Hlavní obsah

Nevládní organizace poukázaly na problémy novely zákona o myslivosti

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Reklama

21. 4. 22:40

Lepší odvození výše lovu od míry poškození lesa spárkatou zvěří, novou podobu seznamu zvěře, kterou mají myslivci na starosti, i více práv pro vlastníky menších pozemků žádá osm nevládních organizací.

Článek

Zástupci ekologů, lesníků, ochránců přírody i části zemědělců o problematických bodech vládní novely zákona o myslivosti hovořili na dnešní on-line konferenci pořádané Hnutím Duha. Novelu zákona o myslivosti příští týden, před druhým čtením ve Sněmovně, projednají sněmovní Výbor pro životní prostředí a Zemědělský výbor.

Množství spárkaté zvěře je podle lesnického experta Hnutí Duha Jaromíra Bláhy kritickým bodem řešení krize lesů devastovaných kůrovcovou kalamitou. Připomněl, že počet spárkaté zvěře stále roste. „Například jelen evropský je ve stavu více než patnáctinásobném proti přírodním stavům. A současná legislativa i systém správy myslivosti to nedokáže účinně řešit,“ řekl s tím, že bez dočasného snížení stavů nelze obnovit lesy v pestré druhové skladbě.

Bláda dál upozornil, že podle posledních dat z roku 2015 je průměrně zvěří poškozeno více než 64 procent listnáčů a jedlí, na čtvrtině území to je téměř 100 procent a nárůst ploch, kde je potřeba obnovy po kalamitní těžbě, narůstá. Podle Bláhy mizí „v žaludcích zvířat“ miliardy korun z dotací i kapes vlastníků pozemků.

Bláha ocenil poslaneckou novelu zákona o myslivosti z roku 2019 zavádějící plánování lovu podle míry poškození lesů, která měla začít platit do dvou let. „V podstatě jde o to zavést princip, který by říkal, že tam kde je to poškození lesů nadměrné, budou se muset stavy zvěře dočasně snížit,“ podotkl. Zodpovědnost za plán poslanci tehdy přiřkli orgánům státní správy myslivosti. To však současný návrh předložený ministerstvem zemědělství ve spolupráci s Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČSMJ) mění. Bláha uvedl, že návrh nechává rozhodnutí na uživatelích honiteb a vlastnících, k čemuž jsou třeba jasná pravidla ohledně nutnosti zvýšit lov.

Podle Českého svazu ochránců přírody je přežitkem současného zákona o myslivosti podoba seznamu druhů zvěře. Místopředseda svazu Karel Kříž uvedl, že by se o druhy ze seznamu měli myslivci starat či regulovat jejich stav. Zůstaly tam však i druhy, o které se nezajímají - například poštolka obecná, nebo také chráněná kočka divoká. Podle ochranáře tak dochází ke střetu zákona o ochraně přírody a zákona o myslivosti. Podotkl také, že poštolka patří ke zvířatům, které lidé nejčastěji nosí, zraněná, na záchranné stanice. Tím však podle Kříže vlastně porušují zákon o myslivosti, neboť tak činí bez vědomí uživatele honitby. Do seznamu lovné zvěře by podle Kříže naopak měly přibýt tzv. invazní druhy.

Zástupci organizací také zopakovali požadavek na snížení minimální výměry vlastních honiteb z 500 na 250 hektarů, což by vlastníkům umožnilo efektivněji se zvěří hospodařit. Na limitu 500 hektarů by zůstaly jen honitby spravované společenstvy. Tento požadavek už dříve kritizovali zástupci ČSMJ, podle jejího předsedy Jiřího Janoty jde o snahu, aby se „určitý počet jedinců dostal k vlastním honitbám“. V minulosti také uvedl, že by změna ke snížení stavu problematické zvěře nepomohla.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované