Hlavní obsah

Nejistá cesta k imunitě. Druhá fáze koronaviru je zákeřnější než první

Foto: Profimedia.cz

Do jaké míry se můžeme spoléhat na tvorbu protilátek při covid-19? Odpověď hledají vědci po celém světě.

19. 4. 6:30

Proti covid-19 stále neexistuje potvrzený účinný lék, výroba vakcíny zabere ještě mnoho měsíců. Naděje se tak upínají k vlastní obraně organismu - tvorbě imunity. Můžeme se na ni ale zcela spolehnout?

Článek

Tvorba protilátek, které člověka chrání před dalším nakažením, je při snaze zastavit šíření jakéhokoliv viru klíčová. Nový koronavirus se ale v mnohém chová jinak než jiné a lépe prozkoumané infekce. Stejně tak ani poznatky o imunitě po prodělání covid-19 zatím nejsou jednoznačné.

Že nemoc nemusí mít standardní průběh, popsal už dříve v rozhovoru pro Seznam Zprávy epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Ten mluví o dvoufázovém vývoji nákazy.

„Když se nakazíme nějakou nemocí, tak nám po určité době začnou narůstat takzvané protilátky třídy M - protilátky, které jsou v těle v časné fázi nemoci - ty narostou a to je známka akutní infekce. Postupně jsou nahrazovány protilátkami třídy G, které naopak znamenají, že jsme infekci už prodělali. A takto to končí. Zmizí infekční agens - virus, který tam byl - a zůstanou už jen protilátky. U tohoto onemocnění je to ale úplně jinak,“ popsal Prymula.

Po zdánlivém ustoupení podle něj přichází druhá fáze, kdy znovu prudce narůstají protilátky třídy M - jako kdyby šlo o první nákazu. A až potom narůstají protilátky třídy G.

„Ve druhé vlně je onemocnění ještě zákeřnější. Jsou popsány případy, kdy se člověk, kterému nebylo skoro nic, během půl hodiny zhoršil natolik, že potřeboval kyslíkovou terapii, a někteří dokonce po té půl hodině i zemřeli. Takže to je obrovská nebezpečnost,“ dodává.

Nejen samotná nemoc, ale spolu s ní i tvorba imunity tedy u covid-19 nejspíš probíhá jinak, než by se dalo očekávat. Kromě toho není jisté, zda se skutečně každý, kdo nákazu prodělal, může radovat ze získání dostatečně vysoké hladiny protilátek.

Případy, kdy se u lidí po uzdravení z covid-19 nemoc znovu objevila, se vyskytují po celém světě. Nově se na ně zaměřila jihokorejská studie. Vědci chtějí problém objasnit na 141 pacientech.

Opětovná aktivace, nebo nákaza?

Vysvětlení může být několik - lidé se mohli opětovně nakazit, virus ale z jejich těla také vůbec nemusel definitivně zmizet, ačkoliv to testy ukázaly. Po čase tak mohlo pouze dojít k jeho opětovné aktivaci. Roli v některých případech mohlo hrát i nepřesné nebo špatně provedené testování.

První varianta by naznačovala, že se u nakažených protilátky buď nevytvořily, nebo jich nevzniklo dostatečné množství.

Taková zjištění ostatně přinesla i dříve zveřejněná práce vědců ze šanghajské univerzity Fu-tan. Ti analyzovali krevní vzorky 175 uzdravených pacientů a u přibližně třetiny z nich detekovali neočekávaně nízké množství protilátek. U deseti potom nebylo možné jejich přítomnost vůbec prokázat. Nízkou hladinu přitom měli zejména mladí lidé - koncentrace protilátek rostla s věkem.

U mladých lidí, kteří jsou v dobré kondici, se zároveň covid-19 nejčastěji projevuje pouze lehkými příznaky - i tento faktor může při budování imunity hrát roli.

„Velmi lehce probíhající infekce nemusí vést k významné tvorbě specifických protilátek, což znamená, že člověk i po prodělané infekci může zůstat k nákaze vnímavý. Naopak po středně těžce a těžce probíhající nemoci se protilátky téměř jistě vytvoří a imunita je pak dlouhodobá,“ uvedli k problematice čeští experti - profesoři pražské Nemocnice Na Bulovce Ladislav Machala a Jiří Beneš.

Vakcíny na cestě

Riziko, že by se u lidí s nízkou hladinou protilátek mohlo onemocnění znovu rozvinout nebo že by se mohli opětovně nakazit, ale musí přezkoumat další studie.

Zůstává přitom otázkou, do jaké míry mohou při bádání napomoci práce, které se v minulosti věnovaly jiným koronavirům, přestože u některých vědců jejich závěry budí optimismus. Například němečtí vědci na jejich základě odhadovali, že trvání vytvořené imunity po prodělání covid-19 sice postupem času oslabuje, přesto ale může trvat i dva roky.

„Zkušenosti, které máme s předchozími koronavirovými epidemiemi, naznačují, že získaná imunita časem upadá. Podle částečných studií předchozích smrtících virů - tedy SARS a MERS - můžeme počítat s tím, že minimálně rok imunita trvá. A pak se schopnost protilátek bojovat s nákazou snižuje. U SARS vydržela dva roky, u MERS pak tři,“ dodává k tématu pro New York Times epidemiolog Marc Lipsitch.

Pozornost by studiím měli věnovat i výrobci vakcín. Ti se do vývoje očkování pustili už před několika měsíci. WHO nyní registruje desítky kandidátních vakcinačních látek, několik z nich už postoupilo do klinické fáze testování. V této etapě už může být látka podána lidem. Obvykle jde o skupinu dobrovolníků, na kterých následně vědci pozorují reakce organismu a sledují případné nežádoucí účinky.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené