Hlavní obsah

Duel: „Polepšovna“ za pět tisíc měsíčně. Poptávka od rodičů je velká, hájí kontroverzní návrh poslankyně

Duel: „Polepšovny“ za poplatek. Poslankyně Hana Aulická Jírovcová vs. sociální pracovnice Terezie Pemová. (Video: Markéta Bidrmanová, Seznam.cz)

Problémové dítě může do diagnostického ústavu poslat jen soud. Šest desítek poslanců to chce změnit a umožnit rodičům aby mohli dát dítě do „polepšovny“ na jejich žádost za měsíční poplatek 5 300 korun. Je to řešení pro nezvladatelné děti? Sledujte Duel poslankyně KSČM Hany Aulické Jírovcové a předsedkyně Národního institutu pro děti a rodinu Terezie Pemové.

Článek

Návrh zákona podepsali poslanci napříč politickými stranami, stojí za ním především lidovecký zákonodárce Jiří Mihola. Podmínkou pro umístění dětí do diagnostického ústavu by bylo absolvování nejméně dvou konzultací problémového chování. Částka 5 300 korun by zahrnovala měsíční poplatky za ubytování, stravu i kapesné dítěte.

Podobná praxe v Česku existovala do roku 2017, odkdy zákonodárci tuto možnost zrušili.

HLASUJTE: Mají mít rodiče možnost dát dítě na vlastní žádost do „polepšovny“?
Ano, je to řešení pro problémové děti
69.1 %
Ne, je to zneužitelné
28.2 %
Nevím
2.7 %
Celkem hlasovalo 3266 čtenářů.

„Od té doby se zvedla poptávka po zavedení dobrovolných pobytů (v diagnostických ústavech). Náš návrh by pomohl rodinám i samotným dětem, které mají dlouhodobě problémy se svým chováním. Jsou to hlavně nezvladatelné děti, které jsou agresivní, nedodržují žádná pravidla a jsou nebezpečné i svému okolí a nejde je zvládat ani v systému středisek výchovné péče,“ říká poslankyně Jírovcová, která je také pod návrhem zákonodárců podepsaná.

Umístění takových dětí do diagnostického ústavu v současnosti umožňuje rozhodnutí soudu. Podle předsedkyně Národního institutu pro děti a rodinu Terezie Pemové je to dostatečné. Rozšiřovat by se měly kapacity a kvalita středisek výchovné péče, která pomáhají řešit problémy s chováním dětí.

„Šestašedesát procent jejich pracovníků jsou sociální pracovníci, psychologové nebo speciální pedagogové, zatímco sedmdesát procent zaměstnanců diagnostických ústavů jsou vychovatelé a asistenti pedagoga, takže je to i otázka odbornosti,“ poukazuje Pemová a připouští, že v současné době střediska fungují na sto procent svých kapacit.

Foto: MŠMT, Seznam.cz

Počet dětí a mládeže v diagnostických ústavech.

Poslanecký návrh vítají i samotné diagnostické ústavy, které zmiňují nárůst problémového chování, šikany a agresivity u dětí. „Mělo by se spolupracovat i s tou rodinou. Dobrovolné pobyty v diagnostickém ústavu by byly možností pomoci rodině, aby tu situaci řešila a dítě nemuselo být následně umístěno do systému ústavní výchovy,“ vysvětluje Jírovcová.

Podle ní dobrovolný pobyt může mít preventivní efekt: „Pokud se dítě dostane do diagnostického ústavu, kde je snaha mu pomoci a je tam i spolupráce rodiny, a vidí situaci dětí, které tam jsou na základě soudního rozhodnutí, tak vidí, kam až by se mohlo dostat a co všechno to pro něj obnáší. Pro to dítě je to i varování.“

S tím ale Pemová nesouhlasí: „I studie z ČR ukazují, že děti, které nastoupily do diagnostických ústavů a nepáchaly předtím trestnou činnost, tak ji po skončení pobytu páchaly.“

Doporučujeme

Další zprávy