Hlavní obsah

Hejtmani přišli s plánem B. Požádají vládu, ať vyhlásí nouzový stav znovu

Foto: vláda.cz

Hejtmani chtějí požádat kabinet Andreje Babiše o vyhlášení nového stavu nouze a také o peníze.

Reklama

11. 2. 18:43
aktualizováno • 11. 2. 22:09

Ač hejtmani naléhali na poslance, ať prodlouží nouzový stav, nedočkali se. Už v pátek proto chtějí jednat s premiérem a ministryní financí a nabídnout jim plán, jak vzniklou situaci hasit.

Článek

Poslanecká sněmovna ve čtvrtek v noci rozhodla. Nouzový stav se prodlužovat nebude. Skončí tedy pravděpodobně o půlnoci z neděle na pondělí. Co by to znamenalo?

V pondělí by přestala platit řada protiepidemických opatření. Mohly by otevřít obchody, přestala by platit pracovní povinnost studentů v nemocnicích, bylo by také například nutné najít možnost, jak do pomoci zapojit Armádu ČR.

Hejtmani ale ještě před rozhodnutím poslanců přišli s návrhem, jak uvolnění řady opatření ještě zabránit. Informoval o tom pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) po jednání Asociace krajů ČR.

Nabídka zní takto: Pokud poslanci nepodpoří prodloužení nouzového stavu (což se stalo), tak jsou hejtmani ochotni jednat během pátku o možnosti, že vládu požádají o vyhlášení nového nouzového stavu – už od pondělí.

Ovšem podle Netolického mají hejtmani své podmínky. „Požadujeme, aby s námi vláda jednala jako s partnerem, který potřebuje finanční impulz, aby to všechno zvládl,“ dodal Martin Netolický s tím, že na schůzce by kromě premiéra Andreje Babiše neměla chybět ani ministryně financí Alena Schillerová.

Variantu, že by místo nouzového stavu vystačil stav nebezpečí, který vyhlašují hejtmani, nepovažuje za vhodnou. „Není to silný právní nástroj,“ uvedl Martin Netolický.

Informace hejtmana Martina Netolického k žádosti o vyhlášení nouzového stavu.

Posted by Pardubický kraj on Thursday, February 11, 2021

Menšinová vláda premiéra Babiše nenašla ve Sněmovně pro prodloužení nouzového stavu podporu, pro návrh hlasovalo jen 48 poslanců ANO a ČSSD ze 106 přítomných poslanců. Sněmovna hlasuje kvůli epidemii v omezeném složení.

Ať už ale páteční jednání hejtmanů s premiérem dopadne jakkoli – není zatím ani jasné, zda proběhne –, připravují se už na případné vyhlášení stavu nebezpečí v jednotlivých krajích.

Poslanci hejtmany nevyslyšeli

Přesto se situaci, která pozdě večer ve čtvrtek nastala, snažili mnozí hejtmani ze všech sil zabránit.

Čtveřice hejtmanů za ODS v čele s Martinem Kubou z Jihočeského kraje vyzvala poslance, aby se snažili najít kompromisní řešení. „Jako členové ODS vnímáme chybné kroky na straně vlády a respektujeme, že opozice nemůže dávat vládě opakovaně bianko šeky bez toho, aby vláda věcně diskutovala o problémech země, firem a občanů v souvislosti s pandemií,“ napsal Kuba spolu s hejtmany Královéhradeckého, Plzeňského kraje a Kraje Vysočina. Přesto si prý uvědomují, že se epidemická situace jen tak nezmění a odpovědnost pak padne na kraje. „My jako hejtmani prostě musíme zajistit fungování krajů a naše pozice je prostě jiná než pozice poslanců. Ať už koaličních, nebo opozičních,“ uvedli.

Také hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) vyzval lidovecké kolegy ze Sněmovny, aby své rozhodnutí ještě zvážili. „Průběžně jim své stanovisko říkám,“ řekl.

Právě lidovecký poslanec Stanislav Juránek večer navrhl, aby byl stav nouze prodloužen do 28. února. Ani tento návrh ale neprošel.

Na hejtmanstvích navíc nepanuje shoda, zda by případné vyhlášení stavů nebezpečí bylo v souladu se zákonem. „Stav nebezpečí má jasně definované podmínky a ta jedna je klíčová: pokud intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu. A to je v rozporu s tím, co se děje. Tento stav překračuje hranice kraje, je to celoevropská záležitost. Vyhlášení stavu nebezpečí tedy v tomto stavu dle mě nesplňuje dané podmínky. Ale přesně toto budeme řešit s kolegy hejtmany,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).

V podobném duchu mluví také Grolich. „Máme různá stanoviska krajských úřadů. Není ani jasné, jestli za stávající situace stav nebezpečí můžeme vyhlásit. To navíc musí potvrdit vláda. Pokud se vyhlásí čtrnáct stavů nebezpečí, pak to jen potvrzuje, že se má vyhlásit nouzový stav,“ řekl Grolich. Podle něj je současná situace selháním vlády, která nenachystala plán B, pro případ, že přestane nouzový stav platit. „Nikdo neví, co se v pondělí stane. Vláda nepřipravila druhé řešení. Obávám se, že v pondělí nastane krátké období karnevalu. A pokud se to stane, už se z toho nemocnice nevyhrabou,“ dodal.

Proti konci nouzového stavu vystoupil také hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). „Považuji to za obecné selhání politické reprezentace. Samozřejmě že je to majoritně odpovědnost vlády, ale těžko vyjímat kohokoliv z parlamentu, který to má rozhodovat,“ řekl Půta.

Společně s hejtmany Karlovarského, Pardubického, Středočeského a Olomouckého kraje a pražským primátorem vydali společné prohlášení. Apelují v něm na vládu a poslance, aby v případě neprodloužení nouzového stavu umožnili „zajistit jiný způsob podpory nemocnic ze strany Armády ČR, zapojení složek Integrovaného záchranného systému do činností spojených s ochranou před koronavirem a sdělili krajům, jaká opatření a omezení přijme Ministerstvo zdravotnictví od pondělí 15. února k tomu, aby bylo omezeno šíření koronaviru a jeho mutací.“

Upozornili také na to, že s případným koncem nouzového stavu přestane platit omezení podnikatelů a živnostníků. Budou sice moci otevřít, ale pokud tak neučiní, přijdou současně o případnou státní podporu. „V případě nemoci nebudou již mít nárok na poskytování finančních kompenzací, které jim za nouzového stavu doposud příslušely,“ napsalo pět hejtmanů.

„Nouzový stav by měl být prodloužen. Říkal jsem to i poslancům STAN, je to pro nás důležitý nástroj. Mluvil jsem o tom ještě včera večer s Vítem Rakušanem, podle něj se poslanci odmítají podílet na nesystémových krocích vlády. Můj názor na věc se ale nemění,“ řekl v pořadu Seznam Zpráv Ptám se já hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Moravskoslezský hejtman Vondrák zdůraznil, že bez nouzového stavu přestane fungovat celý systém krizového řízení v čele s Ústředním krizovým štábem. „Nyní – pokud o něco žádáme – komunikace běží napřímo. Najednou tu bude bezvládí. Nastavit věci nově, to nebude nic jednoduchého. Všechno to znamená obrovskou ztrátu času i nákladů. Ve stavu nebezpečí veškeré náklady nejsou hrazené ze státního rozpočtu, ale jdou za kraji. To také není triviální věc,“ doplnil.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené