukázalo, že očkování nepůjde tak rychle, optimismus na začátku ledna byl určitě větší. Už po těch pár týdnech vidíme, že je situace mnohem horší, než jsme si mysleli.

Kdy podle vás nastane bod obratu, kdy se zase letadla vrátí do vzduchu?

Je tu jeden klíčový ukazatel, který sledujeme velmi bedlivě, a to je skupinová imunita v jednotlivých zemích a světadílech. Jde o podíl lidí, kteří už nemoc prodělali, a o podíl naočkovaných.

Skupinová imunita rozhodne o tom, kdy se bude létat. Můžeme říci, že ve Spojených státech bude už na konci druhého kvartálu. To znamená, že pandemie tam bude pod kontrolou a letectví půjde dramaticky nahoru. V Evropě to čekáme o kvartál později, až na konci třetího čtvrtletí, tedy až po hlavní turistické sezóně.

Václav Řehoř (54)

Ve vedení Letiště Praha působí od roku 2014. V listopadu loňského roku byl zvolen členem evropské Rady ředitelů mezinárodního sdružení letišť Airport Council International (ACI).

Dříve působil jako finanční ředitel společností CCS a Fleetcor Europe. Před příchodem na letiště pracoval pro firmy vlastněné private equity fondy: Advent International nebo Bain Capital.

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, kde získal i doktorát se zaměřením na ekonomiku a řízení podniku. Na Prague International Business School absolvoval s titulem MBA.

Dva až tři roky vydržíme

Vy jste loni dost dlouho žili z finančních rezerv. Uvádíte, že měsíčně nyní proděláváte asi 100 milionů korun. Jak tímto stylem vlastně lze dlouho žít?

Je potřeba to zasadit do kontextu celé Evropy. V Evropě je zhruba 500 letišť, která jsou členy mezinárodního sdružení letišť ACI Europe. A z toho asi 200 je momentálně na hraně bankrotu. Je vidět, že zásah do letectví –⁠ kdy fixní náklady jsou poměrně vysoké a výrazně klesly výnosy –⁠ je obrovský. Dokonce už i některé státy, jako třeba Německo, uvolnily peníze pro letiště, aby je udržely v chodu. V tomto ohledu jsme na tom docela dobře.

Máte větší finanční polštář?

V posledních letech jsme rostli, ale předpokládali jsme také, že nějaká krize přijde, jelikož ekonomický cyklus je neúprosný. Našetřili jsme si peníze, a to se nám vyplatilo. Když loni krize přišla a vběhli jsme do ní, byli jsme velmi dobře připraveni. Splatili jsme všechny dluhy, získali nejlepší rating od Moody’s, co jsme mohli.

Pravdou ale také je, že jsme počítali s propadem provozu maximálně 20 %. Nikoho by nenapadlo, že to bude 90 %. To byl náraz do zdi. Ale našetřené peníze nám vydržely v podstatě až do prosince loňského roku, tehdy jsme si poprvé vzali úvěr. Jelikož jsme žádný jiný v té době neměli a máme velmi dobrý rating, máme z hlediska úvěrových možností docela velkou kapacitu.

Jak tedy dlouho vydržíte?

Z úvěru můžeme klidně ještě další 2 až 3 roky fungovat. Teprve potom bychom museli žádat o peníze stát.

Pokud vím, tak jste loni propustili asi 600 lidí. Počítáte s dalšími?

Propouštěli jsme loni ve dvou vlnách, nejdříve jsme zrušili 450, potom 150 pracovních míst. Když jsme zjistili, že ani ten letošní rok se zdaleka nepřiblíží číslům, která byla před krizí. Ale s dalším propouštěním už nepočítáme, jsme na minimu. Jakékoliv další propouštění na Letišti Praha v podstatě nepřichází v úvahu. Tady jde i o bezpečnost letiště, obnovení provozu a udržení know how, které tady máme.

Každý bude chtít cestovat

Spousta lidí by teď nejradši z toho koronavirového šílenství odletěla někam co nejdál, ale bojí se, že před tím se bude muset někde testovat, bude třeba muset do karantény a neví, jestli se cestou někde nenakazí. Co můžete dělat, abyste z lidí tento strach postupně sejmuli?

