Hlavní obsah

Notičky: Fanoušci do Tokia nesměli, Křetínský ale v hledišti nescházel

Foto: Magion149, Seznam Zprávy

Jak se Daniel Křetínský dostal do hlediště na olympiádě?

Reklama

9. 10. 13:00

V newsletteru Notičky Luděk Mádl provádí zákulisím fotbalu či jiných sportů. Přečtěte si nejnovější vydání – pokud se vám budou Notičky líbit, přihlaste se k odběru.

Článek

Sliby se mají plnit. A já jedné kamarádce před časem slíbil, že se pokusím rozluštit malou „záhadu“, jež se jí zavrtala do hlavy při sledování olympijských her v Tokiu. Snad to pátrání zaujme i vás.

Kamarádka Míša je na rozdíl ode mě olympijskou fanatičkou, a tak pozdě v noci sledovala i závody v parkurovém skákání. „Koukám na televizi a najednou vidím v hledišti Křetínského! Přitom na olympijské hry žádní diváci kvůli covidové pandemii nesměli. On měl ale na krku nějakou visačku, tak mi pověz, jak tam mohl být akreditovaný?“ obrátila se na mě.

Chvíli mi to trvalo, uznávám, olympijské hry v Tokiu skončily v srpnu, ale lépe pozdě než vůbec.

Základní vzorec byl jasný. Daniel Křetínský, podle aktuálního žebříčku časopisu Forbes čtvrtý nejbohatší Čech se jměním ve výši 87,8 miliardy korun, tvoří partnerský pár s Annou Kellnerovou, českou reprezentantkou v jezdeckém sportu. Anna na olympijských hrách závodila na klisně Catch Me If You Can, kterou jí otec Petr koupil před třemi lety k narozeninám.

Uvádělo se tehdy, že za ni její německý majitel Paul Stockenmöhle zinkasoval od šéfa PPF sumu odpovídající v převodu na české koruny čtvrt miliardě, tedy částce 250 milionů korun. A získal ji, protože Bill Gates, zakladatel Microsoftu, který chtěl klisničku pro svou dceru Jennifer, nabídl v ekvivalentu o 50 milionů korun méně.

Petr Kellner, v té době 69. nejbohatší člověk světa, zahynul tragicky 27. března na Aljašce při pádu helikoptéry. Startu své dcery Anny na olympijských hrách už se tedy bohužel nedočkal. Majetek pozůstalé Kellnerovy rodiny vyčíslil letos Forbes na 374,7 miliardy korun.

Jezdectví je sportem movitých lidí, pořizovací cena špičkových koní pro parkurové skákání se pohybuje v nastíněných intencích desítek či stovek milionů korun, k tomu je samozřejmě potřeba připočíst provozní náklady.

Obrovskou logistickou operací byl přesun koní do olympijského Tokia. Ti čeští letěli po karanténě v německých Cáchách z belgického Lutychu a letenka pro jednoho koně přišla přinejmenším na 600 000 korun. Do Tokia takto z celého světa cestovalo celkem 325 koní, doprovázených početnými týmy. Jen o americké koně se staralo celkem 16 ošetřovatelů, média uváděla, že koně doprovázejí také jejich veterináři, fyzioterapeuti a kováři.

Zda Daniel Křetínský, šéf Energetického a průmyslového holdingu (EPH) a majitel fotbalové Sparty, ve volných chvílích koval koním kopyta, se zjistit nepodařilo, nejspíš nikoli. Každopádně byl ale součástí podpůrného týmu Anny Kellnerové.

Sám Křetínský se k věci nevyjádřil, stanovisko poskytl Daniel Častvaj, mluvčí EPH: „Účast pana Křetínského na olympijských hrách v Tokiu byla plně v souladu se všemi pravidly a předpisy.“

Co to znamená? Takto se k účasti Daniela Křetínského vyjádřil Tibor Alföldi, v danou chvíli ředitel komunikace Českého olympijského výboru: „Pan Daniel Křetínský byl v Tokiu na olympijských hrách součástí českého jezdeckého týmu, který je sestaven na návrh České jezdecké federace. Jeho účast byla nejen v souladu s pravidly Mezinárodního olympijského výboru a Mezinárodní jezdecké federace FEI, ale i v souladu se zvyklostmi jezdeckého sportu. Osob se stejnou rolí (majitelů koní, resp. reprezentantů majitelů koní) je na hrách celá řada.“

Petr Kuklík, generální sekretář České jezdecké federace, ho pak doplnil: „Jezdci mají právo jmenovat členy svého týmu a Česká jezdecká federace do složení týmů jednotlivých členů reprezentace nijak nezasahuje ani nehradí žádné náklady s tímto spojené. Pan Křetínský byl součástí jednoho z takových týmů.“

V ostatních sportech bylo letos na OH kvůli pandemickým opatřením prakticky nemožné mít s sebou v Tokiu příbuzné, osobní trenéry, sponzory či privátní hosty. „Na to já neumím odpovědět, to se musíte zeptat olympijského výboru,“ říká Kuklík. Podle stanoviska ČOV byla Křetínského účast v Tokiu v souladu se všemi pravidly. Na seznamu členů celé výpravy včetně podpůrných týmů, který schvaluje plénum ČOV, ovšem Křetínského jméno nefiguruje.

