Hlavní obsah

Policie si nechala prodloužit čas i v další kauze Čapího hnízda

Foto: josefkubes, Shutterstock.com

Policie se zajímá o reklamu, kterou zaplatily firmy z Agrofertu na Čapím hnízdě.

Reklama

29. 1. 13:14

Jde o podezření z krácení daně za reklamu, kterou si objednávaly firmy na Čapím hnízdě. Lhůta pro vyšetřování byla prodloužena do poloviny června. Na podezření v další kauze – dotačního podvodu – má policie čas do konce února.

Článek

Policejní vyšetřování, která se točí kolem dvou případů souvisejících s farmou Čapí hnízdo, nabírají zpoždění.

Na známější části případu, v níž jde o přidělení padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního komplexu u Olbramovic na Benešovsku, a ve které čelí obvinění tuzemský premiér Andrej Babiš (ANO), dostala, jak známo, policie opětovně prodlouženou lhůtu k vyšetřování, takže na ní může nyní pracovat nejméně do konce února.

Bez větší pozornosti však detektivové požádali o více času také v další kauze spojené s Babišovou farmou. V té se vyšetřuje podezření z daňových úniků.

Jde o podezření, že firmy ze skupiny Agrofert kolem roku 2010 platily Čapímu hnízdu za fiktivní reklamní služby. Tyto výdaje za reklamu si společnosti z holdingu započítaly do svých nákladů a ve finále pak platily méně na dani z příjmu. Díky transakcím mohly ušetřit také na dani z přidané hodnoty.

Agrofert v té době patřil napřímo Babišovi, později ho premiér kvůli svému vládnímu angažmá vložil do svěřenských fondů.

Policie v daňové kauze dosud nikoho neobvinila. Loni před koncem roku se však podle zjištění Seznam Zpráv prodloužila až do půli června lhůta pro zjištění, zda byl, či nebyl spáchán trestný čin.

Na případ dohlíží žalobce z Městského státního zastupitelství v Praze. „Ve věci nadále probíhá vyšetřování. Lhůta pro skončení vyšetřování je v současné době stanovena do 15. 6. 2021,“ uvedl mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Podle informací Seznam Zpráv se lhůta pro vyšetřování prodloužila proto, že policie stále ještě nevyhodnotila všechny získané materiály k případu.

V této souvislosti detektivové ověřují, jak byly zaúčtovány faktury za reklamu a k jakému faktickému poskytnutí reklamy poté došlo. Řádově přitom policisté mají k dispozici faktury od desítek odběratelů.

Přesná data vystavení faktur nebyla zveřejněna. Známy nejsou ani přesné částky, jež firmy Čapímu hnízdu platily. Pravděpodobně šlo o sumy v objemu minimálně v řádu několika statisíců korun. Celkově firmy z Agrofertu tímto způsobem do Čapího hnízda poslaly podle dostupných informací více než 270 milionů korun.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka uvedl, že o průběhu vyšetřování nemají žádné informace.

„Od počátku trváme na tom, že si nejsme vědomi jakéhokoli pochybení. Ve věci Čapího hnízda vše proběhlo zcela v souladu se zákonem,“ napsal Hanzelka.

Kvůli daňovému případu se na policii obrátil opoziční senátor a zároveň daňový poradce Tomáše Goláň. Ten už dříve uvedl, že podle znaleckého posudku k dotaci pro Čapí hnízdo z roku 2008 byla farma schopná zajistit ročně reklamu v objemu 12,5 milionu korun, ve skutečnosti ale fakturovala firmám Agrofertu i přes 60 milionů.

Navíc další zjištění přinesl také Evropský úřad pro boj proti podvodům. Z jeho dokumentu vyplývá, že společnosti z Agrofertu platily Farmě Čapí hnízdo za reklamu ještě v době, kdy byl areál na Benešovsku ještě ve výstavbě.

V prosinci 2009 byly stavební práce na Čapím hnízdě ještě v plném proudu. Přesto si farma už tehdy naúčtovala od podniků z holdingu zhruba osm a půl milionu korun za reklamní služby. A do června 2010, kdy Čapí hnízdo teprve zahájilo zkušební provoz, na jeho účty připlulo více než 36 „reklamních“ milionů korun.

Navíc – jak už také Seznam Zprávy dříve popsaly – reklamu si tam také platily i tři firmy z holdingu Agrofert, a to krátce před svým zánikem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené