Hlavní obsah

Pohádka o dvojčatech, co zachraňují svůj sport, když velcí hráči selhali

Foto: Profimedia.cz

Snímek z roku 2005, kdy se ještě na můstcích v Harrachově závodilo.

Reklama

9. 12. 2019 7:34

Tak jako se v Hollywoodu točí filmy a v Mekce zase muslimové vzývají Alláha, krkonošské městečko Harrachov si obvykle spojujeme s tím, že se tam skáče na lyžích. Jenže to už druhým rokem není pravda, protože ve velké hře o pozemky a dotace se mezi státem, Českým olympijským výborem a lyžařským svazem všechno zaseklo.

Článek

A celý ten úřední šmodrchanec se teď proto snaží rozetnout skupinka místních nadšenců, jimž jde o to, aby slavná olympijská disciplína neztratila v místě své největší slávy na úbytku. A aby se ještě během této zimy v Harrachově alespoň na malých můstcích pro mládež znovu skákalo.

Blíží se Vánoce, tak si ten příběh můžeme alespoň zkraje začít vyprávět i jako pohádku. Žili byli a i ve svých 80 letech, které nedávno oslavili, se stále těší skvělému zdraví dvojčata Horst a Wolfgang Slavíkovi. Po celý svůj život se ti dva točí kolem skoku na lyžích či severské kombinace jako rozhodčí, techničtí delegáti, ředitelé závodů a podobně.

Z jedné rodinné větve, kterou tahle dvojčata založila, vzešel účastník tří olympiád v severské kombinaci Tomáš Slavík, sedmý na MS 2011. A z druhé rodinné větve pak, skoro jako v té pohádce, zase další dvojčata.

A právě tihle dva, Josef a Stanislav Slavíkovi, převzali po tátovi a strýci „řemeslo“. Rádi by se i nadále starali o pokračování tradice ve skoku na lyžích v Harrachově, a zachránili tak svépomocí to, co velcí hráči na české sportovní mapě zbabrali.

Však si ta dvougenerační dvojčata Slavíkova sami prohlédněte:

Foto: Profimedia.cz

Račte se seznámit. Zleva Horst Slavík, Josef Slavík, Wolfgang Slavík a Stanislav Slavík, organizátoři skoků na lyžích v Harrachově.

Tihle Slavíkovi založili spolek, který se jmenuje podobně jako ten, kterým lyžování v Harrachově před více než sto lety začínalo: Lyžařský a turistický Bucharův klub Harrachov. Nese jméno Jana Buchara, průkopníka lyžování v Krkonoších, někdejšího učitele zdejší malotřídky, jehož žáci patřili mezi první české lyžaře.

A zrovna tak snad alespoň děti začnou v Harrachově v této zimě na lyžích opět skákat, když se vlastnický podíl v obecně prospěšné společnosti, která můstky vlastní, přepíše z Českého olympijského výboru právě na Bucharův klub. Ten je schopen a ochoten uvést alespoň malé harrachovské můstky do provozu, ČOV nikoliv.

„Zflikovali jsme to do provozuschopného stavu, vyměnili jsme prkna, opravili vlek, máme potřebné revize. Rádi bychom se s olympijským výborem domluvili, řekněme, do 20. prosince, aby se to dalo zasněžovat,“ říká Stanislav Slavík z Bucharova klubu.

Seznam natáčel v Harrachově v roce 2016. Podívejte se na reportáž, v níž se hovořilo o tom, že je zavřený areál velkých můstků. Mezitím se ale uzavřely i můstky malé, jejich stav totiž neumožňoval další provoz a současní vlastníci, tedy Český olympijský výbor a Svaz lyžařů ČR, s tím neumějí nic dělat. Podívejte se na atraktivní záběry můstků z dronu:

Harrachovská reportáž Seznamu ukazuje stav můstků v roce 2016.

Bucharův klub v létě vyhlásil sbírku a zřídil transparentní účet, na kterém je k dnešnímu dni 462 228,59 Kč. Původním cílem bylo „oživit mamuta“, to znamená dát dohromady harrachovský mamutí můstek, na kterém lze provozovat lety na lyžích jako na jednom z pouhých pěti takových můstků na světě.

Cíl byl ale v průběhu roku pozměněn. Mamutí a velký můstek K-120, které by potřebovaly velké investice, ještě mohou obrazně řečeno spát.

„Chtěli bychom teď přednostně zprovoznit malé můstky K-40 a K-70,“ vysvětluje Stanislav Slavík. V Harrachově totiž chtějí vrátit na můstky hlavně děti, dorostence. „To je teď pro udržení a rozvoj disciplíny priorita,“ ví i Lukáš Heřmanský, předseda Svazu lyžařů ČR.

A přizvukuje i legenda disciplíny. „My chodili skákat od první třídy. A nepamatuji se, že by se někdy v Harrachově celou sezonu neskákalo. Až tu minulou. Takže pevně věřím, že se alespoň ty malé můstky podaří zprovoznit,“ říká asi nejslavnější skokan harrachovské historie, držitel dvou olympijských medailí Pavel Ploc.

„Slavíkovi a jejich Bucharův klub mají moji plnou podporu, jestli to tady dokáže dát někdo dohromady, tak oni. Zřídili už tady ve městě nádherné lyžařské muzeum. A je potřeba udělat maximum, aby se v Harrachově na lyžování jenom nevzpomínalo. Aby se tady areál, který nám záviděl celý svět, zase probudil, samozřejmě k tomu potřebuje investice na revitalizaci. Ale s tím musí něco udělat stát, jako všude ve světě,“ zdůrazňuje slavný skokan, který několik let strávil i coby zastupitel za ČSSD v Poslanecké sněmovně.

V roce 1983 získal právě domácí rodák Pavel Ploc na mistrovství světa v letech na lyžích v Harrachově stříbrnou medaili:

K tomu, abychom se pokusili rozmotat složité klubko vztahů skrývající odpověď, proč můstky v Harrachově trouchniví a provoz na nich musí zachraňovat skupinka místních nadšenců, už ale budeme muset nutně opustit žánr pohádky. A vrátit se do reality.

Nejprve se zorientujme v prostoru a čase. V Harrachově vedle mamutího a velkého můstku (K-120) najdete i trojici menších (K-40, K-70, K-90).

Ty dva největší jsou zavřené už několik let. Poslední mistrovství světa v letech na lyžích proběhlo na harrachovském „mamutu“ v roce 2014, pak takzvaným bubnem propadla rolba. A od té doby je jisté, že můstek je bez milionových úprav neopravitelný.

„Mamut“ je přitom největším potenciálním zdrojem komerčních příjmů. Vzhledem k tomu, že můstků, na kterých lze takzvaně létat, je na světě jen pět, a vzhledem k tomu, že se každé dva roky pořádá mistrovství světa právě v letech na lyžích, lze jednou za deset let pravidelně přitáhnout ke každému ze skokanských mamutích můstků televizní kamery, tisícovky diváků a na celé akci vydělat.

Seznam mamutích můstků

Planica (Slovinsko), Vikersund (Norsko), Oberstdorf (Německo), Bad Mitterndorf (Rakousko), Harrachov (Česko)

„Podali jsme žádost o pořádání mistrovství světa v letech na lyžích na rok 2024, ale už dopředu jsme Mezinárodní lyžařskou federaci (FIS) upozorňovali, že může nastat problém. Vzhledem k tomu, že se zatím nepodařilo najít způsob, jak můstky začít opravovat, jsme tu přihlášku museli bohužel stornovat,“ přiznává Lukáš Heřmanský, který je nyní několik měsíců novým předsedou Svazu lyžařů ČR.

Mimochodem, sám jako sdruženář startoval na olympijských hrách. A na „mamutu“ si také skočil. „Dvakrát v životě. Jednou to bylo s dopadem na záda. Jednou jsem zvládl 157 metrů,“ usmívá se.

Harrachovské můstky, velké i malé, vlastní Areál skokanských můstků Harrachov, o. p. s., tedy obecně prospěšná společnost.

Do ní zhruba před pěti lety vstoupil Český olympijský výbor, když v ní převzal 75 procent, jež do té doby držely dohromady Liberecký kraj, město Harrachov a oddíl Jiskra Harrachov. Zbývající čtvrtinový podíl drží nadále Svaz lyžařů ČR.

Proč se ČOV takto do věci vložil, vysvětluje jeho předseda Jiří Kejval: „Byla tam složitá situace, tehdejší správní rada chtěla ‚ópéesku‘ poslat do likvidace, tak tehdejší ministr školství Marcel Chládek řekl, ať si to pod sebe vezme Český olympijský výbor, že stát dodá peníze. K revitalizaci můstků byly připraveny dva projekty, dotační peníze od ministerstva školství byly připravené ještě i letos, jenže se musely vrátit do státního rozpočtu.“

Podívejte se na starší rozhovor s Jiřím Kejvalem o financování českého sportu. (Video: Luděk Mádl)

Důvod? Dotaci lze vyplatit jen subjektu, který je vlastníkem nebo dlouhodobým uživatelem pozemků, na kterých má být dotace uplatněna, v tomto případě tedy pozemků pod můstky.

Vlastníkem je v tomto případě stát. Jenže k patřičné dohodě vlastníka můstků s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových v této věci nedošlo.

Tady je zapotřebí rozšířit si v rámci Harrachova celé téma též o pozemky pod sjezdovkou na Černé hoře. Tu pro změnu provozuje akciovka vlastněná Českou unií sportu a Svazem lyžařů ČR. Ke konci roku 2016 byl připraven prodej pozemků do vlastnictví akciovky, ale objevily se tehdy hlasy zpochybňující prodejní cenu, a tak celá věc zůstala viset na mrtvém bodě.

Mezi státem a akciovkou se následně rozhořel spor o nájemní cenu pozemků pod sjezdovkou. Ten před několika týdny ukončil Krajský soud v Hradci Králové, když určil kompromisní hodnotu nájemní ceny. Více zde.

Z ní půjde podle znalců snáze určit i cenu prodejní, pokud by k dohodě došlo. A to hypoteticky může uvolnit i zaseknutá jednání o dalším osudu skokanských můstků a pozemků pod nimi. Jak jsme si vysvětlili, změna jejich vlastnictví či uzavření dlouhodobějšího pronájmu by mohly odblokovat státní dotaci na revitalizaci můstků.

To celé je ovšem hudbou budoucnosti. Zatím jen díky vstřícnosti Libereckého kraje vzniká studie, která zkoumá, za jakých nákladů a okolností by bylo možné můstky začít opravovat. „I když se projekt rozdělí do jednotlivých fází, rozhodně půjde o stamiliony korun,“ neskrývá nijak šéf lyžařského svazu Lukáš Heřmanský.

V loňském roce každopádně i malé můstky přestaly po technické stránce vyhovovat natolik, že Libor Varhaník, šéf správní rady obecně prospěšné společnosti, která je vlastní, rozhodl o tom, že na nich musí být ukončen provoz.

A letos dostal Svaz lyžařů ČR dopis od Českého olympijského výboru, ať si obratem převezme podíl ČOV v „ópéesce“ vlastnící můstky, jinak že ji ČOV pošle ke konci října do likvidace.

„Tak velkou záležitost by u nás musela schválit konference Svazu lyžařů ČR a tu pořádáme vždy ve druhé polovině května. Teď to opravdu není možné, tu konferenci vlastně tvoří trenéři, lyžaři, nyní na prahu rozjíždějící se sezony to skutečně není možné svolat,“ vysvětluje Lukáš Heřmanský.

Prohlédněte si galerii snímků pořízených v harrachovském skokanském areálu, kam je nyní vstup zakázán:

Patovou situaci se tedy rozhodli řešit nadšenci z Harrachova, rodina Slavíkových a jejich Bucharův klub. Ten je připraven od Českého olympijského výboru jeho 75 procent podílu v obecně prospěšné společnosti Areál skokanských můstků Harrachov převzít. A zprovoznit alespoň malé můstky tak, aby se na nich ještě letos dalo skákat.

Skokanské můstky najdeme i na Ještědu, v Lomnici nad Popelkou a na Moravě ve Frenštátě pod Radhoštěm. Tam si také prožili horké chvilky. „Pozemky pod můstky tam koupil spekulant, cena se zbytečně vyhoupla a situaci stejně nakonec muselo zachraňovat město spolu s krajem. Když tedy přišel stát s myšlenkou, že by do dražby měly jít i pozemky pod sportovišti v Harrachově, byli jsme proti tomu. A tuto variantu už se snad podařilo zažehnat,“ říká Lukáš Heřmanský, předseda svazu lyžařů, jehož otec mimochodem patřil mezi zakládající členy hnutí ANO.

Právě vyřešení vztahu k pozemkům je klíčem k možnosti vrátit harrachovským můstkům jejich někdejší lesk. „Jsme připraveni na přímý prodej i dlouhodobý pronájem pozemků. Ovšem za nějakou smysluplnou cenu, kterou obě strany akceptují,“ dodává Heřmanský.

Celý příběh bude dozajista úkolem i pro novou Národní sportovní agenturu. Její šéf Milan Hnilička k tématu nedávno řekl: „Harrachov i Frenštát bychom měli nějak vyřešit, aby se děti v tomto sportu mohli rozvíjet alespoň na dvou místech v republice.“

Zatím pro to jako jediná něco reálně dělá jen rodina Slavíkova.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené