Hlavní obsah

Duel: Vykládáte si statistiky, jak se vám hodí, pustil se do vedení Ústí kvůli bezdoplatkové zóně odborník na vyloučené lokality

čtvrtek 13:00

Duel o bezdoplatkových zónách. (Video: Seznam.cz)

Nemáme jinou možnost, problémy přibývají. Tak obhajuje vedení Ústí nad Labem vyhlášení bezdoplatkové zóny v celém městě. Nově příchozím přestalo od března na celém svém území vyplácet doplatky na bydlení. Stejně tak těm, co se v rámci města přestěhují. „Kriminalita nám klesá,” pochvaluje si změnu náměstek primátora Tomáš Vlach (ANO).

Článek

„Veškerou morální vinu jste přenesli na ty lidi, kteří tam bydlí, ta vyhláška vůbec není o obchodu s chudobou,” kritizuje město antropolog Laco Toušek ze Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje terénnímu výzkumu ve vyloučených lokalitách.

Bezdoplatková zóna jako bič na obchodníky s chudobou?

„Nemáme sociální systém, který by zavedl kontrolu toho, komu ty dávky připadají, nám se ukazuje, že v Ústí je spousta obchodníků s chudobou, vydělávají na chudých lidech, státu se to nedaří postihovat, jako město máme jako jednu z mála možností vyhlásit bezdoplatkovou zónu,” hájí postup města náměstek primátora Vlach.

Podle něj už město pozoruje, že se snižuje jeho atraktivita pro jistou skupinu obyvatel. „Část odchází, doufám, že třeba lidé ze Slovenska, pro které je náš systém akraktivní, protože dává dávky všem bez jakékoliv kontroly, takže tihle lidé odejdou zpátky na Slovensko,” řekl v Duelu Vlach.

Podle Laco Touška ale změna nedává vůbec žádný smysl a o obchodnících s chudbou se ani nezmiňuje. Migrace lidí, kteří pobírají takové dávky, prý navíc neprobíhá v rámci krajů, ale jen regionálně. „V Ústeckém kraji mají všechna ta města potencionální nedoplatkové zóny, takže v rámci Ústí nad Labem to nehraje roli, hraje to roli v dalším zadlužovaní a další kriminalizaci těch lidí, kteří tam žijí,” dodal Toušek v Duelu.

Spor o statistiky

Náměstek primátora Tomáš Vlach rozhodnutí města opírá o statistiky policie. „My máme aktuální číslo městské policie, která zaznamenala v části Střekov o 78 procent nižší počet zásahů v lokalitě. Není to jen o tom, že ti lidé jsou chudí a potřebují pomoc, ale je spousta lidí, která si z dávek udělala byznys a která bohužel mnohem častěji páchá kriminalitu a má problémy s užíváním návykových dávek,” vysvětluje Vlach.

Laco Toušek ale tvrdí, že nejde o přesná data, ale pouze o názor politika. „Ta data nejsou nerelevantní. Počet trestných činů na území odboru Ústí nad Labem za posledních pět let klesl o 38 procent. Co se týče přestupkové činnosti, ta klesá také,” říká Toušek.

Vlach rovněž argumentuje tím, že Ústecký kraj je druhým nejzatíženějším krajem v počtu uživatelů nelegálních drog. Podle Touška jde ale pouze o odhady a navíc se týkají všech uživatelů v kraji, nikoliv pouze ve vyloučených lokalitách. „To je unikátní vyjádření, ještě jsem něco takového neslyšel,” reagoval Vlach. „Vy chvilku argumentujete daty za Ústecký kraj, chvíli za samotné Ústí nad Labem, podle toho, jak se vám to hodí,” odmítl kritiku Vlacha Laco Toušek.

Kde všude jsou ghetta?

Možnost podat návrh na vyhlášení takzvaných oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů mají obce od června 2017. A zejména po říjnových komunálních volbách ji začaly aktivně využívat.

Pro vyhlášení bezdoplatkové zóny na celém území se už rozhodlo hned několik obcí a měst. Ghettem je delší dobu Kladno, dále Postoloprty a Úpice. Nejnověji se k nim připojila města Ústí nad Labem, Trmice. V Mostě se nesmí o doplatek na bydlení žádat už v 80 % obydlí.

Nejméně jednu bezdoplatkovou oblast vyhlásilo 55 českých obcí a měst. Podle aktuálních údajů Institutu pro sociální inkluzi o jejich zavedení uvažuje už 92 obcí.

HLASUJTE: K čemu podle vás povede vyhlášení bezdoplatkové zóny?
Omezení obchodu s chudobou
78.8 %
Zhoršení situace sociálně slabých
9.1 %
Nic se nezmění
12.1 %
Celkem hlasovalo 904 čtenářů.

Dávky inkasují spekulanti

Doplatek na bydlení je dávka pomoci v hmotné nouzi. Často na nich ale bohatnou „obchodníci s chudobou“, spekulanti provozující ubytování pro sociálně slabé a vyloučené. Pronajímají jim neutěšené byty na ubytovnách za přemrštěné částky. Obchodníci tak vlastně inkasují dávky svých nájemníků. Podle Člověka v tísni a Institutu pro sociální inkluzi ale zavádění bezdoplatkových zón situaci jen zhorší. Majitelé ubytoven se přesunou do sousedních obcí a lidé skončí bez bydlení. Města totiž většinou nemají vlastní sociální byty, které by jim mohly poskytnout.

Doporučujeme

Další zprávy

Reklama