Hlavní obsah

Nízká volební účast bude přát podle odhadů pravici

Speciálně v evropských volbách lidé svou účast výrazně nadhodnocují, ukazují průzkumy. Ani letos nedosáhne odhadovaných 27 %. (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

25. 5. 17:35

Poslední čeští voliči odevzdali svůj hlas před čtrnáctou hodinou. Výsledky se ale zveřejní až v neděli před půlnocí, kdy dohlasují jako poslední Italové. Odhad volební účasti ale nahrává středopravici.

Článek

Stejně jako v minulých volbách do Evropského parlamentu, i letos voliči svou účast v průzkumech nadhodnotili. Z předběžných dotazování vycházelo, že přijde 27 procent voličů, podle odhadů ČTK se ale bude účast pohybovat nad hranicí 20 procent. V pátek a sobotu odevzdalo hlasovací lístky v Praze kolem 30 procent lidí, a také v některých dalších krajích podle předběžných odhadů překročí volební účast 20 procent.

Mimo Prahy přišla alespoň čtvrtina voličů hlasovat také například v Jihomoravském, Olomouckém a Jihočeském kraji. Naopak jen pětinovou účast hlásí Vysočina, Plzeňský a Karlovarský kraj. Jde však stále jen o odhady.

Podle průzkumů vyhraje hnutí ANO. Jeho voliči ale patrně neodevzdají hlasy v takovém množství jako ve volbách do Poslanecké sněmovny, takže si strana premiéra Andreje Babiše může pohoršit. Volební účast dosáhne patrně maximálně 25 procent, podle volebního modelu Medianu by tak ANO získalo při této účasti 24 procent hlasů, tedy o 6 procent méně než ve sněmovních volbách. Jeho volební potenciál přitom STEM/MARK odhadoval k 28 procentům, Kantar CZ dokonce 30 procent.

„Některé strany na velmi malé účasti prodělávají. Třeba ANO takto prodělalo v minulých evropských nebo senátních volbách. V těchto typech voleb se naopak daří středopravým stranám, které mají trošku vzdělanější voliče, již se více zajímají o politiku,“ vysvětluje vliv účasti na výsledek hlasování Prokop.

ANO budou pronásledovat občanští demokraté a Piráti. Zatímco ODS se může spolehnout na relativně disciplinované voliče, u Pirátů bude záležet na tom, jestli se jim podařilo zmobilizovat své sympatizanty v posledním týdnu.

Piráti mají volební potenciál u Medianu, STEM/MARK i Kantar CZ vyšší než ODS. Tento typ výzkumu ale počítá všechny lidi, kteří zvažují, že budou stranu volit. Dotazovaný totiž může v průzkumu uvést více stran současně. Podle volebního modelu Medianu, který už ukazuje, jak by mohly volby dopadnout, se předpokládá vyrovnaný souboj kolem 14 procent pro obě partaje.

„Výzkumy se u některých stran relativně shodují. Velkou neznámou jsou Piráti, kteří jsou v průzkumech konzistentně docela dobří, ale je otázka, jaká bude účast jejich voličů. Může být nízká i vysoká,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop.

Typy předvolebních průzkumů:

Volební potenciál - Ukazuje, kolik lidí zvažuje volit danou stranu. Dotázaný může určit více stran, pro které by hlasoval. Do průzkumu jsou zařazení i nerozhodnutí voliči.

Voličské preference – Do výsledku se započítávají voliči, kteří hodlají přijít k volbám. Pro nerozhodnuté je určena samostatná kategorie.

Volební model - Jde o nejbližší odhad, jak by mohly volby dopadnout. Do průzkumu jsou zařazení pouze voliči, kteří říkají, že půjdou volit a zároveň si vyberou jednu konkrétní stranu.

Velkou neznámou je SPD, ta se pohybuje v průzkumech od 5 do 14 %.

Téměř jisté ale je, že propadne levice. Sociální demokraté i komunisté by měli těsně překročit hranici pěti procent. Bodovat naopak může TOP 09 se Starosty a Zelenými. Jejich koalice míří výrazně nad 10 %. Dařit se může také lidovcům, kteří by mohli zaznamenat kolem 8 %.

Čím nižší tedy bude volební účast, tím lepší bude výsledek TOP 09 a KDU-ČSL a částečně i Pirátů a ODS. Naopak nízká volební účast uškodí ANO i celé levici. Pokud by k volbám přišlo 20 % voličů, jak vyplývá z odhadů, získalo by podle Medianu ANO ani ne 23 % hlasů, Piráti a ODS 14 %, TOP 09 se STAN téměř 11 %, SPD 9 %, KDU-ČSL přes 8 % a KSČM s ČSSD těsně nad 5 %.