Letiště už společně vymyslela určitý proces certifikace, kdy musíte dodržovat zhruba 30 různých opatření, která se kontrolují. A vzhledem k tomu, že tuto certifikaci máme, můžeme vám zaručit, že nakazit se u nás na letišti v podstatě ani nejde. Pak se dostanete do letadla, kde se může zdát, že sedíte velmi blízko jiného cestujícího, ale když máte po celou cestu respirátor nebo roušku, a navíc do většiny destinací musíte být otestovaní, cestování letadlem je bezpečné. Letadla mají velmi účinné HEPA-filtry, vzduch, který je v letadle, se pravidelně vyměňuje a téměř se podobá vzduchu na operačním sále. A ta samá opatření jako u nás pak máte na cílovém letišti. To se spíš nakazíte, když opatření nedodržujete nebo se nechováte opatrně na samotné dovolené.

Přesto cestovatelský strach je asi realitou…

Je to spíše strach a nejistota z těch různých stále se měnících opatření, u nás i v cílových destinacích. A to je obrovský problém. My ve sdružení letišť ACI Europe navrhujeme určitý jednotný cestovatelský protokol. Nicméně to musí schválit Evropská komise a měly by to akceptovat všechny zúčastněné státy. Ale jelikož si každý stát dělá vlastní nařízení, tak k žádné dohodě doposud nedošlo. To je ta nejistota a s tím já souhlasím.

Sám jste naznačil, že to letošní léto ještě v Evropě asi úplně normální nebude, protože skupinová imunita bude nedostatečná. Jak se s tím letecký průmysl a cestovní kanceláře vypořádají?

Je možné, že se objeví stejně jako loni „koridory“. Češi budou cestovat tak, že si koupí zájezd, cestovní kancelář si od letecké společnosti zajistí letadlo, to doletí do destinace, a oni stráví čas v té destinaci, v tom daném hotelu a na pláži. Nikam jinam nepůjdou. Ale budou konečně na sluníčku, u moře, odpočinou si a zase poletí zpátky. Myslím, že cestovní kanceláře jsou v tomto velice kreativní a určitě budou hledat cesty, jak Čechy někam dostat.

Určitě to nevypadá, že by léto bylo takové, jak jsme bývali zvyklí. Byli bychom ale rádi, kdyby možnost cestovat fungovala alespoň jako loni, doufejme, že i o něco lépe. Každý určitě bude chtít cestovat, jakmile se to trošku uvolní, o tom jsem stoprocentně přesvědčen.

Se Smartwings zacházíme jako s ostatními

Velkým tématem současných dní je situace domácího leteckého koncernu Smartwings, který se kvůli krizi letectví dostal do vážných potíží. Neoficiální informace jsou takové, že vaše vztahy teď nejsou úplně ideální. Ostatně o tom svědčí i nedávná kauza se zadrženými letadly ČSA.

Rozhodně nejsou špatné. Myslím si, že velmi dobře vycházím jak s panem Šimáněm, tak i s panem Vikem (spolumajitelé Smartwings –⁠ pozn. red.). A myslím, že si vše umíme říct narovinu.

Smartwings je náš největší a nejdůležitější partner. Byl vždycky. A doufejme, že i nadále bude mít silnou pozici na pražském letišti, protože obhospodařuje především segment Čechů létajících s cestovními kancelářemi. Provozuje hodně pravidelných sezónních linek, které jsou nedílnou součástí našeho života. Na druhou stranu je třeba říct, že je to jedna z více než 60 leteckých společností, které sem před krizí létaly a my se ke všem musíme chovat stejně. Transparentně a otevřeně. A to taky děláme, nikoho nezvýhodňujeme.

Prý požadujete po Smartwings předplatby za letištní poplatky a služby na letišti. Je to pravda?

Celý ten mechanismus předplateb je postaven na několika faktorech a je to standardní postup po celém světě, funguje jako jedna z forem zajištění. Jestliže s nějakou společností již spolupracujeme delší dobu či nám platí normálně v termínu za služby, které jako letiště poskytujeme, tak finanční zajištění nepožadujeme. Jakmile to tak u nějaké firmy není –⁠ jakékoliv letecké společnosti –⁠ tak nějakou formu zajištění požadujeme. To znamená, že nám musí zaplatit dřív, než službu poskytneme. A to se týká všech dopravců.

Není tedy skupina Smartwings znevýhodňována?

To je mechanismus, který používáme dlouhá léta. Za těch 7 let, co na letišti pracuji, si pamatuji na 4 letecké společnosti, které se občas dostaly do tohoto režimu. U některých je to ale úplně normální a standardní postup v rámci platných obchodních podmínek, uplatňujeme ho transparentně a po vzájemné domluvě. Nikomu neulevujeme, nikoho nezvýhodňujeme. Nějaký typ zajištění máme přibližně u poloviny dopravců.

Pád Smartwings by ublížil hlavně sezónní dopravě

Každopádně skupina Smartwings je asi hodně blízko stavu insolvence. Dceřiná společnost ČSA už na sebe insolvenční návrh dokonce podala. Jak moc velký problém by to byl, kdyby to skončilo bankrotem?

Tak především my nic oficiálně o hrozbě insolvence nevíme. Víme, že bylo vyhlášeno mimořádné moratorium, které končí 27. února. Ale co se stane a co ne, to nevíme. Pevně věříme a doufáme v to, že to obě společnosti nějakým způsobem vyřeší a budou dál fungovat. To je i náš zájem, aby pokračovaly a z Prahy létaly. V roce 2019 byla skupina Smartwings zákazníkem s podílem 30 % na našem provozu, čili významný a velký partner. Pevně věříme, že takhle to i zůstane. Kdyby dál nefungovaly, tak jsou tu dva segmenty, které bychom museli řešit. Ten první jsou celoroční pravidelné linky, které většinově nabízí ČSA, a pak jsou to sezónní pravidelné linky, na kterých létají Smartwings. Ale já věřím, že se do té situace nedostaneme.

Nejnovější vývoj kolem Smartwings

Který segment je hůře nahraditelný?

Bezpochyby je obrovská konkurence na celoročních pravidelných linkách, kde do některých destinací létají dva, tři, někdy i čtyři dopravci. Tam když jeden vypadne, tak to není zas tak velký problém, protože ostatní poptávku pokryjí. Speciálně v době, kdy je k dispozici velké množství nevyužitých letadel. O něco obtížnější bych to viděl u segmentu pravidelných sezónních linek, které jsou navázané na cestovní kanceláře.

V čem by to bylo horší?

Jedná se o obchodní vztah mezi cestovními kancelářemi a leteckou společností, a tam si obě strany musí domluvit další postup napřímo.

To znamená, že měl pravdu pan Šimáně, když v rozhovoru pro Seznam Zprávy nedávno říkal, že pád Smartwings by českým cestovním kancelářím způsobil výrazné potíže?

Nevím, jaká mají ujednání, jak vypadají jejich smlouvy. Myslím si, že u pravidelných sezónních linek, což jsou právě Češi létající na dovolenou přes léto, to vždycky zabere nějakou dobu, než se nový kontrakt dojedná. O jak dlouhou dobu jde, to já ale nevím. Takže jestli pan Šimáně říká, že je to komplikovanější, tak on to ví určitě lépe.

Méně přestupů ve Frankfurtu

Některé menší a krátkodobé investice jste teď pozastavili. Ale od těch dlouhodobých, jako je třeba přestavba pojezdového systému s novou paralelní dráhou, cuknout nechcete. Stejně tak od rozšíření terminálu. Proč?

Protože dva roky krize, které teď zažíváme, neznamenají vůbec nic pro horizont, k němuž směřujeme. Tady jde o dlouhodobý rozvoj letiště. Věříme, že se zase brzy vrátíme zpátky na 18 milionů odbavených cestujících ročně a ten trend bude opět růstový. Rozšířený terminál a přestavený dráhový systém budeme potřebovat tak za 5 až 7 let. Jednu dráhu postavíme, druhou uzavřeme, nebude se létat v noci, proto se uleví od hluku Praze a lidem v okolí. Systém dvou paralelních drah potřebujeme také pro špičkové časy, kdy nám tady přistávají a budou ještě více přistávat letadla z Kanady, USA nebo z Asie, která k nám vozí ekonomicky zajímavou turistickou klientelu. Jde totiž o časová pásma s podobným časem pro přílet. A my pro ně potřebujeme mít kapacitu.

Nacházíme se vlastně uprostřed jak Evropy, tak uprostřed tras ze Severní Ameriky i Asie, takže všichni přilétnou zhruba ve stejnou dobu. A přímé lety do Prahy –⁠ dálkové přímé linky – budou v budoucnu zase přibývat.

Myslíte, že ubude přestupů?

Jsem přesvědčen o tom, že krize nám přinesla obrovskou příležitost. Letecké společnosti totiž mění letecký park, vyřazují starší letadla. Zůstanou letadla, která mají nižší spotřebu, letadla tišší a k životnímu prostředí šetrnější. Vyřazují se letadla se čtyřmi motory a zůstávají dvoumotorová s dlouhým doletem a menší sedačkovou kapacitou. Proč letět do Frankfurtu na přestup, když můžu z Asie i z Ameriky letět rovnou do Prahy?

Už se na to připravujeme. Jednáme s leteckými společnostmi právě o tom, aby měly přímé lety do Prahy jak z Asie, tak z Ameriky. Nepůjde jen o obnovu, ale i o navýšení.

Jaká je odezva?

Musím přiznat, že slyšíme i od leteckých společností, že toto je ten nový trend, který bude pokračovat. Nebude to všechno hned, ale bude to tak. A právě proto potřebujeme paralelní dráhu, a proto s aerolinkami jednáme už teď.

Jak myslíte, že se letecká doprava bude dále vyvíjet?

Když se podíváme na letectví z globálního pohledu, tak se od roku 1978 každých zhruba asi 15 až 20 let počet cestujících na zeměkouli zdvojnásobí. A tak to má dle všech předpokladů zůstat i do budoucna. Vezměte si, že teď cestují letecky asi 4 miliardy lidí a v roce 2039 to bude podle mezinárodních prognóz 8 miliard. Lidé cestují, jelikož se jim zvedá životní úroveň, mají zbytné peníze a chtějí se někam podívat. A já jsem přesvědčen, že to se nezastaví. Nezastaví se to celosvětově, nezastaví se to v Evropě a nezastaví se to ani v České republice. Teď je tu sice krize –⁠ největší jakou jsme zatím poznali –⁠ ale ty trendy se nezmění.

S letadly na vodík

Ale teď jde i o to, aby se ten nový rozvoj letectví nekřížil se záměry v boji proti globálnímu oteplování, s ochranou životního prostředí.

S tím souhlasím. My třeba teď velmi intenzivně komunikujeme s Komerční bankou o tom, jaká ona zavádí podmínky investování v souladu s pravidly tzv. ESG, tedy udržitelným podnikáním. Jde o to, že se budou reportovat nejenom finanční ukazatele, například náš zisk, ale zároveň budou chtít vědět, co děláme s ekologií a co děláme se sociálně udržitelným podnikáním. Celý svět přechází na to, že investoři a banky po firmách přímo vyžadují, aby dělali tyto ESG reporty. Tím vlastně tlačí firmy k tomu, aby byly „zelenější“. A o to se také snažíme.

Jak?

Snažíme se například, abychom v určitém horizontu vyřešili vše, i co se týče odpadů. Jako pražské letiště jsme také součástí iniciativy udržitelnosti s názvem Destination 2050, která má za cíl uhlíkově neutrální letectví v Evropě do roku 2050.

Musíme tedy zainvestovat tak, abychom jako letectví neprodukovali další emise CO2 , ale naopak je snižovali. Letecké společnosti budou například postupně zavádět letadla na vodík. My budeme v budoucnu i vyžadovat, aby je do Prahy nasazovaly. Letectví je velmi flexibilní obor a aktuální krize bude v tomto směru obrovský akcelerátor.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované