Hlavní obsah

Po dvou prohrách se Skoty třeba do třetice přijde výhra. Nejlépe na Euru

Brankář Tomáš Vaclík bohužel ve Skotsku čisté konto neudržel, ostatně českému celku se to dosud v kalendářním roce 2020 nepodařilo ještě ani jednou.

Reklama

15. 10. 16:10

Za říjnovým reprezentačním blokem, který skončil prohrou A-týmu ve Skotsku 0:1, se v glosáři ohlíží Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Článek

Sice letos v Lize národů dvakrát prohráli s týmem Skotska, přesto musíme největšího nynějšího soupeře českého národního týmu hledat někde úplně jinde. Konkrétně v aerosolech a ve zkumavkách, protože jím směle můžeme vyhlásit pandemii covidu-19.

Tak či onak komplikuje virus život lidem na celé planetě, nepříjemnosti samozřejmě vnesl i do mnoha jiných reprezentačních fotbalových týmů. Ale na ten český si covid-19 „zasedl“ vskutku obzvlášť a naházel mu letos pod nohy snad už tolik polínek, kolik jich jistý proradný kaprál v pohádce schválně poshazoval na zem jednomu čerstvému rekrutovi, co přitom to dříví zrovna poskládal. Však to znáte: „Máchale, spadlo ti to, asi vítr…“

No a přesně takhle Jaroslavu Šilhavému na podzim něco neustále „padalo“ doslova každou chvíli. A právě kvůli covidu-19 zejména. To není výmluva, to je konstatování nadmíru specifické reality, která v historii vážně nemá srovnání.

Postrádá už smysl znovu a do detailu každý ten zádrhel pořád opakovat, naposledy jsme to ostatně celé shrnuli zde. Nicméně faktor je to opravdu natolik výrazný, že s ním text o závěru říjnového reprezentačního bloku, který po výhře v přípravě na Kypru a následném vítězství v Izraeli, bohužel už ve středu do tabulky Ligy národů další body ve Skotsku nepřidal, Češi tam podlehli 0:1.

Řekněme si na rovinu, že ačkoli Liga národů patří mezi regulérní soutěže UEFA, období, které teď (nejen) česká reprezentace prožívá, je v první řadě přípravou na Euro. Pokud už se tedy v létě 2021 uskuteční, doufejme v to.

Do 14. června 2021, kdy by Češi měli dle rozpisu nastoupit na Euru ke svému prvnímu utkání, sice zbývá ještě 8 měsíců, za tu dobu se forma hráčů či jejich zdravotní stav můžou ještě změnit tisíckrát. Přesto platí, že každý absolvovaný reprezentační sraz, ať už při něm nastanou potíže jakékoli, je pro budování týmu ohromně důležitý.

Třeba už jen z toho nejjednoduššího důvodu, tedy že se reprezentanti pospolu neviděli od listopadu 2019 do září 2020, takže je mezi nimi znovu zapotřebí oživit nejen fotbalové, ale i lidské vazby.

Čert vem porážku ve Skotsku. Podstatné je, že jak z dění na trávníku, tak mimo něj přicházejí stále jasné signály, že reprezentace hráče zajímá a je pro ně důležitá. V čerstvé paměti dokonce ještě máme, že některé z opor naznačily i menší revoltu. To, když se v září nerady musely smířit s prapodivným verdiktem, že se po utkání na Slovensku jejich A-tým rozpustil. Samozřejmě kvůli covidu-19. A v Olomouci se Skoty tehdy nastoupil Holoubkův tým záložní.

Pokud by snad Češi na Euru dokázali uhrát nějaký slušný výsledek, patřila by část poděkování za něj bezpochyby i „záložákům“, tedy ligovým hráčům, které musela asociace povolat do stavu pohotovosti, samozřejmě, kvůli covidu-19, pro jistotu i teď v říjnu. A to zejména kvůli obavám, aby ostrovní úřady za kanál La Manche pustily po jeho cestách na Kypr a do Izraele ten první, tedy Šilhavého tým, který už v průběhu srazu zažil několik covidových „záchytů“.

Ale tentokrát ho nikdo nerozpustil, takže většina „záložáků“ tedy odjela tentokrát domů. Pravda, někteří byli oceněni doplněním do „áčka“ - a útočníci Poznar s Rabušicem si dokonce připsali reprezentační starty, Poznar první v životě.

Každopádně všechny tyhle speciality, které si vynutil covid-19, povolaly do zbraně mnohem víc lidí, než je obvyklé, a to nejen alternativní hráče, ale i celé zázemí alternativního trenérského štábu a realizačního týmu. Asociaci se samozřejmě dramaticky průběžně zvyšují náklady na ubytování a dopravu, velkou neplechu v tom bezpochyby sehrál i zásadní zádrhel, kdy velká část české výpravy neplánovaně „zkejsla“ na Kypru.

Všem zúčastněným samozřejmě patří dík. Ale co je nejpodstatnější: Stabilní hráči národního týmu se nevídanými komplikacemi nenechávají vyprudit, zůstávají pozitivní (ve smyslu nálady a atmosféry). A když zůstanou negativní (ve smyslu testů na covid-19), chtějí být každopádně u toho a být týmu za všech okolností prospěšní.

Že je to u národního týmu samozřejmost? Tak si vzpomeňte třeba na závěr působení trenéra Karla Jarolíma a tehdejšího manažera Jaromíra Šeterleho…

Nový trenér Jaroslav Šilhavý národní tým vyspravil personálně, fotbalově, ale i lidsky. Bez kterékoli z těchto ingrediencí se případný úspěch „vaří“ jen složitě.

A až bude právě Jaroslav Šilhavý chtít vnukům třeba jen za pár let odvyprávět všechny reprezentační peripetie roku 2020, nejspíš je dá kompletně dohromady už jen stěží, bylo jich vážně příliš. Ale jistě nezapomene, že tentokrát covid-19 škrtl i jeho samotného. Kvůli pozitivnímu testu do Skotska neodcestoval, tým vedl na místě asistent Jiří Chytrý.

Hlavní kouč tak scházel na lavičce v obou letošních duelech proti Skotsku, jak už jsme zmínili, v září v Olomouci nastoupil alternativní výběr i s jiným trenérem, konkrétně s Davidem Holoubkem.

Jak on, tak Chytrý prohráli, takže je s trochou nadsázky nyní právě na Šilhavém, aby jim ukázal, jak to šéf umí udělat ještě líp než oni. V ideálním případě, aby Skotům vrátil letošní porážky i s úrokem, a to už zmíněného 14. června 2021, kdy na stejném stadionu jako včera nastoupí, věřme tomu, česká reprezentace ke svému prvnímu duelu na dalším turnaji Euro. A to proti postupujícímu z baráže, kterým mohou být buď Srbové, nebo Skoti. Rozhodne se mezi nimi v Bělehradě 12. listopadu.

Za sebe bych si, přiznám se, přál, aby na Euro raději postoupilo Skotsko. Hned z několika důvodů. Kdyby už náhodou směli do ochozů i diváci, byl by zápas v bzučícím kotli Hampden Parku zážitkem sám o sobě. Včera před prázdnými tribunami to samozřejmě jaksi nebylo ono.

Nicméně i fakt, že už si čeští reprezentanti stadion osobně „osahali“, je bezpochyby velké plus, které jim osud do cesty přihrál. A detailní znalost skotského týmu, kterou logicky vygenerovaly dva letošní vzájemné zápasy, by znamenaly výhodu další. Zdůrazněnou navíc vědomím, že skotský tým rozhodně nemá tak úchvatnou sportovní kvalitu, aby snad měl Čechy porazit i potřetí v řadě.

Při vší úctě k bojovníkům z Holoubkova týmu, zářijový zápas se Skoty v Olomouci nelze brát z hlediska nějakého srovnávání úplně vážně. Nehledě na to, že i ten český tým, co se spolu předtím viděl na jediném tréninku, nadělal standardnímu skotskému výběru kopu starostí.

Co se týče středy, tedy aktuálního zápasu, vyhrála ho skotská „statečná srdce“ zase, tentokrát zásluhou brzkého gólu Ryana Frasera, letní posily Newcastlu United. Provod zkazil přihrávku a skotský atak českou obranu zaskočil. Kdo gól inkasoval, ten musí sám nějaký vyčarovat na druhé straně, chce-li být úspěšný. Jenže právě to se českému výběru nepovedlo. Solidních šancí na to přitom bylo dost, Masopustova a Součkova v první řadě. Na střely, potažmo tedy na útočnou aktivitu, Češi zvítězili 16:5.

Přemítat teď o tom, jestli se na českém výkonu odrazily trampoty předchozích dní, už asi nemá valného smyslu. Ruku na srdce, bylo by s podivem, kdyby se přinejmenším psychická únava trochu nesečetla, ostatně i nalétaných kilometrů měli teď za sebou čeští borci trochu víc, než by bylo zdrávo. To jsou objektivní faktory zasluhující zmínku. Ale překonat se samozřejmě daly. Nezbývá než věřit, že s návratem zakončovatele Patrika Schicka či „přihrávače“ Bořka Dočkala efektivita finální fáze českého týmu výrazně stoupne.

Nicméně z Izraele se jelo s výhrou poté, co v samém závěru zazvonila Vaclíkova tyč, teď se pro změnu štěstí trochu odklonilo, alespoň remíze český výkon adekvátní byl. Leč nepovedlo se, stejně jako v Olomouci, takže v tabulce už Skotové nastřádali o 4 body víc. V listopadu ale hrají na Slovensku a v Izraeli, zatímco Češi se stejnými soupeři v opačném pořadí doma, pokud to tedy Ministerstvo zdravotnictví povolí.

Je nabíledni, že pro výhru ve skupině potřebuje Šilhavého tým ideálně dvakrát vyhrát a čekat, kolik bodů kde Skotsko případně poztrácí. Výhra ve skupině značí v Lize národů posun do nejsilnější kategorie A, pro asociaci případné vylepšení finančních podmínek spojených s účastí a výsledky v soutěži.

Navíc si jednoho dne dva týmy z výkonnostního žebříčku Ligy národů pomůžou i do baráže MS 2022, pokud se tedy do ní nebo přímo do Kataru nedostanou ze standardní kvalifikace. To se hypoteticky může týkat i Ligy národů B, kterou Češi hrají, jenže každý ztracený bod tu samozřejmě hraje negativní roli. A Češi už jich se Skoty poztráceli šest.

Další velekomplikací je samozřejmě pro reprezentaci přerušení české ligové soutěže. Zásadní část kádru naštěstí působí buď v zahraničí, nebo alespoň v týmech českých pohárových zástupců, kteří by snad právě Evropskou ligu v příštích dnech a týdnech hrát měli. Nicméně pravidelný víkendový rytmus ligových soutěžních utkání to pochopitelně zcela nahradit nemůže.

Pokusme se věřit a doufat, že na jaře už covid-19 nebude zlobit tolik jako teď. Nebo už se na něj všichni připravíme natolik zodpovědně, že bude situace stabilizovanější a ani závěrečné šturmování národního týmu před Eurem už žádná opatření nenaruší tolik jako teď.

A ještě doušku na závěr: Glasgow patří mezi místa, kde má česká či předtím československá reprezentace historicky velmi špatnou bilanci. V březnu 1999 tam tým vedený Jozefem Chovancem zvítězil 2:1. A dobyl v ten moment pevnost, kterou tuzemská fotbalová síla nezdolala vítězně nikdy předtím ani nikdy potom. Středa připsala k osmému zápasu národního týmu v Glasgow šestou porážku.

Jak už ale víme, podstatné je, aby se v Glasgow Čechům zadařilo 14. června, v jejich prvním utkání turnaje Euro, ať už bude soupeřem kdokoli.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené