Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
S bitcoinem je to trochu jako s klimatickou změnou. Na tu taky nejvíc věříme, když je v létě horko. Pak píšeme, že se konec světa blíží a všichni se upečeme v tropických vedrech.
Ale pak přijde zima, udeří mrazy a vždycky se objeví názory: „Aha, tak tomuhle říkáte to globální oteplování? A jaké další pohádky máte v rukávu?“
Bitcoin coby měna je takzvaně volatilní, z latinského volatilis neboli letící. V ekonomii to znamená, že cena volatilního majetku (assetu) létá někdy nahoru, jindy dolů, ale obecně sem a tam. Přesně to platí o ceně bitcoinu.
A když je nahoře, tak čteme, že kryptoměny jsou budoucností ekonomiky a že by si je každý měl nakoupit, protože v portfoliu budou navíc jako takový polštář před běžnými ekonomickými vlivy, které primárně ovlivňují ostatní assety, například akcie nebo tradiční měny.
Jenže pak je bitcoin zase dole a my čteme (stále stejné, dokola se opakující) moudra o tom, že kryptoměny nejsou ničím jiným než podvodným schématem zneužívajícím důvěřivosti a že se mohou kdykoli rozpadnout v prach, na rozdíl třeba od zmíněného zlata, na které si lze sáhnout a potěžkat ho.
Teď je bitcoin nahoře, takže očekávejme spíš víc optimismu. Navíc není nahoře jen tak ledajak, ale vzpamatoval se po mrazivém propadu v druhé polovině roku 2022 a po sice o něco lepším, ale rovněž rozpačitém „výkonu“ v první polovině roku 2023 letí od loňského podzimu prudce vzhůru.
Momentálně má více než třikrát větší hodnotu než přesně před rokem a v úterý úspěšně zdolal bývalý rekord, kterého dosáhl v listopadu 2022. Ten byl těsně kolem 69 tisíc dolarů.
Více k tématu:
Daly by se vyhledat všechny ty komentáře a tweety renomovaných investorů, expertů i analytiků, kteří před rokem bitcoin definitivně odepisovali a smáli se těm, kteří ho nakoupili za vyšší cenu a smutně jim leží na účtech. A doporučovali jim, ať prodávají radši se ztrátou, než bitcoin bude úplně bezcenný. Pokud jim nepovolily nervy a neposlechli, smějí se teď naopak oni.
Současný úspěch bitcoinu má svůj konkrétní důvod a tím je přelomové rozhodnutí americké Komise pro cenné papíry (SEC), která schválila vznik tzv. spotových bitcoinových fondů (ETF), tedy na burze obchodovaných fondů, které mohou bitcoiny nakupovat a držet a podle toho vydávat akcie. S těmi mohou ostatní obchodovat. A jejich cena logicky kopíruje cenu bitcoinu.
Co se změnilo? Je to jiné, než když jsme bitcoiny kupovali přímo? Nepochybně. Regulované fondy bitcoin „normalizují“ z šedé, někdy i trochu temné zóny bitcoinových peněženek a bitcoinových burz, jejichž podnikání bylo nejen nepřehledné a běžným lidem nesrozumitelné, ale hlavně na sebe upozorňovalo skandály.
S bitcoiny dnes díky tomu mohou obchodovat i ti, kteří dřív nesměli nebo to pro ně bylo příliš složité. Což platí zejména pro firmy a instituce. Plus velká pomoc je i to, že obchodovat přes ETF je daňově jednodušší než to, když držíte bitcoiny přímo.
Bitcoin zkrátka vstupuje do běžného, „normálního“ finančního systému. A jak ukazuje rostoucí cena, je to vstup úspěšný a razantní. Ostatně víc než samotná cena je důležitější to, kolik každý den přijde do bitcoinového „ekosystému“ nových peněz. Poprvé to víme díky ETF přesně. A je to hodně. Experty to překvapilo.
Přečtěte si newsletter Parket Lukáše Voženílka:
Co to všechno znamená?
Nechci být obětí výše popsaného kognitivního zkreslení, které náš vztah ke klimatu ovlivňuje podle toho, jestli venku svítí sluníčko. Nedá se vyloučit, že tak jako bitcoin v posledních dvou měsících vystoupal nahoru, tak zase za pár měsíců spadne a nepřekročí svůj stín zábavné spekulativní hry.
Ale vzhledem k fondům ETF je to tentokrát méně pravděpodobné. A spíš se zdá, že by bitcoin mohl vybrat onu temnou, nejistou zatáčku a stát se běžným finančním assetem, ne-li přímo měnou. A naplnit tak ideál a étos, který měl před 15 lety jeho mýty opředený, dodnes neznámý tvůrce Satoshi.
Plus jeden spíš nejistý, možná rádoby vizionářský podotek. Bitcoin je založen na technologii zvané blockchain, která má dvě základní vlastnosti: Je decentralizovaná a stoprocentně bezpečná, co se týče ochrany a verifikace dat. Zní to divně vzhledem k počtu skandálů spojených právě s kryptem? Jen zdánlivě. Všechny tyto skandály a problémy se dějí „okolo“, nikoli v rámci samotného blockchainu.
Jinými slovy, je to technologie, která do dnešního nejistého a dezinformacemi ohroženého světa vnáší něco, na co se lze spolehnout a co může být alternativou nejen v oblasti financí. V době dezinformací a manipulací to může být způsob, jak zachránit demokracii, nadneseně řečeno.
A ano, na bitcoin ani na blockchain si nelze sáhnout, jak často připomínají jejich kritici. Jsou limitovány existencí počítačů a internetu. Ale co není? Zlato, které lze zakopat do země? Po havárii dnešní civilizace už nebude nikdo, kdo by ho vykopal. Anebo ano, ale my to nebudeme.