Anna Kellnerová v kvalifikaci shodila s klisnou Catch Me If You Can tři překážky, do finále nepostoupila a obsadila 55. příčku v pořadí závodu. Spolu s Alešem Opatrným a Ondřejem Zvárou se zúčastnili i soutěže týmů. Kellnerová shodila čtyři překážky, Zvára s Opatrným po třech. A český tým tak v Tokiu obsadil 15. místo.

Snad Anně přinese Daniel Křetínský za tři roky v olympijské Paříži více štěstí. A nebude už ani zapotřebí pátrat, jakou fintou se do hlediště dostal.

Kouzelník týdne: Dagmar Damková

Náhoda tomu chtěla, že jméno Dagmar Damkové problesklo v tomto týdnu v médiích hned při dvou příležitostech. Na tiskové konferenci po zasedání výkonného výboru Fotbalové asociace ČR zazněla jména nových českých zástupců v komisích UEFA. Jméno Damkové nepadlo, ale na můj dotaz, jak je to s jejím angažmá v komisi rozhodčích UEFA, jsem se dozvěděl, že v ní setrvává, ovšem mimo kvótu FAČR. Na opakovaný dotaz, zda paní Damková s FAČR v současnosti nějakým způsobem spolupracuje, jsem se od předsedy Petra Fouska opakovaně dozvěděl, že „Dagmar Damková nemá ve FAČR žádnou funkci“. Což tedy asi znamená, že nespolupracuje.

Jak známo, Dagmar Damková je manželkou Romana Berbra, bývalého místopředsedy FAČR, obviněného z několika trestných činů spojených s korupcí, manipulacemi zápasů a defraudací. Sama Damková je bývalou úspěšnou rozhodčí, léta řídila i rozhodcovskou komisi FAČR a byla členkou výkonného výboru. Ona sama trestně stíhaná není a v kauzách svého muže nijak nefiguruje. Alespoň podle toho, co je dosud známo.

S tradičními médii Damková nekomunikuje, zato se rozhovořila na youtubovém kanálu Red Card coby host bývalého reprezentanta Tomáše Řepky. „Když bylo nejhůř, poznali jsme, kdo je kdo. Ve své době se u Romana (Berbra) netrhly dveře, lidé mu volali 24 hodin denně a pořád po něm něco chtěli. A pak byli schopni nás zapírat. Bylo mi z nich zle,“ podotkla Damková.

Ocenila ty, kteří se k ní a jejímu manželovi zády neotočili. „Patří sem Franta Chvalovský i Míra Pelta a Jarda Starka,“ vysekla jmenovaným poklonu Damková, která zůstává členkou komise rozhodčích UEFA i FIFA.

Dlužno dodat, že bývalý předseda asociace František Chvalovský byl kdysi trestně stíhán za úvěrový podvod, za který měl podle Městského soudu v Praze strávit 10 let ve vězení. Odvolací soud ale rozsudek zrušil a vrátil věc k novému projednání, které už se neuskutečnilo kvůli tzv. Klausově abolici.

Miroslav Pelta je trestně stíhán za údajné dotační podvody a Jaroslav Starka strávil v mládí nějaký čas ve vězení za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Propojení s organizovaným zločinem mu později nebylo nikdy prokázáno. Život za mřížemi poznal i moderátor Tomáš Řepka, takže Dagmar Damkové a Romanu Berbrovi k jejich přátelům nelze než pogratulovat.

Zásahy týdne

Glosář po derby. Sparta se proti Slavii po letech prosadila. Hledali jsme odpověď na otázku: Proč?

Očkování fotbalistů. V Liverpoolu jsou proti covidu očkováni takřka všichni profesionální hráči, jinde ne. Téma pro podcast Angličan.

Dětský rasismus? Komentář o bučení dětských diváků zápasu Sparta-Rangers na hráče hostí Kamaru.

Po Kejvalovi jde i Plaga. Ostré výtky ke kauze „covidového letu“ adresoval po Filipu Neusserovi, šéfovi Národní sportovní agentury, také ministr školství.

Hughes zvládl dva zápasy za den. Příběhy o hvězdách velšského fotbalu vybral Karel Tvaroh.

Tweet týdne

Minule jsme si tu ukázali fotbalovou mapu Grónska. A dneska v minicyklu „Fotbal si svou cestu najde všude“ pokračujeme. No není to nádhera?!

Co trefili jinde

Hra FIFA opět bez české ligy. Některé české kluby sice „pařiči“ v oblíbené videohře najdou, kompletní českou ligovou soutěž ale už léta ne. Přečtěte si proč. (Deník N)

Arény ve švech nepraskají. „Pocovidová“ návštěvnost hokejové extraligy kluby neuspokojuje. (isport)

Fotbal prvně v éteru. Před 95 lety si naši pradědečkové mohli v rádiu poprvé vyladit živou rozhlasovou reportáž. U mikrofonu byl Josef Laufer. (Radiožurnál Sport)

Volební šílenství volně přejde do maratonu povolebních vyjednávání. Nelze než doporučit, abyste si od toho všeho občas vyčistili hlavu nějakým kulturním zážitkem nebo sportem. To nemůže nikdy uškodit, naopak.

Luděk Mádl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované