Hlavní obsah

Nové knihy popisují osudy v ghettech a koncentračních táborech

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

22. 10. 21:23

Knihy s tématem holokaustu, které vycházejí v říjnu, popisují události v židovských ghettech a koncentračních táborech během druhé světové války.

Článek

Právě v říjnu před 90 lety nacisté zřídili židovské ghetto ve Varšavě a z Prahy byl 16. října 1941 vypraven první židovský transport. Příběhy související s těmito událostmi připomínají tituly Reniin deník, Jom Kipur - poslední německý rytíř a Sabotér z Osvětimi.

Nedávno objevený Reniin deník přináší zápisky polské židovské dívky Renii Spiegelové, kterou krátce po jejích osmnáctých narozeninách v létě roku 1942 zavraždili nacisté. Deník „polské Anny Frankové“, jak média Reniu nazvala, vyšel nejprve v polštině a v angličtině a okamžitě se zařadil mezi literární klasiku o holokaustu. Paměti mladé básnířky se ke čtenářům dostaly až po 70 letech od jejich vzniku. První kapitolu svého deníku si Renia zapsala 31. ledna 1939, poslední zápis je z 25. července 1942, kdy se Renia obrací k matce a Bohu s prosbou o záchranu. O pět dní později už dívka byla mrtvá.

„Než sestřin přítel Zygmunt počátkem 50. let předal tento deník mojí mámě, neměla jsem tušení, že si ho Renia vedla,“ líčí v knize Reniina mladší sestra Ariana, která se pokusila vzpomínky na válku vytěsnit. Deník proto odložila na desítky let do bankovního sejfu nedaleko svého newyorského bytu. „Nedokázala jsem si ho přečíst, bylo by to pro mě příliš emotivní,“ vysvětlila.

Ariana Spiegelová osud Renii ve druhé části knihy doplnila o příběhy jejích nejbližších, včetně těch, kteří pro záchranu ostatních nasadili vlastní život. „Čelit tomu, o čemž jste si mysleli, že už jste nechali za sebou, může být bolestivé, ale učit se a poučit se z toho je jediný způsob, jak teď mohu žít,“ podotkla.

Román Jom Kipur - poslední německý rytíř napsal Pavel Batel na základě skutečných událostí a svědectví přeživších druhou světovou válku, které osobně vyhledal a vyzpovídal. Autor vykresluje příběhy zapomenutých jmen z válečného období. Po letech bádání se mu například podařilo objasnit smrt Fredyho Hirsche, který uprostřed každodenního násilí a vraždění v Osvětimi dokázal zachránit přes 500 dětí. Jednou z postav příběhu je i židovský teenager Heinz Prossnitz, který unikal gestapu, aby odeslal přes 8000 kilogramů životně důležitých potravin dětem v terezínském či lodžském ghettu.

Postavy románu nejsou vždy židovského původu. Jednou z nich je i plukovník Wehrmachtu Albert Battel, který odmítl splnit rozkaz organizátora hromadného vyvražďování Židů Heinricha Himmlera a ochránil před likvidací židovské rodiny. Battel byl posmrtně oceněn titulem Spravedlivý mezi národy.

Britský spisovatel Colin Rushton na osudu mladého vojáka Arthura Dodda dokumentuje v knize Sabotér z Osvětimi nepříliš známou historii britských válečných zajatců v tomto koncentračním táboře. Dodd padl do zajetí roku 1943 a v táboře strávil téměř dva roky. Po válce se pokoušel mluvit o svých zážitcích, ale dlouho pro něj bylo velmi obtížné popsat to, co viděl. Rushton líčí nejen krutosti, jichž se nacisté dopouštěli na vězních, ale zachycuje i náladu mezi zajatci, kteří se pokoušeli proti Němcům vést skrytý odboj. Biografická kniha se dočkala několika vydání. Vypráví mimo jiné o tom, jak se Dodd zúčastnil pochodu smrti, kdy teplota klesla na mínus 25 stupňů, cestou míjeli částečně zasněžená těla stovek mrtvých Židů, z nichž někteří zemřeli zimou, zatímco ostatní byli zastřeleni. Dodd, který zemřel 17. ledna 2011 ve věku 91 let, se v 90. letech vrátil do Osvětimi a neúspěšně se pokusil o vstup do závodu IG Farben, aby získal 14měsíční mzdu, o které řekl, že mu dluží za jeho nucenou válečnou práci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené