Hlavní obsah

Pandemie roztrhla ekonomiku na dvě části

Foto: Shutterstock.com

Průmyslovým firmám, hlavně exportně zaměřeným, se zatím daří.

Reklama

9. 2. 14:40

Spravedlivá pandemie koronaviru není, a to ani v oblasti byznysu.

Článek

Pandemie a opatření proti koronaviru rozštíply tuzemskou ekonomiku na dvě části.

Exportní průmysl se po jarním výpadku probral a na konci roku 2020 dosáhl přes druhou vlnu pandemie historického růstu. Vládní opatření však trvale utlumila poptávku po službách, které měly v druhém pololetí stejně špatnou bilanci jako na jaře.

Takřka likvidační byl výpadek cestovních agentur, hotelů, restaurací a kadeřnictví.

Na otázku, kdo pomohl zahraničnímu obchodu s průmyslovými výrobky, dává roční bilance Českého statistického úřadu jednoznačnou odpověď.

Česko, 17. spolková země Německa

Koncem roku vyrostl export do Německa meziročně o desítky procent. Protože západní soused odebírá třetinu českého zboží, stačilo to k náhlému zotavení celého exportního sektoru.

Svědčí o tom, že čtvrté čtvrtletí roku 2020 bylo prvním kvartálem, kdy objem vývozu překročil hranici bilionu korun. Za celý loňský rok sice měli exportéři horší výsledek než předloni, propad však dosáhl necelých pěti procent. Statistický úřad tím potvrdil, že stejně jako v roce 2009 také tentokrát zachránilo tuzemskou ekonomiku před hlubším pádem oživení obchodních toků mezi Německem na jedné straně a Čínou a Amerikou na straně druhé.

Historický je také výsledek služeb, ovšem v opačném gardu.

Týká se přednostně těch sektorů, které nejvíc zasáhla pandemická opatření. Cestovní agentury zaznamenaly pád také při minulé krizi, během jednoho roku však nikdy nedosáhl deseti procent. Tentokrát byly tržby nižší o 74,8 procenta.

Hotely přišly o 55 procent, a to je víc než čtyřnásobná ztráta proti pádu v posledním katastrofickém roce 2009.

Restaurace a kadeřnictví hlásí propad o třetinu, tedy trojnásobek ročních ztrát z nejhoršího roku minulé krize. Přitom je zřejmé, že provozovatelé těchto služeb nemají ve slamnících potřebné rezervy. Jejich růst se zastavil už v roce 2017, v hospodách a penzionech zřejmě v souvislosti se zavedením EET.

Nepřekvapí, že mezi hlavní poražené patří také letecká a vodní doprava, stejně jako při minulé krizi se musí se ztrátami na úrovni deseti procent vypořádat silniční dopravci, architekti, fotografové a překladatelé. V mediální oblasti zůstali na svém vydavatelé novin i provozovatelé rozhlasových či televizních stanic, o pět procent si polepšili správci internetových portálů. Dopadli tak v sektoru služeb nejlépe společně s provozovateli telefonních sítí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované