Hlavní obsah

Odposlechy novináře? Janka Kroupu napíchli nezákonně, rozhodl soud

25. 9. 2018
Foto: ČRo

Novinář Janek Kroupa.

Odposlouchávat žurnalisty by mělo být možné jen ve výjimečných případech. Právo na utajení zdroje nelze bezdůvodně obejít, citovala z rozhodnutí Nejvyššího soudu domovská redakce investigativního novináře.

Článek

Novinář Janek Kroupa se do hledáčku policie dostává pravidelně. Prokazatelně měl telefon napíchnutý dvakrát, v roce 2011 i v roce 2012, a to kvůli aféře s nákupem obrněných transportérů Pandur. Sledováním toho, s kým Kroupa mluví a domlouvá si schůzky, chtěli vyšetřovatelé zjistit, kdo novináři předal citlivé informace k této kauze. Posléze je vydal v Mf Dnes, kde tehdy působil.

„Po šesti letech justice rozhodla, že byl novinář odposloucháván nezákonně. Podle Nejvyššího soudu porušil zákon ostravský soud, který odposlech povolil. Například nezdůvodnil, proč porušuje novinářovo právo na ochranu zdroje,“ informoval nyní ČRo Radiožurnál, kde Kroupa pracuje v posledních letech. „Okresní soud v Ostravě rovněž pochybil, pokud se v rámci odůvodnění příkazů k odposlechu nezabýval také přiměřeností takového zásahu s ohledem na právo novináře na ochranu novinářského zdroje,“ citovala stanice z odůvodnění.

A dále: že soud by měl vždy zvážit, „zda je veřejný zájem na odhalení zdroje natolik silný, že převáží i ústavní právo na svobodu projevu, respektive právo na utajení zdroje informace“.

Jde o důležité rozhodnutí zejména proto, že tlak na novináře v posledních měsících sílí.

V dubnu se proti tomu veřejně ohradili tři známí investigativní novináři – Sabina Slonková, Jaroslav Kmenta a již zmiňovaný Janek Kroupa. Trio, které v posledních dvaceti letech stálo za mnoha kauzami, jež připravily politiky o funkce i lukrativní byznys, začalo dostávat pozvánky na výslechy jak na běžícím páse.

Mohlo by vás zajímat: Rozhovor s Jiřím Kubíkem o tom, zda a jak „klekla“ GIBS na novináře Slonkovou, Kmentu a Kroupu. (Video: Seznam Zprávy, Seznam.cz)

Systematicky je předvolávala Generální inspekce bezpečnostních sborů, která spadá přímo pod premiéra Andreje Babiše. Případy, kvůli nimž museli na výslechy, se týkaly mimo jiné kauzy Čapí hnízdo, v níž je Andrej Babiš obviněn z dotačního podvodu, a twitterového účtu Julius Šuman, na nějž kdosi neznámý umístil tajně pořízené nahrávky Andreje Babiše.

„Oni se domnívají, že novináři jsou napojení na lidi, již pracují pro nějaké neuchopitelné mocenské a spiklenecké centrum. Zabijí tím dvě mouchy jednou ranou. Úřady mu na zakázku dodají munici a pseudodůkazy o existenci nějakého spiknutí proti němu. Zvou si nás na výslechy opakovaně a nutí nás k nestandardním krokům, které já jsem zatím za svoji novinářskou praxi nezažil,“ popisoval v rozhovoru pro Seznam Jaroslav Kmenta.

Výzva: Novináře vyšetřují a vydírají kvůli Babišovým kauzám. Je to nejhorší doba pro naši práci, říká Jaroslav Kmenta. (Video: Seznam.cz)

Vyšetřování, případně doprovázené odposlechy a sledováním, může novináře značně omezit v jejich práci a ohrozit i bezpečí zdrojů jejich informací.

Politici nadto připravují další kroky, které by omezily práci novinářů.

Vláda s trestně stíhaným premiérem v čele v tichosti nachystala novelu zákona, která má mimo jiné znemožnit publikování informací o trestních kauzách politiků. Veřejnost by ztratila přístup k informacím o trestních řízeních či ke statistikám obcí a měst.

Podrobnosti v rozhovoru se Sabinou Slonkovou:

Lidé nebudou mít právo dozvědět se informace z trestního řízení, říká investigativní novinářka Sabina Slonková. (Video: Jan Marek, Seznam.cz)

Další zprávy

Reklama