Hlavní obsah

Pokus o invazi i katastrofální stav nemocnic. Co se děje ve Venezuele?

Foto: Profimedia.cz

Nicolás Maduro je „jedním z prezidentů“ Venezuely.

Reklama

5. 5. 2020 16:35

Skupina „žoldnéřů“, včetně Američanů, se pokusila vpadnout do Venezuely a svrhnout režim Nicoláse Madura. Tak alespoň popsal aktuální víkendové dění sám Maduro. Co se ale v zemi vlastně děje?

Článek

Maduro v pondělním televizním projevu oznámil, že se v neděli podařilo venezuelským úřadům odvrátit invazi. Během jejího odražení zemřelo osm lidí, třináct pak bezpečnostní složky zajaly (čísla nejsou pravděpodobně zcela přesná). Jedná se i o dva americké občany. „Hráli si na Ramba, mysleli, jací jsou hrdinové,“ řekl Maduro v televizi.

Venezuelský prezident ve vysílání ukázal jejich pasy a doklady, které dokazují, že se jedná o Lukeho Denmana a Airana Berryho, zaměstnance floridské bezpečnostní firmy Silvercorp. Jejím vlastníkem je Jordan Goudreau, který se už přihlásil k pokusu o Madurovo svržení. Potvrdil také, že dva američtí zajatci patří do jeho skupiny. „Jsou to moji kluci,“ řekl podle agentury Reuters.

Záběry z nepovedeného převratu ve Venezuele (Video: AP)

Goudreau je bývalý voják elitních amerických jednotek známých jako Zelené barety. Již před víkendovým pokusem o svržení venezuelského režimu přinesli novináři z agentury AP zjištění o aktivitě Jordana Goudreaua. Investigace objevila tajné základny v sousední Kolumbii a popsala základní cíl - zadržet Nicoláse Madura.

Po nepřehledných událostech vyvstaly dvě otázky - zda skupina kolem Goudreaua spolupracuje s americkou armádou nebo s Juanem Guaidóem, vůdcem opozice a světově uznaným lídrem Venezuely. Možná pojítka však všechny tři strany odmítají.

„Je evidentní, že šlo o izolovanou akci,“ komentuje pro Seznam Zprávy nedělní akci Ivan Pilip, bývalý ministr financí, který dění v Latinské Americe dlouhodobě sleduje. „Lze předpokládat, že ale kvůli stále se zhoršující situaci v zemi bude více docházet k místním povstáním a pokusům o odpor,“ dodává Pilip a vysvětluje, že víkendový pokus Jordana Goudreaua byl jedním z nich.

Ropa a virus

„Zhoršující se situace“ ve Venezuele má podle Ivana Pilipa dva hlavní faktory. Jedním z nich je strmý pád cen ropy. Přestože má země obrovské zásoby ropy, poklesla kvůli Chávezově a Madurově vládě její těžba. Venezuelská ropa není příliš kvalitní a na trhu se prodává levně. „V souvislosti se sankcemi je pro ně situace zcela katastrofální,“ komentuje politik a ekonom.

Druhým důležitým faktorem je samozřejmě pandemie koronaviru. Infrastruktura ve Venezuele je na velmi špatné úrovni, často se přerušují dodávky elektřiny i vody. Nemocnice jsou v katastrofálním stavu. „Má se za to, že pokud se virus začne šířit masově, mohla by ta čísla mrtvých být opravdu vysoká,“ uvažuje Ivan Pilip.

Pád cen ropy a koronavirus povedou k jasné destabilizaci režimu. „Lidé ze strachu z dopadu epidemie mohou mít větší tendenci k odporu, který byl třeba teď oslaben,“ říká bývalý ministr financí.

Světové dění ohledně pandemie sledujeme online

Fakt, že Madurův režim zajal v rámci víkendového potlačení invaze dva americké občany, pravděpodobně nebude hrát žádnou roli. „Vzájemné vztahy zemí se už nemůžou zhoršit víc,“ vysvětluje Pilip, avšak uznává, že by toho venezuelská vláda mohla využít pro domluvení nějaké výměny. Nedá se však očekávat, že Spojené státy na jakákoliv jednání přistoupí.

Madurův režim má ale podporu například Íránu, kde se vzájemné vztahy poslední dobou ještě dál utužily. Vliv na zemi má rovněž Kuba, která dokonce pomáhá ve školení venezuelských tajných služeb a vytváří instruktážní videa pro vojáky.

Na straně Nicoláse Madura stojí i Čína nebo Rusko. „Ačkoliv to občas vypadá, že režim nemůže vydržet další měsíc, obávám se, že to může pokračovat ještě velmi dlouho, než k nějakým zásadním změnám dojde,“ dodává Ivan Pilip.

Kam se poděl Juan Guaidó?

Opoziční předák Juan Guaidó silně pochybuje o tom, že nedělní události proběhly tak, jak tvrdí venezuelské úřady s Madurem v čele. Guaidó tvrdí, že se jedná o účelové odlákání pozornosti od jiných problémů v zemi.

Guaidó je tváří masových protestů z minulého roku. Byl neúspěšným kandidátem údajně zmanipulovaných prezidentských voleb. Guaidóa jako prezidenta však uznaly cizí mocnosti jako Spojené státy americké, Evropská unie, Kanada a mnoho sousedních latinskoamerických států.

„Guaidó promeškal okamžik,“ popisuje Ivan Pilip Guaidóovy snahy o vojenský převrat na jaře minulého roku. „Od té doby je jeho pozice velmi slabá,“ dodává.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené