Hlavní obsah

Nemocnice: Pacientů na mimotělním oběhu je skoro tolik, co za celý rok

Foto: VFN

Letos museli lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici na ECMO napojit už 54 lidí, přičemž za celý loňský rok bylo takových případů přes 70.

Reklama

8. 4. 20:38

ECMO tým Všeobecné fakultní nemocnice v Praze už napojil 500 pacientů na mimotělní oběh. Letošní nárůst má na svědomí akutní selhávání plic při covidu-19.

Článek

Jen letos museli lékaři na ECMO napojit už 54 lidí, přičemž za celý loňský rok bylo takových případů přes 70. Novinářům to ve čtvrtek řekl Jan Bělohlávek, koordinátor ECMO týmu VFN a 1. lékařské fakulty UK. Metodu mimotělního okysličení lékaři ve VFN používají 14 let, za tu dobu jej využili u více než 500 pacientů s kritickým selháním srdce nebo plic. Desetina tedy připadá na letošní rok.

„Podobný počet míváme běžně až na podzim, a ne po třech měsících. Až na výjimky se jedná o pacienty se selháním plic při onemocnění covid-19,“ řekl Bělohlávek.

Mezi 54 letošními případy bylo 51 pacientů na přístroj napojeno kvůli covidu-19. Loni lékaři ve VFN napojili na přístroj přes 70 pacientů, jejich průměrný věk byl 44 let. Bylo mezi nimi sedm dětí. U 31 pacientů byl příčinou covid-19.

Naděje na přežití

Pacienti, u nichž je indikováno ECMO, mají bez této intervence vysoké riziko úmrtí. Jejich srdce nebo plíce, ale často obojí, nejsou schopné plnit svou funkci a nereagují na konvenční léčbu. Díky vysoce invazivní ECMO metodě lze tak nahradit jak činnost srdce, tak plic do doby, než svou funkci tyto orgány obnoví, nebo se nepřistoupí k jinému léčebnému řešení.

„Při napojení je šance na přežití asi 50 procent. Když to vezmu vše dohromady – jak skupinu pacientů, kteří mají selhání plic, selhání srdce, nebo obojí dohromady. Ještě před covidem jsme říkali, že daleko lepší prognózu mají ti, kdo mají jen selhání plic. Horší prognózu, tedy až 60procentní mortalitu, mají ti, kdo měli selhání srdce třeba při infarktu, nebo při těžkém zánětu srdce a podobně,“ popsal pro Radio Expres Jan Bělohlávek.

Foto: VFN

Přístroj ECMO v pražské Všeobecné fakultní nemocnici

Mezi pacienty, kteří jsou napojeni na ECMO kvůli covidu-19, převažují podle Bělohlávka muži. Většinou jsou obézní, průměrně váží asi 102 kilo. Přežije asi 55 až 60 procent z nich. Na přístroj jsou covidoví pacienti napojeni průměrně asi 12 dnů, což je více než u pacientů se zástavou nebo selháním srdce.

Nemocnice také letos eviduje nárůst transportů za použití přístroje ECMO z jiných nemocnic. Letos mají lékaři z VFN za sebou 27 transportů, za celý loňský rok jich bylo o jeden víc.

V Česku umožňuje metodu mimotělní podpory 14 pracovišť. To ve VFN je jediné, které ji poskytuje pacientům bez rozdílu věku včetně dětí a novorozenců s hmotností nad 2,5 kilogramu. K dispozici má desítku přístrojů ECMO.

Metoda spočívá v tom, že se pacientům zavedou speciální kanyly do velkých cév, jejich krev je mimotělně okysličena a následně vrácena do těla. Kromě těžkého selhání plic ji lékaři využívají také u pacientů se zástavou srdce, u operací srdce nebo při srdeční či plicní transplantaci.

„Myslím, že covid naučil každého intenzivistu, který celý život pracuje s umělou plicní ventilací, že covid velice rychle možnosti umělé plicní ventilace vyčerpá. A že se skutečně dostáváme do terénu, kde tou umělou plicní ventilací lidem někdy škodíme a škodíme jim možná výrazněji než u jiných příčin onemocnění plic,“ uvedl pro Radio Expres Martin Balík, vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK.

Dodává, že už si lékaři i sestry po měsících náročné práce potřebují odpočinout.

„Jestli jsem na podzim říkal, že jsme na vrcholu, tak ten vrchol tady u nás je od začátku října. Oddělení je vyšponované k maximu, už bychom si potřebovali orazit a dovolit lidem dovolené,“ říká lékař.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované