Padlé sliby ministra Prymuly. Co nesplnil a už nesplní

Měsíc od nástupu a den po nechtěném pádu ministra zdravotnictví Romana Prymuly je stále patrnější, že se mu během druhé vlny pandemie nedaří držet slovo a lidem nutná opatření prezentovat srozumitelně a důvěryhodně.

Aktuální ministrově noční aféře, kvůli které ho premiér Andrej Babiš navrhl odvolat, přitom předcházelo hned několik nenaplněných slibů.

A to i přesto, že se nový ministr zdravotnictví právě jasnější komunikací chtěl vymezit od svého předchůdce Adama Vojtěcha.

„Záleží na tom, aby se každý občan naší země orientoval, a udělám pro to vše, co bude v mých silách. A pokud se vyskytne komunikační nedokonalost, vždy ji opravím, aby měl každý ty nejaktuálnější informace,“ sliboval 13. října Roman Prymula ve svém projevu k národu.

Jenomže reálně se krizové řízení v pandemii rychle a ještě před páteční aférou vrátilo ke svému původnímu překotnému kurzu: co se jeden den řekne, další už nemusí platit.

Změněno, jinak vysvětleno, ale i přehodnoceno bylo hned několik důležitých výroků a ujištění. Vybrali jsme devět zásadních prohlášení Romana Prymuly, která měla jepičí život:

Hned první den ve funkci Prymula oznámil, že bude vystupovat v médiích pouze dvakrát týdně. „Moje komunikace s masmédii by se měla omezit opravdu na dva dny, abychom měli čas na práci,“ řekl doslova. A zpočátku skutečně některé dotazy novinářů odbýval s tím, ať si počkají na příslušný den v týdnu.

Slib se ale ukázal jako naivní. Prymula ho navíc porušil ještě ten samý den, tedy v úterý, když serveru iDNES.cz prozradil, že restaurace a bary budou zavírat ve 22:00. V České televizi následně uvedl, že stát omezí i počet diváků na vnitřních sportovních či kulturních akcích.

Serveru Respekt.cz se zase později podřekl, že navrhne vyhlášení nouzového stavu.

Na konci září si na zmatečnou komunikaci postěžoval dokonce i premiér Babiš, který Prymulu do funkce uvedl „Nejsem spokojený a panu ministru Prymulovi jsem to vytkl, protože měl nejdřív komunikovat s kolegy,“ řekl Babiš deníku Blesk.

Opozice už mnoho měsíců kritizuje vládu za to, že nemá žádný dlouhodobý plán potírání epidemie, zkrátka scénář jednotlivých opatření podle vývoje počtu nakažených. Prymula místo toho slíbil pouze konkrétní plán pro několik následujících týdnů.

„Komplex opatření bude představený v pátek (9. 10.). Bude řečeno, která nastanou příští pátek a jaká chceme udělat dlouhodobě,“ slíbil Prymula začátkem října v Otázkách Václava Moravce.

Podobně jako slib komunikace v režimu středa–pátek, i v tomto případě neměl dlouhého trvání. Nejenže Prymula žádný plán nepředstavil, namísto dlouhodobé strategie navíc vláda začala oznamovat opatření těsně před zahájením jejich platnosti.

„Měli jsme nachystaný plán zhruba na šest týdnů, nicméně ten nárůst byl tak prudký, že jsme opatření museli zpřísnit oproti původnímu plánu,“ přiznal tento týden Prymula.

Plukovník v záloze usedal do ministerského křesla s image vojáka-epidemiologa, který si nenechá mluvit do odborných záležitostí. Jeho předchůdci Adamu Vojtěchovi podrazil nohy premiér Babiš, když ministra donutil odvolat nepopulární povinné nošení roušek.

„Já osobně si myslím, že tady už poměrně veřejně padla jakási dohoda, že do těch protiepidemických opatření pan premiér zasahovat nebude,“ řekl Prymula v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Když jsem nastoupil, tak jsme se takto dohodli,“ dodal.

Na začátku října ale podobná nehoda jako Adama Vojtěcha potkala i Romana Prymulu. Ve Sněmovně v rámci interpelací zmínil, že chystá povinnou registraci lidí v restauračních zařízeních.

„Plánujeme (…), že lidé, kteří budou chodit do restaurací, se tam zapíší tak, jako je to třeba v Německu,“ řekl. Babiš to ale označil za nesmysl a opatření shodil ze stolu.

Prymula později na Twitteru uvedl, že jde pouze o jedno ze zvažovaných opatření pro případ zhoršení situace.

Od svého nástupu do funkce do začátku října Prymula nejméně šestkrát mluvil o tom, že zavírat první stupeň základních škol neplánuje.

„Uzavírání prvního stupně nepřichází příliš v úvahu. Bylo by to opatření, které by zásadním způsobem ohrozilo návazné procesy, protože s těmito dětmi musí zůstat doma rodiče. Došlo by k tomu, že by bylo ohroženo zdravotnictví, sociální sféra a podobně,“ řekl například v projevu 23. září.

Kvůli stále se zhoršující epidemické situaci vláda zavřela první stupeň základních škol 14. října.

Prymula podobně několikrát opakoval, že opatření nepostihnou ekonomiku. „Pokud bychom zavřeli restaurace, tak by se stejné aktivity přesunuly do domácností, což by bylo ještě horší, protože tam by neplatila vůbec žádná omezení,“ argumentoval ještě 25. září ve svém projevu.

Ještě 7. října tvrdil, že opatření postihnou pouze volnočasové aktivity, ale ekonomiky se nedotknou. Několik dní poté vláda rozhodla, že od 14. října všechny restaurace, hospody a kluby zavře.

Co bylo řečeno v pátek, v pondělí už neplatilo. Tak jde shrnout i změna názoru ministra ohledně nařízení povinného nošení roušek či zakrývání si dýchacích cest venku.

Minulý týden této otázce věnoval Roman Prymula jedno ze svých krátkých videí, která zveřejňuje na sociální síti Twitter. „Ve vnějším prostoru, pokud tam není velké nahloučení osob, tak ta rouška nemá takový význam jako v prostoru vnitřním,“ zdůvodňoval, proč se vláda rozhodla vydat cestou, kdy je zakrytí vyžadováno jen na zastávkách hromadné dopravy.

O dva dny později, v pátek, se otázky nošení roušek venku opět dotkl. Tentokrát tvrdil, že „nebudeme zavádět nová opatření v těchto dnech.“

Hned po víkendu, v pondělí, ovšem vláda o takovém opatření rozhodla. Od středy mají lidé povinnost si zakrývat dýchací cesty na území obcí, pokud od nich bude další člověk méně než dva metry.

„Čím je chladnější počasí, tím narůstá význam roušek venku,“ vysvětloval najednou Prymula na tiskové konferenci.

Zmatečná atmosféra panuje i kolem plošného testování na koronavirus, které Roman Prymula označil za jeden ze tří základních pilířů strategie.

V proslovu k národu z 13. října mluvil o tom, že celoplošné testování přinese zásadní data o chování viru a především to pomůže výrazně cílenějšímu systému karantény. Následně na sociální síti Twitter upřesnil, že podrobnější strategii představí brzy.

O několik dní později, konkrétně v pondělí 19. října na tiskové konferenci po jednání vlády, spíše ministr vysvětloval, jak testování vypadat nebude: „Určitě nepůjdeme do modelu, kdy bychom protestovali celou populaci,“ řekl Roman Prymula.

Před dvěma týdny ministr zdravotnictví na tiskové konferenci vysvětloval, že podoby lockdownu mohou být různé „Pokud by došlo k variantě lockdownu, tak by to znamenalo omezení opouštění bydliště, a tady budeme diskutovat, na jakou vzdálenost a podobně. Ale nebylo by to tak, že by lidé nemohli chodit do práce. Pokud bude lockdown, tak to bude ve veškerých mimopracovních aktivitách,“ říkal Roman Prymula a vyloučil zároveň možnost nejčernějšího scénáře, že lidé nebudou moci chodit ani do práce.

Ve středu, když ministr Roman Prymula vystoupil s tím, že se omezuje pohyb, ale odmítl, že by se jednalo o lockdown. „Já bych skutečně nehovořil o lockdownu. My to nazýváme zpřísněním opatření, protože lockdown znamená uzavření celé společnosti, kdy se zásadně omezuje i průmysl,“ přišel ministr Prymula s novým významem toho slova.

Zřejmě končící ministr zdravotnictví také postupně ustupuje od toho, že by se začátkem listopadu mohli vrátit žáci od první do páté třídy do školy. A to i přesto, že v posledních dnech několikrát ujišťoval, že návrat nejmenších dětí do školních lavic je neohrozitelný.

„Zatímco uvolňování všech opatření bude záviset na parametrech vývoje epidemie, jako je například reprodukční číslo, docházku na první stupeň znovu otevřeme bez podmínek již druhého listopadu,“ ubezpečoval Prymula ve svém projevu.

Na tiskové konferenci ve středu 21. už ovšem na otázku ohledně návratu školáků reagoval váhavěji. „Může dojít k tomu, že budou do systému vráceny jen první a druhá třída. Uvidíme podle dat, která k dispozici budou,“ připustil Roman Prymula.