Hlavní obsah

Podnikatelé žádné odškodnění za ztráty v době epidemie nedostanou

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

18. 10. 12:02

Odškodnění za protiepidemická opatření podle pandemického zákona? Podle odborníků mohou podnikatelé zapomenout na ušlý zisk.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V únoru schválený pandemický zákon skrývá pro podnikatele velmi nepříjemné překvapení. Přestože politici ujišťovali, že legislativa počítá s jednoduchou cestou, jak se domáhat odškodnění za protiepidemická opatření, v praxi podle odborníků funguje přesně opačně.

Zákon sice na jednu stranu stanovuje, že se podnikatelé mají s žádostmi obracet konkrétně na Ministerstvo financí, ovšem zároveň pracuje s obratem „skutečná škoda“. Jde o právnický termín, který může u laika vyvolávat pocit velkorysosti, jenomže ve skutečnosti jde o velmi úzké vymezení.

„Přijde mi, že je to Potěmkinova vesnice a běžný člověk si rozdílu ve významu termínu škoda a skutečná škoda v zákoně ani nepovšimne,“ popisuje advokát Jindřich Lechovský z kanceláře Lechovský & Backa, která se mimo jiné na nároky za mimořádná opatření kvůli covidu-19 specializuje.

Fakticky skutečná škoda vylučuje, že by mohly být podnikatelům proplacené ušlé zisky nebo nemajetkové újmy.

„Skutečná škoda je v praxi hodnota zboží, které se zkazilo z důvodu nemožnosti jeho prodeje. Tržby provozovny však nenahradí. Když máte zavřenou prodejnu obuvi, tak máte ušlý zisk a možnost nárokovat pouze skutečnou škodu vám prakticky nepomůže,“ vysvětluje Jindřich Lechovský.

Jaromír Škára z advokátní kanceláře Škára & Partners, která podle svých slov pro své klienty řeší desítky žádostí o odškodnění za protiepidemická opatření, dodává, že za opatření na základě pandemického zákona lze žádat daleko menší škody než za nařízení na základně krizového zákona. „Zatímco podle krizového zákona se proplácí ušlá škoda i ušlý zisk, pandemický zákon říká, že se hradí pouze skutečná škoda. To je podstatný rozdíl,“ vysvětluje advokát.

Jen škoda, které nešlo předejít

Právník a vedoucí projektu Rekonstrukce státu Josef Karlický, který se účastnil přípravy pandemického zákona popisuje výsledné možnosti na odškodnění jako „celkově velmi okleštěné“.

„Když si to promítneme do praxe: Pokud poškozený věděl, že je pandemie a otevřel si hospodu a oni mu ji za tři týdny zavřeli a způsobilo mu to škodu, tak zde může být i právní pře, jestli tomu nemohl zabránit, že to mohl tušit, že je situace problematická,“ vysvětluje Karlický. U případného soudu se může složitě probírat právě otázka, jestli nemohl žadatel o odškodnění škodě předejít.

Skutečná škoda je v praxi hodnota zboží, které se zkazilo z důvodu nemožnosti jeho prodeje. Tržby provozovny však nenahradí. Když máte zavřenou prodejnu obuvi, tak máte ušlý zisk a možnost nárokovat pouze skutečnou škodu vám prakticky nepomůže.
Jindřich Lechovský, advokát

„Musel případný hospodský skutečně nakupovat pivo, nápoje a jídlo? Nešlo tomu předejít?“ popisuje Karlický, jaké otázky u soudu mohou padat a dodává, že odborníky Rekonstrukce státu právě tento sporný bod děsil.

Výsledek tak Josef Karlický popisuje jako kompromis, kdy vláda neměla zájem, aby se odškodnění v zákoně ustanovení o odškodnění objevovalo, a opozice naopak na takovém paragrafu trvala.

Náprava neprošla ani v Senátu

Obě pasti na žadatele o odškodnění se pokusil v pandemickém zákoně odchytit svým pozměňovacím návrhem pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Ovšem v Senátu neuspěl.

Termín skutečná škoda chtěl nahradit slovem „újma“, za kterým se skrývají vedle skutečné škody a ušlého zisku i případné nemajetkové újmy. jako je například újma na zdraví. „Původní formulace tak fakticky vylučovala jakoukoli náhradu škody vzniklou v souvislosti s přijatými opatřeními,“ stojí ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu.

„Samozřejmě tam probíhala komunikace, že by to mělo velký dopad na státní rozpočet,“ uvedl k projednávání senátor Wagenknecht.

Právě Wagenknecht proto v březnu s dalšími kolegy inicioval ústavní stížnost na pandemický zákon s tím, že na rozdíl od krizového zákona neumožňuje odškodnit celkovou újmu.

Samotní podnikatelé přitom podle zjištění Seznam Zpráv o odškodnění příliš neusilují. Žádostí ke konci září poslali stovky, reálně se ale u obvodních soudů sešlo 45 žalob.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované