Hlavní obsah

Oběti autonehod s covidem? Maximálně jednotky, opáčili Blatnému lékaři

Foto: vláda.cz

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného je Česko při vykazování zemřelých s covidem příliš přísné.

Reklama

7. 2. 18:00

Podle soudních lékařů oběti autonehod nijak nezkreslují statistiky zemřelých s covidem. Tvrdí to ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Článek

Soudní lékaři v Brně nezaznamenali případ, kdy by oběť dopravní nehody zároveň měla koronavirus. Po celé republice jsou to podle Tomáše Vojtíška z Ústavu soudního lékařství maximálně jednotky případů. Za celý loňský rok zemřelo při autonehodách v Česku 257 lidí.

„Neměli jsme tady případ, kdy by někdo zemřel na dopravní nehodu a byl covid pozitivní,“ uvedl přednosta ústavu při Fakultní nemocnici u svaté Anny a Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. V brněnském zařízení jsou podrobeny pitvě všechny oběti nehod z jižní Moravy.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (nestr. za ANO) nedávno řekl, že statistiky zemřelých v Česku na covid jsou příliš „přísné“. „Když vykazujeme každého, kdo zemře na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak v ten den máme kolem 150 mrtvých,“ řekl ministr.

Podle Vojtíška ale oběti dopravních nehod statistiku zemřelých s onemocněním covid-19 nijak nezkreslují. „Tohle přirovnání nedává smysl a neovlivňuje statistiku,“ doplnil Vojtíšek.

Ministr nedávno v České televizi také prohlásil, že jen třetina vykázaných zemřelých na covid skutečně zemřela přímo na toto onemocnění. Podle údajů resortu jich do konce roku bylo necelých 12 tisíc. Ministr si za výrok vysloužil kritiku a mohl prý nahrát dezinformátorům. Zároveň znovu otevřel debatu o úmrtích spojených s covidem. Ministerstvo zdravotnictví chce opět zkontrolovat listy zemřelých. Statistiku úmrtí prověří speciální pracovní skupina, kterou povede nový náměstek a koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý.

Podle úterních dat Českého statistického úřadu loni v Česku oproti předešlým letům přibylo 17 tisíc mrtvých. Statistici zatím nespecifikovali konkrétní příčiny.

Dejme tomu časový odstup

Oslovení lékaři nepovažují Blatného výrok za nepravdivý, ministr prý ale neobratně interpretoval data. „Jeho výrok byl velmi nešťastný, neříkám, že lživý. Pokud mluvím o zemřelých na covid, musím zdůraznit, o kterých zemřelých mluvím. Jestli o těch, co náhle zemřeli doma nebo v nemocnici. Hodně také záleží, jaký lékař vyplňuje úmrtní list,“ uvedl lékař a poslanec Vlastimil Válek (TOP 09).

Připomněl také, že velkou část loňského roku testování na covid nefungovalo stoprocentně. „Řada lidí zemřela, aniž by byla otestována. Proto bych se nepouštěl na tenký led,“ doplnil Válek.

Blatného hájí kolega a ředitel z Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba. Podle něj je třeba data hodnotit s mnohem větším časovým odstupem, třeba dvou let. „Skutečně máme za loňský rok více zemřelých. Je to spíš na odborné diskuze, kde se dohádejme. Vytrhávat teď z kontextu nezralá data postrádá smysl,“ řekl Štěrba.

Připomněl, že se účastnil listopadové schůzky na Ministerstvu zdravotnictví, kde odborníci příčiny úmrtí spojených s covidem rozebírali. „Problematika je velmi komplikovaná. Prošel jsem si úmrtní listy lidí, kteří zemřeli u nás v nemocnici loni v září a říjnu, a lze k tomu oprávněně vést odborné diskuze. Ale nemyslím si, že doba tak pokročila, aby to už teď naplňovalo mediální prostor,“ dodal. Podle něj různé země po celém světě zažily výkyvy úmrtnosti i po silných chřipkových epidemiích.

Podobně to vnímá jihomoravský koordinátor intenzivní péče Vladimír Šrámek. „Pokud se bavíme o tom, jestli někdo zemřel jen na covid a neměl žádná doprovodná onemocnění, tak to je skutečně asi 30 procent,“ řekl přednosta Anesteziologicko-resuscitační kliniky ve Fakultní nemocnici u svaté Anny.

V nemocnicích však většinou leží pacienti s více onemocněními. Určování hlavní příčiny úmrtí je podle lékařů často velmi složité i u lidí bez covidu. Často prý nelze stoprocentně posoudit, jestli člověk zemřel na pokročilé nádorové onemocnění nebo infarkt. „Ani nyní není v nemocnicích problém s přesným určením diagnostiky. Je však otázka, nakolik procent se na úmrtí podílel koronavirus a nakolik zbylé nemoci. Je to ale otázka spíše akademická,“ doplnil Vojtíšek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované