Hlavní obsah
Online

Česko má novou Sněmovnu. Dvě třetiny lidí nevěří, že přinese zemi stabilitu

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Vít Rakušan, lídr hnutí STAN na dnešní první schůzi.

Reklama

8. 11. 2021 9:28
aktualizováno • 8. 11. 2021 18:05

Dění ve Sněmovně sledujeme v online reportáži.

Článek

Co byste měli vědět

- Ve 14 hodin začala první schůze nové Sněmovny. Stalo se tak třicet dní po volbách. Poslanci složili slib, volba nového vedení bude nejspíš ve středu. Novou předsedkyní se má stát Markéta Pekarová Adamová z TOP 09, ANO dnes odpoledne oznámilo, že chce, aby předsedou byl současný ministr Karel Havlíček.

- Vznikající vládní koalice pěti stran před první schůzí Sněmovny podepsala koaliční smlouvu. „Je třeba postupovat rychle a vyvést republiku z krize zdravotní, ekonomické a hodnotové,“ řekl při podpisu Petr Fiala (ODS).

- Dosluhující premiér Andrej Babiš uvedl, že podá demisi své vlády a doručí ji na Hrad co nejdříve to bude možné.

  • O předsedu Sněmovny se utká Pekarová Adamová s Havlíčkem

    Ve volbě předsedy Sněmovny se utkají kandidátka sněmovní většiny, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s nominantem ANO, dosluhujícím vicepremiérem Karlem Havlíčkem. Návrhy jiných kandidátů do středeční tajné volby sněmovní volební komise ve stanoveném termínu neobdržela. Vyplývá to z informací, které dnes ČTK poskytl předseda komise Martin Kolovratník (ANO).

    V následné volbě místopředsedů Sněmovny bude sedm kandidátů včetně lídra SPD Tomia Okamury. Komise do této volby dále obdržela už delší dobu ohlášené nominace Radka Vondráčka, Jany Mračkové Vildumetzové (oba ANO), Jana Skopečka (ODS), Věry Kovářové (STAN), Jana Bartoška (KDU-ČSL) a Olgy Richterové (Piráti).

  • Brněnský radní Petr Hladík nechce být ministrem životního prostředí

    Brněnský radní Petr Hladík (KDU-ČSL), který je zatím jediným známým kandidátem vznikající vládní koalice na ministra životního prostředí, tuto nabídku nepřijme. Naznačil také, že KDU-ČSL má dalšího kandidáta.

    „Když chceš změnit svět, běž domů a miluj svou rodinu. A když chceš změnit naši zemi, musíš změnit nejprve svoje město. Takhle to mám, a proto zůstávám doma v Brně. A proto teď nemůžu jít do Prahy a dělat ministra životního prostředí, i když jsem tu nabídku dostal. Vím, že teď řadu z vás asi zklamu, ale zároveň doufám, že mě pochopíte,“ požádal své příznivce..

    Na jeho konci zároveň naznačil, že lidovci mají jiného kandidáta na tuto funkci. „V čele ministerstva usedne člověk s dlouhodobými odbornými, politickými i manažerskými zkušenostmi. Nepůjde v ochraně životního prostředí o žádného nováčka. Je to člověk, který dokáže naslouchat odborné veřejnosti a zároveň dokáže čelit různým skládkovacím, uhelným i jiným lobbistickým skupinám,“ napsal. Dodal, že konkrétní jména lidovci brzy představí.

  • Analytici si v programu koalice k dopravě všímají hlavně důrazu na železnici

    Jako velmi ambiciózní hodnotí analytici některé plány nové vládní koalice v dopravě. Všímají si přitom hlavně velkého důrazu na rozvoj železniční dopravy, která podle nich může být do budoucna levnější než doprava na silnici. Zároveň však analytikům v koaličním programu pro dopravu chybí například konkrétnější způsob zrychlení výstavby dálnic nebo postoj k otázce emisních povolenek v dopravě.

    Nová vládní koalice si vybrala mezi hlavní cíle v dopravě rozšíření koncepce vysokorychlostních tratí, kterou chtějí podpořit i její ošetřením v zákoně. Mezi priority koalice zařadila také výstavbu Pražského okruhu, D35 a dostavu D1. Zastavit naopak chce práce na vodním koridoru Dunaj-Odra-Labe včetně zrušení územních rezerv na něj.

    Hlavního ekonoma Trinity Bank a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandu zaujal na programu koalice pro dopravu především důraz na rozvoj železnice, který je podle něj větší než u současné vlády Andreje Babiše (ANO). Zejména pak při přípravách vysokorychlostní železnice, elektrifikace tratí a další. „To je společensky a ekonomicky velmi bohulibý a potenciálně značně přínosný cíl. Vznikající vláda si ale klade až příliš ambiciózní cíle, vzhledem k tomu, že má k dispozici maximálně jen čtyřleté funkční období,“ uvedl. Důrazu na železnici si všiml také analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Připomněl přitom riziko dalšího zdražování pohonných hmot do dalších let, což může ve srovnání se silniční dopravou pomoci železnici jako levnější alternativě. Podle Bartoně navíc bude snazší získávat peníze z evropských fondů na železnice než na dálnice.

  • Prolistujte si koaliční smlouvu a zjistěte, co má být v Česku jinak

    Seznam Zprávy přinášejí koaliční smlouvu předpokládané vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty. Přečtěte si, jak chtějí změnit Česko.

  • Jurečka: V zemědělství se nemůže razantně škrtat

    Zemědělství nemůže být oblastí, kde se budou dramaticky ořezávat výdaje, řekl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Možností jsou podle něj jiné podpory než jen přímé dotace, například některé dotační prostředky by se mohly osvobodit od daně z příjmu. K tomu, jestli se v nové vládě stane ministrem zemědělství, se nechtěl vyjadřovat. U evropského rozvojového programu se podle něj bude strana snažit usilovat, aby byla podpora vyšší než současných 35 procent z českých zdrojů.

    Podle Jurečky je potřeba většinu zemědělských priorit z programového prohlášení vlády začít plnit v prvním roce až prvních 18 měsících. Jde například právě o rozjezd nového období evropské zemědělské politiky, včetně začátku nových operačních programů.

    Dodal, že bude usilovat o vyšší možnosti spolufinancování evropského programu, aby byly také peníze na investice v evropském rozvojovém programu. „Ale zároveň (jako vláda) říkáme, že chceme řádně hospodařit,“ dodal. Kdyby zemědělské podniky hospodařily stejně jako předchozí vedení státu, tak by podle něj už dávno skončily.

    Podle Novinek.cz má být však Jurečka ministrem práce a sociálních věcí.

  • Benešová souhlasí s justičním programem koalice, výhrady má k posílení Senátu

    Dosluhující ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) má z návrhů nově vznikající vládní koalice v justici výhrady zejména k posilování role Senátu. S programovým prohlášením ale souhlasí. Některé z avizovaných bodů ministerstvo již připravilo v dosavadním volebním období, sdělila. Některé plánované kroky by ale podle ní měly být konkrétnější.

    „S nadsázkou mohu sdělit, že některé položky z programového prohlášení (např. zákon o oznamovatelích, zkrácení doby insolvenčního řízení na tři roky, rozšiřování možnosti alternativních trestů, zaměstnávání vězněných osob nebo trestní řád a občanský soudní řád) si může můj nástupce odškrtnout,“ uvedla Benešová. Tyto zákony i další jsou podle ní na ministerstvu již připraveny. Dokončeny jsou i trestní řád a občanský soudní řád.

  • Odborníci ve zdravotnictví: Některé cíle měly i předchozí vlády, nenaplnily je

    Koaliční smlouva obsahuje ve zdravotnictví některé cíle, které měly už i předchozí vlády, ale nepodařilo se je naplnit. Podle lékaře a konzultanta ve zdravotnictví Pavla Vepřka jsou úkoly, které si koalice dala, „celkem fajn“, ale neřeší podstatné problémy zdravotnictví, jako je nízká kvalita řízení a hospodaření s penězi, které jím protékají. Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA) považuje priority za dobře nastavené. Prezident lékařské komory Milan Kubek označil cíle za velmi obecné, a tedy obtížně hodnotitelné. Šéf stomatologů Roman Šmucler upozorňuje na to, že na některé plány nemá ministerstvo zdravotnictví peníze.

    „Letmý pohled na priority budoucí vládní koalice v oblasti zdravotnictví ukazuje, že si buďto není vědoma vážnosti situace nebo jen nechce otevírat další fronty ve chvíli rostoucí drahoty, rozvrácených státních financí a neúnavného viru,“ napsal Vepřek. Podle něj jsou úkoly nové vlády jako celek „celkem fajn“, ale neřeší to podstatné. „Hlavním problémem českého zdravotnictví je nízká kvalita jeho řízení a hospodaření s penězi, které jím protékají. Masivní zásahy končící vlády do jeho chodu v minulých letech, zejména skokové navýšení platby za státní pojištěnce a plošné zvýšení personálních nákladů, tento chronický problém učinily akutním,“ uvedl Vepřek. Pokud se ve zdravotnictví neodehrají zásadní změny, systém veřejného zdravotního pojištění podle něj vyčerpá rezervy a sklouzne do deficitu. „Současné nastavení systému neumožňuje rozjetý růst nákladů bezbolestně ubrzdit,“ dodal.

  • Kraje oceňují v programu Spolu a PirSTAN podporu rozvoje venkova a tratí

    V koaličním programu kraje oceňují podporu rozvoje venkova a výstavby vysokorychlostních tratí.

    S vládní vizí konkurenceschopného venkova a zastavení odchodu lidí z venkova hejtmani souhlasí. „Když na toto najdou peníze, určitě s tím budeme souhlasit. U nás se to bude týkat minimálně Šluknovska,“ řekl ústecký hejtman Jan Schiller (ANO). Také Moravskoslezský kraj podle hejtmana Ivo Vondráka (ANO) motivaci lidí, aby neopouštěli venkov, podporuje. Každoročně proto vyhlašuje dotační programy pro rozvoj venkova. „Zda vláda s tuto svou vizí uspěje, těžko odhadovat, ale můžeme věřit, že všechny kroky – ty vládní i ty krajské – nakonec odliv lidí z venkova zpomalí nebo dokonce zastaví,“ uvedl Vondrák.

    Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) pokládá vylidňování venkova za celoevropský problém. „Pro nás je klíčový úkol, abychom tu neměli čtyřmilionovou Prahu a potom venkov, kam ti šťastnější a bohatší budou jezdit na víkendy. To se dá řešit jen komplexem opatření od dobudování veřejné dopravy, zejména železnice, aby se mohli lidé rozhodnout, že budou na venkově žít a ve městě pracovat,“ řekl. Pomoci by mohla podle Půty i decentralizace státních úřadů a digitalizace veřejné správy. Třeba zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) však uvádí, že koaliční smlouva je hodně obecná. „Bude velmi záležet na tom, jak systémově bude celý kabinet pracovat,“ dodal.

  • Ekologům v programu koalice chybí termín útlumu uhlí i další témata

    Ekologové kritizují, že vznikající vládní koalice v programu nestanovila konkrétní termín útlumu uhlí, který Uhelná komise doporučila na rok 2038. V návrzích jim chybí také témata úspory energií či řešení znečištění ovzduší.

    „Vágní formulace o rychlejším konci uhlí v koaliční smlouvě není to politické rozhodnutí, které transformace naší energetiky potřebuje. Stále chybí konkrétní rok, k němuž se má snaha vztahovat. Každý důležitý projekt, ba i jednotlivý úkol, musí mít termín, jinak je na nic,“ sdělil Jiří Koželouh, který vede energetický program Hnutí Duha. „Absence termínu konce uhlí však zároveň zpochybňuje předvolební sliby, kdy Piráti, KDU-ČSL i TOP 09 jasně deklarovali rok 2030 a STAN rok 2033. ODS nic z toho nerozporovala a dokonce jeden z poslanců rok 2030 potvrdil. Podle nás by následné programové prohlášení tedy mělo obsahovat rok 2030 a také konkrétní kroky, jako je silná a koncepční podpora rozvoje domácích čistých obnovitelných zdrojů,“ dodal.

  • O ratifikaci koaliční smlouvy Spolu a PirSTAN rozhodnou Piráti do pondělí

    O ratifikaci dnes podepsané vládní koaliční smlouvy mezi Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráty a Starosty a nezávislými (STAN) rozhodnou všichni členové Pirátů o tomto víkendu. Do pátečního rána strana povede rozpravu, poté začne hlasování, sdělila mluvčí Pirátů Karolína Sadílková. Výsledky by měly být známy v pondělí 15. listopadu po 22:00.

    Koaliční dohodu pěti stran dnes dopoledne podepsali lídři uskupení. Smlouvu podpořila v závěru minulého týdne širší vedení Starostů, občanských demokratů, TOP 09 i lidovců. Pirátské předsednictvo pověřilo šéfa strany Ivana Bartoše, aby před hlasováním o ratifikaci dokument dnes podepsal. „Doufám, že dopadne úspěšně a budeme mít od všech stran schvalovací procesy dokončeny,“ řekl dnes k ratifikaci Pirátů kandidát na premiéra Petr Fiala (ODS).

  • Poslanec Horák vysvětluje, proč přišel v kroji

    Foto: Jan Mihaliček

    Lidovecký poslanec dnes ve Sněmovně.

  • Odcházení Andreje Babiše

    Foto: Jan Mihaliček

    Končící premiér po dnešní schůzi opouští Sněmovnu.

  • Jako první odešel Hamáček

    Z členů dosluhující vlády Andreje Babiše (ANO) se omluvili ministr školství Robert Plaga (za ANO) a ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), a to z pracovních důvodů. Vládní lavice byla zaplněna jen zhruba z poloviny, jako první ji z přítomných členů vlády opustil končící vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), jehož strana se stejně jako KSČM letos do Sněmovny nedostala.

    Foto: Jan Mihaliček

    Končící vláda.

  • Okamurové pospolu, i přes naprosto odlišné názory

    Foto: Jan Mihaliček

    Bratři Okamurové, jejichž politické vztahy jsou mírně řečeno napjaté, spolu ve Sněmovně. Zasedací pořádek totiž respektuje abecedu.

  • Do české politiky se vrací jev, na který už jsme pomalu zapomněli

    Možná nová koalice celkem brzy pohoří, třeba nakonec nebude tak stabilní, jak se v počátcích zdá. Politika založená na umění dohody si však zaslouží po delší době šanci. Demokracie totiž není zápas sumó. K demokracii bytostně patří kompromis, jeho prostřednictvím nese demokracie skutečné plody.

  • První schůze Sněmovny

    Foto: Jan Mihaliček

    Noví poslanci.

  • Komentátor Seznam Zpráv glosuje, co se bude dít po první schůzi

  • Sněmovna projednala vznik volební komise, svého prvního orgánu

    Sněmovna projednala vznik volební komise, svého prvního orgánu. Komise organizuje veškeré volby v dolní komoře včetně výběru jejího vedení. Má 16 členů, zastoupení v ní mají všechny sněmovní strany a hnutí. Poslanci dnes ustavení komise vzali na vědomí vůbec prvním hlasováním v tomto volebním období. Předsedou komise její členové už dříve zvolili Martina Kolovratníka (ANO). Komisi vedl i v předchozích dvou volebních obdobích. Místopředsedou komise je nový poslanec ODS Karel Haas.

    Komise vnikla minulý týden v úterý na základě schůzky iniciační skupiny poslanců. Hned druhý den se členové komise sešli na první schůzi zejména k volbě svého vedení. Volební komise zajišťuje během volebního období volby do sněmovních orgánů a funkcí. Organizuje nominace a volby i do dalších funkcí mimo Sněmovnu, o jejichž obsazení rozhodují podle zákona poslanci. Jde například o volbu členů širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu nebo mediálních rad.

  • Průzkum: Jako záruku demokracie vidí lidé nejčastěji STAN, lidovce a ODS

    Jako záruku demokratických poměrů vidí lidé v Česku nejčastěji hnutí STAN, lidovce a ODS, nejmenší zárukou demokracie ze stran zastoupených v minulé Sněmovně jsou komunisté, SPD a ANO. Žádná ze stran se výrazně neprofiluje jako záruka právního řádu a bezpečnosti občanů, relativně nejlépe jsou zde hodnoceny STAN a KDU-ČSL. V průzkumu na přelomu srpna a září, tedy v době před sněmovními volbami, to zjistilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

    Hnutí STAN, lidovce a ODS považuje za záruku demokratických poměrů 41 procent lidí, že nezaručují demokracii si myslí u těchto tří politických subjektů nižší podíl dotázaných. U sociální demokracie je to vyrovnaně 38 procent, že zaručuje i nezaručuje demokratické poměry, u ostatních stran vždy převažuje podíl těch, kteří je jako záruku demokracie nevidí. Komunisty takto hodnotí 60 procent lidí, SPD 46 procent a ANO 45 procent.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy