Hlavní obsah

Riziko 4. vlny je bezprostřední. Může tu být už v únoru, varují vědci

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

21. 1. 19:59

Kolektiv odborníků z iniciativ Contain Covid-19 a Sníh shrnul hlavní rady, které by vládě mohly pomoct v boji s koronavirem. Upozorňují mimo jiné na žalostný rozsah testování a nepřipravenost na britskou variantu viru.

Článek

Česko je podle tiskové zprávy iniciativ Sníh a Contain Covid-19 „těsně za vrcholem třetí vlny“. Další vývoj podle skupiny odborníků závisí na čtyřech hlavních faktorech. Jsou jimi vládní opatření, spolupráce veřejnosti, kapacita testování a rychlost vakcinace.

Česko nevyužívá ani šestinu svých kapacit

Skupina vládě doporučuje v první řadě víc testovat. „Testy a izolace prokázaných nakažených je řádově levnější cesta, jak zmenšovat velikost epidemie, než plošná opatření,“ napsali vědci ve zprávě. „I přes start antigenního testování potenciál testování dosud není v Česku plně využit,“ píší experti a dodávají, že Česko má podle jejich odhadu už v tuto chvíli kapacitu provádět 200 000 PCR testů denně a antigenních testů „též mnohonásobně“ víc, než se aktuálně dělá.

Iniciativa Sníh ve čtvrtek ještě přidala konkrétní vyčíslení ukazující, o kolik jsou ve skutečnosti plošná opatření dražší než důkladné testování a trasování. Plošná opatření podle jejich odhadu přijdou na jeden až dva miliony korun na jednoho nakaženého za jediný den. Náklady testování a trasování se pohybují řádově v tisících, maximálně stovkách tisíc, přičemž záleží na tom, jaká je míra pozitivity. Kolektiv vědců při výpočtech vycházel z odhadů iniciativy KoroNERV, která spočítala, že den v pátém stupni protiepidemického systému vyjde na dvě až tři miliardy korun.

„Oproti tomu najít a umístit do karantény jednoho nakaženého PCR testy s pozitivitou záchytu kolem 30 procent a cenou například 2000 korun za test stojí kolem 6000 korun. Větší část ztráty představují náklady na ušlou produktivitu a nemocenskou,“ píší vědci. V případě, že by se testovací kapacity zvýšily natolik, že by pozitivita záchytu byla jen 1 %, přišel by vládu jeden nakažený na 200 000 korun.

V současnosti se podle dat Ministerstva zdravotnictví denně v Česku provede zhruba 30 000 PCR a o něco méně antigenních testů. Jeden ze členů kolektivu – imunolog, který se studiem covidu-19 zabývá na University of Alabama, Zdeněk Hel, k tomu Seznam Zprávám řekl, že jde o opravdu nedostačující množství.

Důvodem nevyužité kapacity je podle prohlášení neochota lidí nechat se testovat. To má ale samo o sobě víc důvodů, které se dle expertů dají řešit. Problém s tím, že lidé se testům cíleně vyhýbají, aby nemuseli do karantény, vědci navrhují vyřešit jednorázovým finančním příspěvkem pro pozitivně testované osoby. Přidat by vláda měla i v osvětové kampani, která by vysvětlila, k čemu je testování vlastně dobré, a byla by cílená dle věkových skupin.

Dalším důvodem, proč se lidé nechtějí nechat testovat, je podle vědců fakt, že odběr výtěrem z nosohltanu je nepříjemný a navíc kolem něj panují dezinformace. Vědci proto doporučují distribuci sad pro bezbolestné odběry nasální, kloktací a ze slin. Na toto by vláda měla dbát zejména u testování dětí. Poslední problém, kdy se často lidé testovat chtějí, ale na PCR testy se nedostanou, kolektiv navrhuje řešit tím, že stát zajistí úplně každému možnost získat eŽádanku přes centrální linku. Pro lidi z odlehlejších míst či pro ty, kteří mají jiné zdravotní problémy a cesta na test pro ně představuje problém, by také měly být dostupné testovací sady v lékárnách.

Nedostatečný monitoring nové varianty viru

Klíčové je podle vědců i mít lepší přehled o nových variantách viru, které mohou být více nebezpečné. Kolektiv uvádí, že u britské mutace, která už byla v Česku objevena, to podle dosavadních dat vypadá, že může být „výrazně nakažlivější a dokáže se šířit možná i o 50 % rychleji“.

Šíření této mutace podle expertů přímo souvisí s rizikem nástupu potenciální čtvrté vlny. V momentě, kdy její podíl překročí 30 %, „je riziko čtvrté vlny bezprostřední“. Sami vědci přitom odhadují, že dominantní se stane v nejhorším případě už v půlce příštího měsíce a v optimistickém scénáři v březnu.

K tomu, aby vláda mohla mít přehled, jak se situace vyvíjí, by ale bylo potřeba navýšit množství vzorků koronaviru, které se sekvenují. „Pohybujeme se v řádu stovek, ale potřebovali bychom se pohybovat v řádu tisíců,“ upřesnil dodatečně Zdeněk Hel a dodal, že rozumí, že se toto před objevem nových verzí koronaviru leckomu mohlo zdát nedůležité, nyní je ale význam naprosto zřejmý. Vědci proto nabádají vládu, aby uvolnila víc peněz na podporu sekvenování virových sekvencí. „Sekvenovat umí více akademických i soukromých laboratoří, ale bez finanční motivace se kapacita nezvýší,“ píší ve zprávě.

„Připravte PES 6“

Co se týče plošných opatření, varují vědci před jejich předčasným rozvolněním. Jakékoliv rozvolnění podle nich musí být kompenzováno „buď zvýšením testování, lepší spoluprací populace, vakcinací, nebo kombinací předchozích faktorů“.

Kolektiv rovněž uvádí, že „není jasné“, zda tabulky PES počítají i s novou mutací, a navrhuje jejich zpřísnění. „Pro případ rozšíření nové mutace je vhodné připravit úroveň PES 6 a zpřísnění PES 4 a PES 5,“ myslí si vědci.

V neposlední řadě odborníci poukazují na velké mezery českého systému v trasování. Vláda by podle nich měla podpořit neformální trasování a vysvětlit lidem, co to znamená rizikový kontakt. V odborných studiích už byl podle vědců totiž prokázán významný podíl šíření koronaviru aerosoly, což si žádá upravit metodiku tak, aby se za rizikové bralo více kontaktů. „Zejména všechny kontakty v uzavřených prostorách, kde lidé dýchají stejný vzduch a pobývají spolu déle než 15 minut“.

Zapomenout na striktní limit 15 minut a vzdálenosti 2 metry při přemýšlení o rizikových kontaktech nestačí. Kromě toho je podle vědců také potřeba změnit přístup trasování u dětí. U malých dětí je totiž dodržování opatření často fikce, a v případě pozitivního testu ve škole proto odborníci navrhují testovat bezbolestnými metodami odběru rovnou celou třídu, přičemž za realizaci by měli zodpovídat ředitelé škol.

Pod doporučeními jsou podepsaní lékaři, imunologové, infektologové, biochemici, virologové, demografové a další vědci. Konkrétně je to Dagmar Dzúrová, Marián Hajdúch, Zdeněk Hel, Anna Helová, Klára Hulíková Tesárková, Jan Konvalinka, Ladislav Machala, Jan Kulveit, René Levínský, Daniel D. Novotný, Milan Raška a Ruth Tachezy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené