Hlavní obsah

Pokud se prasečí chřipka rozšíří, v Evropě by byla v řádu dní

Foto: Profimedia.cz

Hrozí rozšíření prasečí chřipky z Číny? (Ilustrační foto.)

Reklama

1. 7. 2020 14:30

V Číně se mezi prasaty šíří chřipka s potenciálem pandemie. Může nový virus přeskočit i na člověka? A jak pokračuje rozvolňování koronavirových opatření v Česku? Téma pro hlavní pražskou hygieničku Zdeňku Jágrovou.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Nejnovější zprávy z Číny mluví o tom, že se mezi prasaty šíří chřipka, která může mít pandemický potenciál. Bude novým covid-19?

Od osmdesátých let, kdy byla poslední pandemie chřipky, se obáváme, že se zvířecí viry spojí s viry lidskými. A dojde ke vzniku nového viru, který se bude šířit v lidské populaci, takže se to samozřejmě stát může. Zdali to bude nový covid, to nevím. Troufám si říct, že takhle dramatická ta situace nebude, protože přece jen chřipka má jiný průběh onemocnění. Bezpříznakový projev nemoci není v tak vysokém počtu, jako je u covid-19. To myslím, že nastat nemůže.

Bude tahle prasečí chřipka hrozbou i pro Česko?

Pokud dojde k nějakému rozšíření, v dnešní době globalizace a velkého cestování je to otázka několika dní, týdnů, než se takové onemocnění přenese i do Evropy.

Existuje nějaký moment, kdy by nám měly začít blikat všechny kontrolky?

Jakmile by opravdu v Asii došlo k většímu počtu onemocnění, jakmile by tam byl větší počet úmrtí. Ale u chřipky je to daleko jednodušší v tom, že máme k dispozici vakcínu. A i proti úplně novému kmeni chřipky se vakcína může v řádu měsíců vyvinout. Tam by určitě ten problém tak dramatický nebyl. Je to jen další informace, která svědčí pro to, proč je nutné a důležité nechat se očkovat proti chřipce.

Rozvolňování po koronaviru je namístě

Čechy ale zatím trápí hlavně koronavirus. Poslední dny byly, co se týká nových počtů případů, poměrně vypjaté, v sobotu jich přibylo 260, v neděli 350. Je v téhle situaci správný čas na rozvolňování?

Určitě. Většina České republiky je bez jakýchkoliv případů onemocnění. V Praze situace není úplně optimistická, nicméně není nijak závažná. Od soboty jsme v Praze měli hlášeno v průměru okolo 10-14 případů za den, většina z nich byla aktivně vyhledaná onemocnění. Určitě bychom si dovedli představit, aby bylo hlášených onemocnění ještě méně, ale nevybočuje to z normálu běžných dnů.

Rozvolňování byste tedy v tuto chvíli nestopla?

Určitě bych ho nestopla, není k tomu žádný důvod. Většina lokalit je na tom ještě mnohem lépe než Praha. Není důvod, aby se opatření plošně na celém území celé České republiky dál držela.

A co tedy může za nárůst případů v posledních dnech?

Určitě Karvinsko, to je zcela evidentní. Ze sobotních 260 hlášených případů jich v sobotu bylo 220 z Karvinska. Výskyt je vázaný na horníky. V ostatních částech země jsou to jen lokální výskyty, které nejsou nijak dramatické a neovlivňují epidemiologickou situaci v těch krajích.

Opatření na Ostravsku jsou maximum. Pohyb lidí zakázat nemůžete

V Moravskoslezském kraji zůstanou právě kvůli horší epidemiologické situaci jiná opatření než ve zbytku republiky, zakázané budou návštěvy nemocnic, omezí se účast na hromadných akcích. Tohle podle vás stačí k tomu, aby se ohnisko nákazy ohraničilo a aby se vir dál nešířil do dalších částí republiky?

Na to vám já neodpovím, musíte se ptát kolegů z Karvinska nebo Ostravy, Moravskoslezského kraje, já neznám situaci mezi horníky. Je to specifická komunita, ta práce je nesmírně těžká, nesmírně závažná, je tam spoustu zahraničních dělníků. Ta opatření jsou ale namístě. Je nezbytné, aby se onemocnění nezavleklo mezi slabé jedince. Proto je namístě, aby zdravotnická zařízení a sociální služby měly zakázány návštěvy. Je to maximum toho, co se mohlo udělat. Těžko můžete zakázat nebo omezit pohyb obyvatel, uzavřít kraj.

Třeba by šlo doly uzavřít. Bylo by to namístě v této situaci?

Opravdu nevím, neznám přesně situaci v dolech. Podle informací, které máme, jsou testovány už tisíce osob. Takže šíření viru by už mělo být zamezeno. Ale ono se to neukáže okamžitě, to je otázka dalšího týdne, 14 dní, než se ukáže nějaký pokles.

Největší problém: Více lidí na malém prostoru

Co jste jako epidemioložka říkala na včerejší party na Karlově mostě, kde se Pražané u jednoho dlouhého stolu loučili s koronavirovou epidemií?

Nebylo s čím se loučit, koronavirová epidemie zde stále je. Vir tu s námi přežívá. My jsme upozornili na to, že tahleta party nese určitá rizika. Nicméně je v souladu se stávajícími omezeními. My jsme požadovali, aby provozovatel měl registraci těch lidí, abychom si mohli ověřit, kdo tam byl. Takže budeme sledovat, kdo z nich se případně nakazí či nenakazí. Doporučili jsme, aby tam byla dezinfekce, dostatečný počet toalet. Zásadně jsme nedoporučili, aby tam docházelo k nějaké konzumaci někým cizím přinesených pokrmů. To patrně dodrženo nebylo, ale ostatní věci naplněny byly.

V Praze musí lidé dál nosit roušky na vnitřních hromadných akcích s účastí nad 100 lidí a také v metru. Jsou tohle skutečně ty nejrizikovější situace?

Z epidemiologických šetření vyplývá, že skutečně rizikový je kontakt ve větších skupinách. Opakovaně máme výskyt ve skupinách, jako jsou různé hobby sporty, různá setkání, kam přijde někdo, kdo má zdravotní potíže mírného charakteru, nevěnuje jim pozornost a následně se prokáže onemocnění u něj i v těch skupinách. My tomu říkáme klastry, objeví 45, 65, 25 případů onemocnění. Chtěli jsme tomu předejít, a proto jsou tam omezení v těch vnitřních prostorách. Vnější prostory jsou daleko méně příznivé pro šíření viru, tak se žádné omezení nevydávalo ani se neplánuje. Nicméně ty vnitřní prostory jsou stále rizikové. Pokud se týče povrchové městské hromadné dopravy, tak tam bychom doporučovali všem, aby používali roušku, protože tam těžko můžete dodržet nějaký doporučovaný odstup. Ovšem zůstali jsme pouze u doporučení a nikoli u nařízení, více než polovina dopravních prostředků totiž nemá klimatizaci.

Vy jste vyzdvihla hobby sporty. Ty jsou v souvislosti s koronavirem tikající bombou?

Ano, určitě jsou tikající bomba. Na malém prostoru je velká kumulace lidí. A jakmile je tam kontakt delší než 15 minut, jakmile se ti lidé schází za nějakým účelem společenského povyražení, tak tam může k přenosu onemocnění dojít. Proto jsme stanovili tahleta opatření. Neznamená to, že budou platit až do konce roku. Jakmile počet hlášených onemocnění bude příznivý, tak nízký jako v posledních dnech, určitě může dojít k dalšímu rozvolnění. Jakmile by naopak došlo k vzestupu počtu hlášených onemocnění, tak se další opatření přidají. Vycházíme z rozboru nakažení.

To, co teď prožíváme, lokální nárůst případů, je začátek té obávané druhé vlny koronaviru?

Tohle určitě není druhá vlna koronaviru, jsou to lokální výskyty. Praha má vlastně zvýšenou nemocnost v podstatě celou dobu, takže to určitě druhá vlna onemocnění není.

Druhá vlna to není

Ta by musela zasáhnout celou republiku?

Musela by zasáhnout více krajů a musela by tam být převaha komunitních onemocnění a převaha nemocných ve věku nad 65 let. A k tomu některé další atributy.

Takže byste řekla, že teď jsou ostatní části Česka v bezpečí?

Určitě. Celá Česká republika je na tom velmi dobře. Jsou tu případy v řádu jednotek nemocných. Ale je tam několik tmavých míst, mezi nimi bohužel Praha, kde je výskyt vyšší.

A co byste tedy Pražanům kromě dodržování opatření doporučila?

Já bych doporučila osobní odpovědnost. Zvážit, kam půjdu, s kým se setkám, jestli ten, s kým se chci setkat, v poslední době necestoval, neúčastnil se nějakých hromadných akcí. Obzvlášť pokud mám doma seniory nebo někoho, kdo je v oslabení a pro koho by to onemocnění mohlo být závažné. Pokud mám jakékoliv příznaky, které jsou zanedbatelné a běžně bych je neřešil, pak zavolat svému praktickému lékaři, konzultovat to s ním a případně využít možnosti odběru.

Foto: Profimedia.cz

Šéfka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované