Hlavní obsah

Plzeňský kraj schválil koncepci rozvoje regionální silniční a železniční sítě

Foto: Getty Images

Ilustrační foto

Reklama

Plzeňský kraj vytipoval 700 kilometrů svých silnic druhé třídy, tedy zhruba polovinu z jejich celkové délky, které chce co nejdřív dostat do lepšího stavu, tedy hlavně rozšířit je a rekonstruovat povrchy.

Článek

Vyplývá to ze schválené koncepce rozvoje regionální silniční a železniční sítě do roku 2030 s výhledem až do roku 2040. Podle ní se bude rozhodovat o přípravě větších staveb na svých silnicích druhé a třetí třídy, hlavně průtahů a obchvatů, ale i propojek na nadřazenou síť státních silnic první třídy a dálnic. Materiál připravený s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) a Správou železnic definuje prioritní silniční síť a regionální tratě, které je nutné vylepšit. Díky koncepci by také kraj měl zvýšit šanci na dotace EU i národní, řekl náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN).

„Koncepce také uspořádala existující záměry, kterých je na SÚS (správě a údržbě silnic) kolem 300 od studií po rozpracované projekty,“ řekl Filip Uhlík, ředitel Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje (RRA), která dokument s připomínkami starostů zpracovala. Vytvořil se z nich zásobník 60 prioritních projektů, z nichž se dá vybírat k žádostem o dotace. Podle dopravního experta a jednoho ze zpracovatelů Aleše Richtera byly vybrány linie, jež zajišťují nejdůležitější spojení.

„Spojují nejvýznamnější sídla a napojují je na silnice I. třídy nebo dálnice. Druhým kritériem je intenzita dopravy, tedy už 2500 vozidel nebo 500 těžkých denně, a třetím zajištění dostupnosti území, tedy oblasti, které nemají ideální dopravní napojení, jako jsou Manětínsko, Bezdružicko a oblast Bělé,“ uvedl. Dále jsou to oblasti daleko od silnic první třídy, například příhraniční Sušicko a ve vnitrozemí Radnicko a Manětínsko. Domažlicku zase chybí napojení na dálnici D5 a Cheb.

„Vytipovali jsme 700 kilometrů silnic druhé třídy, kde je největší dopravní zatížení a které chceme dostat do normového stavu, tedy hlavně rozšířit je (ze současných 5,5 metru, což neumožňuje míjení dvou nákladních vozů). U ostatních důležitých ‚dvojek‘ by se měly rekonstruovat povrchy. A u silnic III. třídy půjde kvůli penězům spíš o základní údržbu,“ uvedl náměstek Čížek. Část silnic třetí třídy, které mají podle něj větší význam, by se měla podle koncepce přeřadit do kategorie druhé třídy. Naopak z některých méně důležitých „dvojek“ by se měly stát „trojky“, jde například o silnici II/190 z Nýrska, která vede podél hranic do České Kubice a má lokální charakter, a silnici II/206 ze Žihle přes Rabštejn a Manětín, která nemá parametry silnice druhé třídy. Z „trojky“ na „dvojku“ by naopak přešla silnice ze Žihle na Kralovice, kde je hlavní dopravní proud. Síť silnic druhé a třetí třídy se dlouhou dobu téměř nezměnila, ale vztahy v území jsou jiné.

Koncepce doporučuje, aby kraj vynakládal do roku 2030 každým rokem do svých silnic druhé a třetí třídy silnic 1,1 miliardy Kč ročně. „Přes Asociaci krajů by měl kraj usilovat o změnu rozpočtového určení daní. Aby měl k dispozici dlouhodobě garantovaný rozsah finančních prostředků pro významnější akce,“ uvedl další zpracovatel a konzultant Regionální rozvojové agentury Karel Baudyš. Měl by tak jasný příjem a nemusel by se spoléhat na peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury, které jsou nejisté. Koncepce by měla být aktualizována jednou za pět let a seznam projektů jednou ročně. „Nejde o dogmatický materiál, ale o seznam doporučení, o nichž lze pravidelně diskutovat,“ řekl.

Reklama

Související témata:

Doporučované