Hlavní obsah

Nevídané: Na Kubě propukly masové demonstrace

Bez komentáře: Demonstrace v hlavním městě Havana. Lidé protestovali proti pomalému tempu očkování nebo protikoronavirovým opatřením. (Video: AP)

 

Reklama

12. 7. 6:50
aktualizováno • 12. 7. 10:26

Demonstrace, které jsou na Kubě neobvyklé, přichází v době, kdy se země potýká s rekordními počty nových případů koronaviru. Podle opozice jde o největší protivládní protesty za posledních skoro 30 let.

Článek

Tisíce Kubánců v neděli vyšly do ulic na protest proti pomalému tempu očkování, protikoronavirovým opatřením, nedostatku zboží a výpadkům proudu. Prezident Miguel Díaz-Canel, který zároveň vede komunistickou strany Kuby, v televizním projevu odpovědnost za rozdmýchání nepokojů přičetl Spojeným státům, píše agentura Reuters.

V centru hlavního města Havany a podél silnice u pobřeží se shromáždily tisíce lidí. Na protest přitom dohlíželo mnoho policistů. Podle Reuters bylo několik lidí zatčeno a došlo k menším střetům. Prezident mezitím vyzval své stoupence, aby se postavili „provokacím“, píše zpravodajský web BBC.

Protesty začaly ve městě San Antonio de los Banos v provincii Artemisa, jež sousedí s Havanou. Na sociálních sítích se následně objevilo video z demonstrace, při které stovky lidí skandovaly protivládní slogany. Mnozí požadovali, aby se zrychlilo očkování proti covidu-19 a aby skončily neustálé výpadky proudu.

V Havaně protestující podle webu The New York Times (NYT) skandovali, ať prezident Díaz-Canel odstoupí. Došlo ale ke střetu s příznivci vlády, kteří mávali kubánskou vlajkou a skandovali „Fidel“. Po celém hlavním městě lidé vídali vozidla speciálních jednotek s namontovanými kulomety.

Protesty se konaly také ve městech Palma Soriano a Santiago de Cuba na východě země. Videa z těchto demonstrací se také objevila na sociálních sítích a místní obyvatelé Reuters potvrdili, že k protestům došlo. Stovky lidí, nespokojených se situací na Kubě, se za účelem vyjádření solidarity sešly i v americkém Miami a dalších městech.

„Na Kubě jsem žil devět let a záběry, jež jsme dnes viděli, byly ohromující. Protesty se rozšířily rychleji, než si kdokoli dokázal představit. Nevím, co přinese zítřek, ale míra nespokojenosti a hněvu nikam nezmizí,“ napsal na Twitteru Patrick Oppmann ze CNN.

„Právě jsem prošla městem, abych nakoupila potraviny. Bylo tam hodně lidí, někteří měli transparenty, protestovali,“ řekla Reuters po telefonu obyvatelka Claris Ramirezová. „Protestují proti výpadkům a proti nedostatku léků,“ dodala.

Prezident řekl, že mnoho demonstrantů je upřímných, ale zmanipulovali je „žoldnéři“ v terénu a kampaně na sociálních sítích, za kterými stojí Spojené státy. Varoval přitom, že další „provokace“ nebudou tolerovány.

„Kubánci dobře vědí, že hlavní odpovědnost za současnou situaci na Kubě nese vláda Spojených států. Kuba a její ulice patří revolucionářům,“ uvedlo kubánské ministerstvo zahraničí na Twitteru.

Prezident Miguel Díaz-Canel nastoupil do úřadu před třemi lety jakožto první, kdo se funkce ujal a nepatřil do rodiny Castrových. Raúl Castro byl ale přesto považován de facto za vůdce země, letos v dubnu ale odstoupil i z čela komunistické strany.

„Protestují proti krizi, proti nedostatku jídla i léků a tomu, že všechno musíte kupovat v obchodech, kde se platí zahraniční měnou. Ten seznam je dlouhý,“ řekla Claudia Perezová.

Kuba se nyní potýká s nejhorší ekonomickou krizí za 30 let, v zemi je nedostatek potravin i základního zboží. Přispělo k tomu hospodářské embargo, jež USA zavedly v 60. letech minulého století ve snaze přivodit pád komunistické vlády, a také pandemie covidu-19, která omezila cesty turistů i do této země závislé na cestovním ruchu.

Na Kubě bylo doposud očkováno 1,7 milionu z 11,2 milionu obyvatel. Varianta delta však v zemi vyvolala prudký nárůst případů, zdravotnické úřady v neděli ohlásily rekordních 6 923 případů a 47 úmrtí.

Karibský ostrovní stát zaznamenal v uplynulém roce rostoucí počet protestů, i když ne v takovém rozsahu a v tolika městech současně. Nynější protivládní demonstrace jsou podle Reuters největším otevřeným protestem od léta 1994, kdy v rámci tzv. povstání Maleconazo Kubu po moři opustilo až 35 tisíc lidí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované