Hlavní obsah

Obrněný vůz před českou ambasádou. Do Lucemburku se sjeli polští horníci

Foto: Vladimír Bärtl

Policejní opatření před budovou českého velvyslanectví v Lucembursku.

Reklama

22. 10. 10:44
aktualizováno • 22. 10. 12:48

Polským odborářům se nelíbí rozhodování unijního soudu v česko-polském sporu o důl Turów. V Lucemburku s nimi protestovala i polská krajní pravice a politici ze stran vládní koalice. Pokuta pro Varšavu činí už 423 milionů korun.

Článek

Zátarasy, ostnatý drát, vodní děla, policejní posily z Belgie a obrněný transportér před českou ambasádou. Lucemburská čtvrť Kirchberg se na příjezd polských odborářů připravovala už během čtvrtka. Několik stovek Poláků se vydalo do Lucemburku protestovat před sídlo Soudního dvora Evropské unie a české velvyslanectví. Důvodem nátlaku je česko-polský spor o polský hnědouhelný povrchový důl Turów. Demonstrace byla nakonec poklidná.

Foto: Vladimír Bärtl

Policejní opatření před budovou českého velvyslanectví v Lucembursku.

U unijního soudu česká vláda letos v únoru zažalovala Varšavu kvůli tomu, že při posuzování vlivu rozšíření dolu na životní prostředí nezahrnula české připomínky. Polský ministr životního prostředí navíc letos na jaře povolil prodloužení těžby až do roku 2044. České obce v blízkosti polského dolu ztrácejí kvůli těžbě spodní vody a trpí i prašností a hlukem z dolu. Majitelem a provozovatelem Turówa je polská státní společnost PGE.

Na konci května soud vyhověl české žádosti a vydal předběžné opatření, ve kterém Polsku nařídil „bezodkladné pozastavení“ těžby. To vláda ve Varšavě odmítla. Od 20. září proto Polsku naskakuje pokuta půl milionu eur denně, v přepočtu 12,7 milionu korun. K pátku to dělá už 16,5 milionu eur, tedy 423 milionů korun.

Varšava zatím tvrdí, že pokutu platit nebude. Evropská komise už avizovala, že v pravý čas vyzve Polsko k úhradě pokuty, která má směřovat do unijního rozpočtu. Ve hře je i možnost odečtení peněz z unijních prostředků směřujících do Polska.

Polští odboráři ze svazu Solidarita pokutu i pozastavení těžby v Turówě odmítají a mají za to, že unijní soud ve věci nemá pravomoc rozhodovat. Soudu v Lucemburku se neúspěšně pokusili odevzdat petici, která označuje rozhodnutí soudu za „bezprecedentní pokus o přivlastnění si kompetencí, které nepředpokládají smlouvy o EU“.

Odbory prý přijely unijní soud „uzavřít“. „Když chtějí uzavřít nás, tak my zavíráme soudní dvůr,“ prohlásil před akcí šéf odborů v dole Turów Wojciech Ilnicki. Podobnou rétoriku používají i polští vládní politici. Někteří dokonce obviňují soud z korupce či šíří konspirační teorie o mezinárodním česko-německém protipolském spiknutí. Výjimkou není ani tvrzení, že Česko zažalovalo Polsko proto, aby mohlo Polsku prodávat vlastní uhlí.

V Lucemburku demonstranti ve vestách s anglickým nápisem „Ruce pryč od Turówa“ odpalovali pyrotechniku a světlice. Projevy řečníků se nesly v duchu ostré kritiky Evropské unie a jejích institucí. Plamenný projev měl šéf svazu Solidarita Piotr Duda, který mluvil o soudcích Soudního dvora jako o „idiotech“ a o „tribunálu nespravedlnosti“. Vulgarit na adresu EU zaznělo v projevech víc, Česko ani problémy obcí kolem dolu řečníci nezmiňovali.

Protest před českou ambasádou

Odboráři z Turówa už na jaře blokovali několik hraničních přechodů u Hrádku nad Nisou. Lucemburský protest plánovala Solidarita od září, kdy unijní soud Polsku vyměřil zmíněnou pokutu. Původně odbory zmiňovaly i možnost blokády dálnice. Protestující vyrazili na demonstraci organizovaně autobusy už ve čtvrtek večer.

Kvůli pandemickým omezením se mohlo zhruba dvouhodinového povoleného protestu zúčastnit maximálně 2000 lidí, navíc se museli předem registrovat a prokázat se očkováním proti covidu-19 nebo negativním testem na místě. Účastníků bylo nakonec podle policejního odhadu zhruba tisíc.

Od sídla Soudního dvora se demonstranti přesunuli pěšky k asi kilometr vzdálené budově českého velvyslanectví v Lucemburku. I kolem ambasády policie zavedla preventivní bezpečnostní opatření. České velvyslanectví na svém webu dopředu upozornilo, že jeho budova bude v pátek uzavřena z „technických důvodů“.

Foto: Velvyslanectví ČR v Lucembursku

Demonstrace a policejní opatření před budovou českého velvyslanectví v Lucembursku.

„Od pondělí jsme v kontaktu s lucemburským protokolem i policií. Konáme v souladu s jejich doporučeními. Po konzultaci s ústředím jsme dali i souhlas s tím, že část policejní ochrany může, v případě nutnosti, na pozemek ambasády,“ napsal Seznam Zprávám český velvyslanec v Lucembursku Vladimír Bärtl. Postup lucemburské policie si diplomat chválí jako profesionální a korektní.

Velvyslanec Bärtl se kolem poledne se zástupci polských odborů sešel před velvyslanectvím a převzal od nich text jejich petice. V textu se píše, že kauza vznikla kvůli „německým zájmům“ a „zájmům českých oligarchů a některých politiků“. Spor prý ohrožuje význam Visegrádské skupiny, kterou „chtějí rozdělit staré členské státy“.

Foto: Velvyslanectví ČR v Lucembursku

Český velvyslanec Vladimír Bärtl převzal od polských odborářů petici.

Vyrazila i krajní pravice

Do Lucemburku nedorazili jen horníci, ale také krajní pravice. Mezi řečníky na demonstraci vystoupil Robert Bąkiewicz, který vede radikální nacionalistickou a xenofobní organizaci Pochod nezávislosti. Stejná organizace stála loni 11. listopadu za pochodem Varšavou, při kterém došlo k násilným střetům extremistů s policií, desítkám zranění a podpálení bytu v činžovním domě, v jehož oknech visela duhová vlajka. Výjimkou na těch pochodech nejsou ani pokřiky o „bílé Evropě“ nebo účast extrémní pravice ze Slovenska či Itálie.

Na páteční demonstraci byly k vidění plakáty Bąkiewiczova „Pochodu nezávislosti“ s hesly jako Nezávislost není na prodej. Právě účast radikálů je zřejmě důvodem mimořádných bezpečnostních opatření v lucemburské metropoli. Podle policie se tzv. ultras mobilizovali přes sociální sítě.

Protestu se účastní i někteří politici vládnoucí polské koalice, například europoslankyně a exministryně z radikálně pravicové strany Solidární Polsko Beata Kempová do Lucemburku zamířila ráno ze Štrasburku. Nedorazili naopak politici opozice, kteří si na demonstraci vysloužili označení „zbabělci a zrádci“. Polská opozice vyzvala vládu, aby rozhodnutí unijního soudu vyplnila, a kritizuje ji za sérii pochybení a aroganci vůči Česku.

Praha chce obnovit jednání o smlouvě

Téma dolu Turów způsobilo nejhorší krizi v česko-polských vztazích za poslední desítky let. Polská strana začala vážně jednat s Čechy až po květnovém předběžném opatření vydaném unijním soudem.

Spor má vyřešit mezivládní smlouva, ve které se Poláci zavážou mimo jiné k finančnímu odškodnění. Komplikovaná vyjednávání uvázla v září na mrtvém bodě. Polská delegace z Prahy odjela poté, co neuspěla se svým požadavkem na možnost vypovědět smlouvu už po dvou letech.

K pokračování jednání vyzvalo českou vládu vedení Libereckého kraje. České Ministerstvo životního prostředí ve středu uvedlo, že získalo podporu pro další rozhovory od zástupců koalic Spolu a Pirátů se Starosty a oslovilo polskou stranu.

„V posledních dnech jsme jednali s koaličními stranami. Primárně s ODS a se STAN, abychom se s nimi dohodli, že podporují pokračování jednání s Polskem,“ citovala ČTK mluvčí ministerstva. Polský ministr klimatu Michał Kurtyka ve čtvrtek potvrdil, že pozvánka z Prahy dorazila a že ji teď vláda analyzuje.

Obsah vyjednávané smlouvy, kterou obě strany dosud oficiálně tají, kritizují české ekologické organizace. Vadí jim utajování detailů i to, že česká strana zřejmě nepožaduje geografické omezení těžby směrem k českému území.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované