Článek
Zdrojem optimismu se nedávno staly pokroky při výrobě vakcíny na nový typ koronaviru, který sužuje svět. Světová zdravotnická organizace (WHO) v únoru odhadovala dobu potřebnou pro vývoj očkování proti novému koronaviru na nejméně 18 měsíců, spíše roky. Tak dlouhou dobu zaberou všechny fáze testování a aplikace v terénu. Obvykle takové procesy trvají i několik let.
Závod o vytvoření vakcíny, která by pomohla zastavit koronavirovou pandemii, nicméně začal a pokračuje ve slibném tempu. Sobotní přehledová zpráva WHO shrnující zaregistrované přípravky a vývojáře čítala dokonce 60 látek v rámci preklinického ověřování a dva kandidáty, kteří už postoupili do první fáze klinického testování.
V této etapě už může být látka podána lidem. Obvykle jde o skupinu dobrovolníků, na kterých následně vědci pozorují reakce organismu a sledují případné nežádoucí účinky. Začíná se u nízkých dávek přípravku, jež se postupně navyšují.
Takový proces tedy nyní vědci podnikají se dvěma látkami - u jedné probíhá klinické hodnocení fáze v Číně, u druhé v USA.
První látka nese nenápadný název Ad5-nCoV a je výsledkem společné práce firmy CanSino Biologics a Pekingského biotechnologického institutu. Vědci se mohli opřít o své poznatky z dřívějších výzkumů a práci na vakcíně proti ebole. Klinické testování nyní probíhá v provincii Chu-pej na více než stovce dobrovolníků.
Dosavadní výsledky vypadají dobře a vědci předpokládají, že testování bezpečnosti látky bude probíhat do prosince 2020. Další testovací fáze budou následovat a měly by být kompletní v roce 2022.
Druhá vakcína se jmenuje mRNA-1273 a připravila ji biotechnologická firma Moderna společně s americkým Národním institutem alergií a infekčních nemocí (NIAID). Vědci v tomto případě staví na specifickém proteinu, kterým si nový koronavirus otvírá cestu do lidských buněk. První fáze klinického testování, a tedy ověřování bezpečnosti vakcíny probíhá v Seattlu a zúčastní se jí 45 dospělých dobrovolníků. Také u nich se dávky postupně zvyšují a monitorují se reakce organismu. Společnost doufá, že by vakcínu mohla mít hotovou k případnému užití na obzvlášť ohrožených skupinách obyvatel už letos na podzim. Bezpečnostní studie fáze 1 by ale měly být hotové až v květnu 2021.
Nadějné léky
Ke zcela otestované vakcíně, kterou bude možné široce distribuovat po celém světě, vede ještě dlouhá cesta. Vývoj specifických antivirotik ale slibuje kratší čekání.
Největší naděje zatím vzbuzuje lék remdesivir, za kterým stojí americká firma Gilead. Mimo studií látku poskytla i českému pacientovi z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Jak ale lékaři upozornili, na jeho stavu úspěch či neúspěch remdesiviru sledovat nelze - lepšit se po mnoha dnech na mimotělním oběhu (ECMO) začal ještě před podáním. Gilead, v níž figuruje i Čech Tomáš Cihlář, nicméně oznámila, že chce mít na konci května experimentální lék na covid-19 přibližně pro 140 000 pacientů po celém světě. Do budoucna by ho mohli podávat i zdravotníci Fakultní nemocnice Brno nebo pražská zařízení - Fakultní nemocnice v Motole a Nemocnice Na Bulovce.
Česko by se ale mohlo dostat i k další slibné léčivé látce, tentokrát z Japonska. Země nabízí antivirotikum Avigan - také známé pod názvem favipiravir. Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) už koncem března oznámil, že s Japonskem o dodávce léku jedná.
Léčivo původně používané proti chřipce už prokázalo účinnost proti covid-19 a další testy probíhají. Povzbudivé výsledky favipiravir, vyvinutý dceřinou společností firmy Fujifilm, prokázal v klinických studiích v Šen-čenu a Wu-chanu, jichž se zúčastnilo 320 osob. Nutno ovšem dodat, že u nejtěžších případů s covid-19 lék příliš nefungoval.
V Česku se však testuje ještě jedna nadějná látka. Klinika infekčních nemocí pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) do minulého týdne přijala přes 30 pacientů s covid-19 a patnácti nakaženým podala látku hydroxychlorochin. Osm z nich už lékaři propustili do domácího ošetřování. Podle mluvčí ÚVN Jitky Zinke zatím nejde dělat předčasné závěry, účinky látky, která se nachází ve francouzském léku Plaquenil - se však ve světě už potvrdily.
Zprávy o tom, že efektivně zabíjí koronavirus v rámci laboratorních experimentů, se v odborném periodiku Clinical Infectious Diseases objevily 9. března.
Poprvé se však lék osvědčil už v roce 1955, a to při léčbě malárie. Desítky let se používá u autoimunitních onemocnění, jako je lupus nebo revmatoidní artritida. Optimismus neskrývá ani francouzský profesor Didier Raoult, který je expertem na infekční choroby v univerzitní nemocnici v Marseille. Raoult vedl studii na 24 pacientech s koronavirem. Po šesti dnech, co se jim začal podávat hydroxychlorochin, u tří čtvrtin z nich podle něj koronavirus vymizel.
Plazma s protilátkami
Řadu optimismus vzbuzujících postupů při boji s koronavirem doplnilo také užívání krevní plazmy od uzdravených. Metodu už začali využívat lékaři v Itálii i Číně a minulý týden se o ní zmínil i vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) a 1. lékařské fakulty UK Martin Balík, podle kterého jde o možnost, již budou i čeští lékaři blíže zpracovávat. Kromě postupu bude nutné určit, čí plazma by se měla k léčbě využít. „Bude samozřejmě velice důležité, jak odchytit tu správnou kohortu lidí, kteří mají protilátky a budou ochotni je poskytnout,“ dodal Balík.
Podle agentury APA léčí pacienty s covid-19 krví vyléčených v severoitalské Pavii. Oficiální výsledky odborníci zatím nezveřejnili, podle některých jsou ale příznivé. Metodu vyzkoušeli lékaři v Číně. Skupina čínských zdravotníků z města Wu-chan, odkud se nákaza do světa rozšířila, postup při návštěvě italské nemocnice chválila. Uváděla, že se s dobrými výsledky otestoval na tisících nemocných, psala APA. Krevní plazmu uzdravených chtějí zkoušet také americké nemocnice. Shromažďují ji i vědci v Izraeli.
Přehled dalších experimentálních léků Seznam Zprávy přinesly už dříve.
