Objev Eura Pedri míří navzdory přání Barcelony do Tokia. Napodobit Messiho

Celým jménem Pedro González López toho s balonem na svých osmnáct let předvedl na té nejvyšší scéně tolik, že oznámení jeho nominace na LOH bylo přinejmenším překvapivé.

Fotbalová veřejnost totiž nevnímá olympijský turnaj nikterak prestižně, ba naopak. Kádry jsou totiž věkově omezené a celý turnaj je relativně nevhodně načasovaný pro průběžně se rozbíhající klubové sezony.

Nominace jednotlivých účastníků se od roku 1992 skládají povinně z mladších hráčů, konkrétně do 23 let. Ti mohou být doplněni maximálně třemi staršími hráči. Na olympijských turnajích se tak zpravidla objevují i zcela neznámé tváře, nevybroušené diamanty.

Odhodlaní Španělé ale do Tokia tentokrát míří s více než nabitou skvadrou. Do vybrané společnosti olympijského týmu Španělů se pokoušel protlačit například i legendární Sergio Ramos.

Hrozí syndrom vyhoření

Na španělské nominační listině pro LOH figurují Eurem čerstvě prozkoušení mladíci Unai Simon, Eric Garcia, Pau Torres, Mikel Oyarzabal či Dani Olmo. Na kvalitativní poměry fotbalových olympijských turnajů se jedná o sestavu z říše snů.

Pro jednotlivé hráče představuje turnaj v Tokiu ojedinělou příležitost, kterou si nikdo z nich nechce dovolit jen tak propásnout. Jenže pro jejich zaměstnavatele je účast svých drahocenných svěřenců na japonském turnaji spíš noční můrou.

Především nominace vyhlášeného objevu Eura, Pedriho, byla šokem pro mnohé. Osmnáctiletý záložník přece oslnil přinejmenším fotbalovou Evropu, tak nač letí do Tokia na turnaj doslova stvořený pro neokoukané talenty a nedejbože riskuje potenciální zranění?

Prezident španělské nejvyšší soutěže La Ligy Javier Tebas neskrýval svou zlobu, když konkrétně Pedriho cestu do Japonska ve španělských médiích označil za nesmyslnou a velice rizikovou. Osmnáctiletému záložníkovi, který na Euru naběhal 76 kilometrů (celkově třetí místo), podle Tebase vážně hrozí syndrom vyhoření.

Žádost o propuštění na LOH je pro mnohé fotbalisty zatěžkávací zkouškou vyjednávání. Anglický úřadující mistr Manchester City dokázal od cesty do Tokia odradit dvojici Španělů Ferrana Torrese a Rodriho, italské Neapoli se zase podařila konstruktivní dohoda s Pedriho krajanem Fabianem Ruizem o jeho setrvání v klubu. Zoufalé Barceloně, zmítající se v nejrůznějších potížích, se svůj klenot udržet nepodařilo.

Katalánský velkoklub se všemožnými silami snažil Pedriho odradit od absolvování druhého velkého mezinárodního turnaje v řadě, ale marně. Na vině je kromě samotné vůle ambiciózního mladíka především místní legislativa.

Královská španělská fotbalová federace totiž jako jedna z mála na kontinentu umožňuje svým členům odcestovat na olympijský turnaj i za nesouhlasu jejich chlebodárců. A také proto je aktuálně španělský výběr tak nabitý. Kromě šestice účastníků semifinálového Eura, v nominaci „La Roja“ najdeme i duo borců z Realu Madrid Marca Asensia a Daniho Ceballose, jenž uplynulou sezonu hostoval v londýnském Arsenalu.

Ale zpět k Barceloně. Nizozemský kouč Messiho a spol. Ronald Koeman měl z Pedriho odletu vyloženě vztek.

„Na domácí scéně odehrál skoro každý zápas, totéž by se dalo říct o Euru. Ten kluk dostal pět dní volna a teď letí na další namáhavý turnaj, ještě k tomu do Japonska. Nezlobte se na mě, ale to je prostě moc. Podle mě je olympiáda vrcholem spíš pro atlety, ne pro fotbal. Rozumím důvodům, proč jsou hráči tak dychtiví uspět na takovém turnaji, ale my máme před sebou nabitou sezonu a ve snaze ochránit zdraví svých hráčů jsme nyní ještě omezenější,“ neskrýval Koeman svůj hněv v rozhovoru pro Goal.com.

Jenže současný trenér olympijského výběru Španělů, De La Fuente, je zcela odlišného názoru.

„Nominovaní hráči přiletí vysoce motivovaní. Máme velmi silný kádr, kterému nechybí dravost mládí i potřebné zkušenosti. Osobně zajistím, aby každý hráč měl dostatečný odpočinek a nikoho jsme nepřetěžovali. Jednotliví hráči budou mít individuální plán tréninku včetně regenerace. Máme k dispozici 22 špičkových hráčů, což nám umožní bez potíží rotovat sestavou,“ snažil se uklidnit celou situaci De La Fuente v reakci pro The Athletic.

I Messi si svůj sen musel vydupat

Po účasti na japonské olympiádě kromě Ramose toužil i brazilský krajní obránce Dani Alves, jemuž stejně jako legendě Realu Madrid nebylo přáno.

Neutuchající zájem o reprezentování své vlasti na olympiádě panuje i mezi těmi nejostřílenějšími borci. Pro mnohé je právě olympijský turnaj skutečným vrcholem pro svou neopakovatelnou atmosféru a určitou nezaměnitelnost. Své o tom ví i Lionel Messi, novopečený mistr Jižní Ameriky.

„Zlatá medaile z olympiády z roku 2008 je pro mě ta nejcennější, protože takový turnaj zpravidla odehrajete pouze jednou během celé kariéry. Navíc na olympijských hrách nejste pouze za svůj fotbalový tým, ale za celou výpravu reprezentující vaši zemi,“ přemítal božský Leo v rozhovoru pro Esquire.

Barcelona může nalézt aspoň kapku útěchy právě v Messiho příběhu, jenž dokázal v roce 2008 se svou Argentinou triumfovat na LOH. Nejen, že mu olympijská účast nikterak zdravotně neuškodila, v následujícím ročníku získal se spoluhráči vysoce ceněný treble.

Messi to ovšem v přetahované o jeho účast na turnaji pěti kruhů doma neměl snadné, stejně jako Pedri. Narozdíl od Pedriho ale jeho tehdejší nadřízený Pep Guardiola, tehdy čerstvě jmenovaný kouč Katalánců, neměl s propuštěním argentinské desítky problém. Musel ovšem přesvědčit do té doby zarputilé vedení.

„Nikdo si v Barceloně nepřál, abych na olympiádu odcestoval. Jenže Pep byl prostě úžasný, to on mi dal svolení,“ vybavuje si Messi.

Právě s katalánským velkoklubem je spjatý i poslední triumf Španělů pod pěti kruhy, který sahá až do roku 1992. Samotný Guardiola, současný kouč Manchesteru City, byl tučně podepsán na celkovém zisku zlata.

Finále hostil vyprodaný Camp Nou, domov Barcelony, který přihlížel výhře domácích 3:2 nad Polskem. V sestavě vítězů figuroval vedle Guardioly například i současný trenér španělské seniorské reprezentace Luis Enrique.

Pod Enriquem Španělé na Euru zanechali celkově pozitivní dojem, když navzdory pomalému rozjezdu dokráčeli až do semifinále, kde více než potrápili favorizované Italy. Ty na cestě do finále vysvobodil až penaltový rozstřel.