Jak potvrdily odhady ČTK, průzkumy volební účasto opět přecenily. Zatím ve všech evropských volbách bylo číslo nakonec výrazně nižší. V roce 2009 průzkumy odhadovaly, že bude volit 40 % lidí. Účast ale přesáhla pouze 28 %. Při posledních volbách do Evropského parlamentu už byly odhady střízlivější – do 35 %. Přišlo ale jen 18,2 % voličů.

„Na rozdíl od voleb prvního řádu, což jsou ty do Poslanecké sněmovny nebo prezidentské, kdy lidé dokážou poměrně přesně určit, jestli přijdou nebo ne, tak u evropských voleb svou účast výrazně nadhodnocují,“ vysvětluje trend ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Ve hře je 21 křesel

Pro strany bude vyjma konkrétního procentuálního zisku stěžejní počet získaných mandátů. Ve volbách do Evropského parlamentu se hraje o 21 křesel. Pokud vyjdeme z volebního modelu Medianu, bojuje ANO o 5 nebo 6 mandátů a Piráti s ODS o 3 nebo 4 křesla. Na zbylé strany vychází 1 nebo 2 mandáty.

O tom, kdo v Evropském parlamentu nakonec usedne, ale rozhodnou preferenční hlasy. V evropských volbách totiž voliči kroužkují daleko častěji než v jiných hlasováních, a to hlavně proto, že k nim už přicházejí přesvědčení voliči s větším zájmem o politiku. Díky tomu se před pěti lety do europarlamentu dostal komunista Miloslav Ransdorf na úkor Jaromíra Kohlíčka a také tehdejší kandidát TOP 09 Jaromír Štětina namísto Bořivoje Šarapatky.

Preferenční hlasy:

Každý volič má maximálně dva preferenční hlasy, které uděluje dvěma kandidátům jedné strany. Pokud získají více než 5 % ze všech hlasů pro danou stranu, posouvají se na první místo kandidátní listiny.

Letos se zajímavá situace rodí opět na kandidátce TOP 09 se Starosty. Jedničkou je Jiří Pospíšil, dvojkou Stanislav Polčák a trojkou Luděk Niedermayer. Pospíšil v roce 2014 sice bývalého viceguvernéra České národní banky přeskočil, ale i Niedermayer dostal přes 15 % preferencí. Jediný, kdo nepřekročil hranici 5 %, byl dosavadní europoslanec Polčák. Pokud by tak TOP 09 získala jen dva mandáty, což je podle průzkumů pravděpodobné, právě Polčák by se do Evropského parlamentu nemusel znovu dostat.

„Kdyby koalice kolem TOP 09 hrála jen na úspěch ve volbách a ne na osobní zájmy, tak by jejich kandidátku vedl Luděk Niedermayer, který je velmi populární nejen u voličů TOP 09, ale i v části levicového spektra,“ uvažuje sociolog Prokop.

Zajímavé bude sledovat výsledky ODS. Až z 15. místa totiž kandiduje bývalý ministr obrany a zahraničí Alexandr Vondra, který by se díky preferencím mohl posunout na místa zaručující křeslo v europarlamentu.

Méně známí politici

Až na výjimky poslaly strany letos do voleb méně známé politiky, takže se dají předpokládat i další posuny na kandidátkách. To dokládá i průzkum agentury STEM/MARK, podle kterého jsou nejznámějšími lídry stran Jiří Pospíšil (TOP 09 se STAN), Jan Zahradil (ODS), Pavel Telička (HLAS) a Jaromír Štětina (ESO). Poslední dva přitom vedou nově založené strany, které mají malou šanci na to získat alespoň jeden mandát.

„Do letošní kampaně nenasadily strany příliš zvučná jména a nedávají do ní ani nijak velké peníze,“ všímá si Buchtík.

Letošním evropským volbám chybělo také zásadní téma. Pro voliče byla podle průzkumu CVVM a Ipsos MORI nejzásadnějším problémem bezpečnost. Odborníci na výzkum veřejného mínění se ale shodli, že nešlo o tak vznětlivé téma jako v době vrcholu migrační krize na podzim 2015.

„V celkové debatě se mění vyznění diskuze o bezpečnosti od volání po vystoupení z Evropské unie k hledání komplexního řešení,“ říká ředitel STEM Buchtík. Nejdůležitějším měřítkem tak bude volební účast.

„Ti lidé, kteří jsou výrazně proevropští, budou volit častěji, což bude nahrávat liberálním proevropským stranám. Naopak ti, kteří mají k Evropské unii negativní postoj, tak spíše zůstanou doma. Svůj protest tak vyjádří tím, že do Evropské unie neinvestují svůj čas a nepůjdou volit,“ dodává Buchtík.

Doporučené