Hlavní obsah

Placená dovolená se nekoná. Češi pracují z domova víc než z kanceláře

Foto: Shutterstock.com

Lidé pracující z domova si často pochvalovali časovou flexibilitu a čas ušetřený cestováním.

Reklama

19. 4. 12:19

Češi přesunuli práci domů, jejich produktivita však neklesla: ženy jsou naopak efektivnější než dříve. Z průzkumu IDEA také vyplynulo, že lidé by chtěli zhruba polovinu činností vykonávat z domova i v budoucnu.

Článek

Práce z domova se stala fenoménem dnešní doby. V první vlně pandemie dosáhl podíl zaměstnanců na home office 40 procent, v průběhu podzimu šlo o necelou třetinu pracujících. Vyplývá to ze studie, kterou vypracoval think-tank Národohospodářského ústavu Akademie věd IDEA a jejíž vznik iniciovala společnost Microsoft.

Z těch, kteří do práce nadále chodili, uvedla jen desetina jako důvod, že jim to tak vyhovovalo více. Naopak ti, kteří pracovali z bydliště, si pochvalovali časovou flexibilitu a čas ušetřený cestováním. I proto by většina respondentů preferovala možnost alespoň poloviny úvazku distančně i do budoucna.

Evropský podprůměr

Před začátkem epidemie využívalo možnost práce z domova v České republice deset procent zaměstnanců. Ve srovnání s Evropskou unií jde o poměrně nízký podíl: průměr byl 16 %, přičemž ve Švédsku, Nizozemsku nebo Lucembursku alespoň občas pracovala na home office minimálně třetina pracujících.

S příchodem pandemie koronaviru však toto číslo v Česku prudce stouplo. Z domova pracovaly zejména ženy, na jaře byl rozdíl mezi oběma pohlavími stabilně okolo 10 procentních bodů.

Jak však sami autoři studie upozorňují, čísla nemusí vypovídat o podílu pracovníků, kteří jsou schopni na práci z domova přejít alespoň krátkodobě, pokud je to nutné. Ani tady však Česko nepřekročí evropský průměr.

Zatímco v Německu mohlo podle předchozích analýz přejít na minimálně dočasný home office 37 a ve Švýcarsku dokonce 45 procent, v Česku jde zhruba o třetinu. Podle odborníků je to způsobené mimo jiné velkým podílem zpracovatelského průmyslu na zaměstnanosti, který přesun práce domů z podstaty věci neumožňuje.

Přístup k internetu je na evropském průměru

Využívání práce z domova může brzdit i přístup k internetu. A tady se Česko pohybuje zhruba na průměru Evropské unie. Přístup k internetu mělo v roce 2019 necelých 90 % domácností, také jeho rychlost odpovídá evropskému standardu. Zde je však třeba vzít v úvahu velké rozdíly mezi jednotlivými regiony.

Všeobecně jsou české domácnosti informační a komunikační technologií (ICT) vybavené. Autoři studie to dokazují grafem, jenž dokládá, že s příchodem pandemie se ICT vybavení domácností výrazně nezměnilo. Jinými slovy, techniku nebylo potřeba dokupovat.

Vzdělání a profese jako faktor pro home office

Z výzkumu také vyplývá, že nejvýrazněji k přechodu na práci z domova došlo u pracovníků s vyšším vzděláním. Například u lidí s vysokoškolským vzděláním byla oproti zaměstnancům bez maturity o 25 procentních bodů vyšší pravděpodobnost, že v období od března do konce roku 2020 někdy pracovali z domova. Zde je však třeba brát v potaz možnosti různých zaměstnání pro přesun práce mimo pracoviště.

„Výsledky ukazují, že rozsah využití práce z domova výrazně koreluje pouze s několika málo vybranými charakteristikami. Jedná se zejména o charakteristiky, které jsou spojeny s pracovní pozicí nebo odvětvím,“ interpretují data autoři. „Z toho lze usuzovat, že využití práce z domova bylo dáno zejména možnostmi konkrétní pracovní pozice vykonávat práci mimo pracoviště.“

Není to dovolená, produktivita i rostla

Podle respondentů byla jejich produktivita při práci z domova stejná, jako když byli na pracovišti. Ženy dokonce svou produktivitu uváděly jako 109%, u mužů to bylo 94 %. U žen byla nejvyšší produktivita ve věkové skupině 35–44 let, zásadně ji neovlivnila ani možná přítomnost dítěte mladšího dvanácti let.

„To můžeme dát do souvislosti s výsledkem, že ženy s menšími dětmi zároveň častěji uváděly, že jim na práci z domova vyhovuje časová flexibilita,“ vysvětlují autoři výzkumu. „Právě možnost si pracovní den naplánovat lépe podle ostatních povinností a také možná lepší dělení rodinných povinností mezi partnery mohou být důvody, proč ženy uváděly vyšší produktivitu.“

Vyšší produktivitu všeobecně odhadovali lidé s vyšším vzděláním. Jak však sami vědci připomínají, je možné, že mezi vykazovanou a reálnou výkonností existuje rozdíl.

Obývák jako pracovna budoucnosti?

Home office navíc láká i ty, kteří jej v loňském roce nevyužívali, konkrétně 40 % z nich. V budoucnu by pracovníci chtěli průměrně polovinu práce vykonávat z domova, většina respondentů by ráda tuto možnost využívala přinejmenším částečně.

Výsledky však podle autorů odrážejí spíš osobní preference než reálné možnosti jednotlivých zaměstnání. Nejraději by z domova pracovaly věkové kategorie 18–34 a 55–64 let. U druhé skupiny je však možné, že odpovědi ovlivnila stále trvající epidemie a s ní spojené obavy o zdraví.

Jako největší pozitiva home office respondenti označili to, že nemusí do práce dojíždět, a časovou flexibilitu. Naopak jako nevýhody uváděli dotázaní například horší soustředění se na práci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované