Hlavní obsah

„Nespal jsem 40 hodin.“ Přehlížený následek covidu je třeba řešit s lékařem

Foto: Profimedia.cz

Řada lidí po covidu-19 trpí nespavostí, jiní mají psychické potíže. Co přesně za dlouhodobými problémy po covidu-19 stojí, není jisté.

Reklama

14. 6. 7:30

Z covidu-19 se vyléčili, jejich život ale ovlivňuje dál. Nemoc může lidem způsobit dlouhé potíže se spánkem či psychikou. Ačkoliv se o těchto postcovidových problémech mluví méně než například o dušnosti, nejsou zcela výjimečné.

Článek

„V noci se budím třeba čtyřikrát až pětkrát s tím, že hned nemohu opět usnout. Opakuje se to každou noc. Někdy je to třikrát, jindy šestkrát. Ráno se cítím, jako kdybych měl jít teprve spát. Ani si nepamatuji, kdy naposledy jsem se vyspal, aniž bych se v noci budil,“ popsal pro Seznam Zprávy 27letý Václav.

Potíže se spánkem nikdy neměl, vše se změnilo až po prodělání nemoci covid-19 začátkem loňského listopadu. Vše tedy trvá už přes půl roku a razantní zlepšení nepřichází.

„Každou noc je to různé. Ráno se probudím a vím, že jsem byl vzhůru v jednu hodinu, potom ve dvě, ve tři a ještě v pět. Jindy se to stane jen dvakrát za noc. Ale tím, že se to děje neustále, je to samo o sobě unavující,“ dodává mladík.

Podobnými potížemi už déle než měsíc trpí i stejně starý student Kryštof. Covid-19 u něj měl lehký průběh, na konci karantény se objevily problémy se spánkem.

„Byly poměrně akutní. To znamená, že jsem přes 40 hodin nemohl usnout. Vždy když jsem začal usínat, přišel najednou záškub. Podobný, na který jsou lidé zvyklí, když rychle usínají – tělo vysílá nějaký signál, zdá se mu, že padá, a rychle se probudí. Po těch 40 hodinách jsem byl už vyřízený a musel zavolat lékaři, který mi napsal recept na prášky na spaní,“ popisuje svou zkušenost.

Po předepsaných lécích se spánek dostavil, potíže ale neustaly. „Pořád hodně špatně spím. V noci se budím třeba každou hodinu nebo každé dvě hodiny a mám problémy usnout. Někdy to trvá třeba dvě hodiny, kdy nemohu vůbec usnout,“ vylíčil redakci. S problémem se obrátil na lékaře, kteří mu sdělili, že jde o důsledek stresu – z dlouhé karantény, práce, studia i změn v osobním životě. Sám o takovém vysvětlení ale pochybuje.

„Psychika určitě nějakou vedlejší roli mít bude, ale už je to přes měsíc a předtím jsem problém neměl. Navíc skoro každý, s kým jsem mluvil, podobné problémy se spánkem po covidu má,“ dodává.

Hledání viníka

Co stojí za potížemi se spánkem u lidí vyléčených z covidu-19, není jasné. Studie neurologických a psychických potíží po covidu-19 nyní probíhají po celém světě a obrázek o skutečné povaze problémů stále není kompletní.

Podle neurologa a odborníka na spánek Martina Pretla je nyní nárůst potíží s nespavostí v Česku patrný. O důsledek covidu-19 podle něj jde, nemoc má ale spíše nepřímý vliv. Přiklání se k tomu, že je za nespavostí u pacientů po covidu stres, který prožili.

„Faktorem, který nespavost podněcuje, je právě stres. Ten jsme zažívali všichni, někteří ho stále zažívají. Také obecně vznik nespavosti bývá spojen s vážným onemocněním, s bolestí a tak podobně. V tomto ohledu je covid-19 nemoc jako každá jiná,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Na problémy s nespavostí po covidu-19 už dříve upozornili neurologové z americké Univerzity Johnse Hopkinse, na které se během pandemie začalo obracet množství lidí právě s těmito potížemi.

Lékaři se původně domnívali, že jde o důsledek úzkostí spojených s probíhající krizí a nejistotou. Stále častěji se však začaly opakovat případy pacientů vyléčených z covidu, kteří stres z pandemie nepociťovali, přesto však trpěli nespavostí.

Po vyléčení lidé hlásili změny ve schopnosti soustředit se, mozkovou mlhu (pocit malátnosti a otupělosti, pozn. red.) i nespavost. Odmítali přitom, že by za potížemi stála úzkost spojená s pandemií. Odborníci nyní potíže často řadí mezi příznaky takzvaného dlouhého covidu. Přesný mechanismus, jenž je může spouštět, ale není přesně prozkoumán. „Předpokládám, že tohle je jen začátek dlouhodobých potíží, které budeme studovat ještě roky,“ citoval server The Atlantic neuroložku Rachel Salasovou.

Problémy se spánkem coby jednoho z dlouhodobých příznaků covidu-19 zmiňuje i studie prováděná v britských nemocnicích, která sledovala stav tisícovky pacientů. Čtvrtina trpěla úzkostí nebo depresí. U jednoho z deseti se také projevily známky posttraumatické stresové poruchy, častými doprovodnými problémy byly právě spánkové poruchy.

„Doporučuji nespavost navazující na covid-19 řešit nejdříve s praktickým lékařem. Ten je v principu dostupnější a také může předepisovat některá antidepresiva, v dané situaci vhodná, neboť obtíže, včetně nespavosti, zejména po těžších formách covidu-19, mají určité rysy posttraumatické stresové poruchy,“ uvedla pro Seznam Zprávy lékařka Kateřina Seltenreichová z Centra pro poruchy spánku Nemocnice Na Homolce.

Duše jako oběť covidu

Kromě potíží s nespavostí však odborníci skloňují i psychické problémy, které se u pacientů po prodělaném akutním covidu-19 objevují.

„Manžel měl po covidu embolii. To už nebyl pozitivní a virus v sobě neměl. Teď trpí velkými psychickými potížemi. Má úzkostné stavy, které se objevily právě až po covidu-19. Lékaři sami příliš nevědí, co se stalo,“ popisuje paní Lenka stav svého manžela Karla.

Psychické problémy se objevily měsíc po akutní fázi covidu-19, nyní už trvají druhý měsíc. Muž se obrátil na praktického lékaře, který mu předepsal léky. „Ty pomáhají, postupně se to začíná lepšit. Vše ale asi bude dlouho trvat,“ dodává.

Podle studie zveřejněné v časopise The Lancet trpí nějakými formami psychických či neurologických potíží každý třetí vyléčený. Vědci z Oxfordské univerzity k závěru došli po analýze dat 236 tisíc lidí převážně z USA, kteří infekci prodělali.

Až 34 % z nich byla diagnostikována neurologická nebo psychická porucha do půl roku od prodělání nemoci. Nejčastější diagnózou byla úzkost, která se objevila u 17 % lidí. Druhou nejčastější byla porucha nálad, jež se objevila u 14 % analyzovaných.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované