Hlavní obsah

Polostátní ČEZ se s Lichtenštejny dohodl. Stát čeká na rozhodnutí soudů

Foto: Stanislav Heloňa / MAFRA / Profimedia

Z vybudování elektrické přípojky na Červenohorském sedle se vyklubal mezinárodní spor mezi Českem a Lichtenštejnskem.

Reklama

9. 3. 2020 7:01

Tisíce nemovitostí v Česku jsou zatížené žalobami rodu Lichtenštejnů na stát. Pokud na nich chtějí obce nebo firmy začít v blízké době stavět, musí se s Lichtenštejny dohodnout.

Článek

Nejdřív církevní restituce, teď soud Lichtenštejnů se státem. Kolem sjezdovek na Červenohorském sedle v Hrubém Jeseníku to není s pozemky úplně jednoduché. Naposledy musel řešit problém místní stejnojmenný hotel. A přitom nešlo o nic velkého. U společnosti ČEZ Energetické služby (ČEZ ES) požádal pouze o změnu z maloodběru elektřiny na velkoodběr. Bylo tak potřeba vybudovat trafostanici, ale také 260 metrů dlouhou zemní přípojku vysokého napětí.

Jenže ta by vedla přes pozemek Lesů České republiky (LČR), na který míří žaloba Lichtenštejnů. V katastru je u něj proto vedena poznámka spornosti. Ačkoliv se stát vytrvale odmítá s Lichtenštejny dohodnout a čeká na rozhodnutí soudů, polostátní ČEZ ES nečekal a dohodu o pozemku s Nadací knížete z Lichtenštejna vyjednal.

„Firma ČEZ ES oslovila kromě LČR také právního zástupce prince Gregora z Lichtenštejna jako zástupce této nadace, který se stavbou vyslovil souhlas,“ napsal v odpovědi mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.

Seznam Zprávy se proto zeptaly Ministerstva financí, které státu drží v ČEZu většinový podíl, jestli taková dohoda nejde proti stanovené strategii České republiky – s Lichtenštejny nejednat. Podle Nadace, která rod zastupuje, jim byly pozemky a nemovitosti na základě Benešových dekretů zkonfiskovány neoprávněně.

„Podle našich informací se ČEZ obrátil na právního zástupce žalobce a ten s touto stavbou vyslovil souhlas, nejedná se tedy o obecnou dohodu, která by se týkala všech pozemků, jichž se žalobce domáhá. MF na základě dostupných informací považuje postup ČEZ v daném případě za legitimní,“ vysvětlil mluvčí Ministerstva financí Jakub Vintrlík.

Lesy říkají ne

Ukázalo se ale, že to takhle stejně nepůjde. Do dohody mezi ČEZ a Lichtenštejny, kterou posvětilo Ministerstvo financí, vstoupil totiž další státní podnik – vlastník pozemku Lesy ČR. Tomu udělení souhlasu od lichtenštejnské nadace nestačí.

„Za těchto podmínek LČR bohužel nemohou přistoupit k uzavření smlouvy o zřízení služebnosti k přípojce, mimo jiné i z toho důvodu, že takový vztah by přinášel značnou právní nejistotu, a to zejména na straně osoby, v jejíž prospěch by byla služebnost zřízena,“ uvádí mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Přitom obdobná dohoda státnímu lesnímu podniku v jiném případě nevadila. V katastru obce Jirny východně od Prahy chce Svazek obcí Úvalsko vybudovat vodovodní přivaděč. A stejně jako v Červenohorském sedle i tady povede přes pozemek Lesů ČR zatížený žalobou Lichtenštejnů.

„Jednání ke zřízení vodovodního přivaděče započala a vyjádření LČR k jeho zřízení byla vydána již v roce 2017, tedy v období před podáním žaloby rodu Lichtenštejnů a před vyznačením poznámky spornosti k předmětným pozemkům,“ vysvětluje ale rozdíl Jouklová. Podle ní navíc budou pozemky na rozdíl od případu v Hrubém Jeseníku v nájmu a nebudou zatíženy věcným břemenem. Nejjednodušším řešením by podle Lesů ČR bylo vyjmutí dotčeného pozemku ze žaloby.

Svazek obcí Úvalsko má tak na rozdíl od Hotelu Červenohorské sedlo štěstí. Do jednání se pustil v pravý čas a našel i cestu soudnímu sporu navzdory. Podobných jednání kvůli soudu Lichtenštejnů se státem našly Seznam Zprávy hned několik. Jde třeba o vybudování nádrže ve Františkově nedaleko Nových Losin, stavbu chodníků v Lednici na Břeclavsku nebo projekt cyklostezky v Července.

„Oslovilo nás před časem několik obcí s žádostmi o povolení například stavby vodovodu, chodníku či silnice. Ujistili jsme je, že Nadace nemá v úmyslu bránit žádným podobným stavbám a zaslali jsme jim prostřednictvím právních zástupců souhlasné stanovisko. Od té doby se tyto obce nebo subjekty již neozvaly,“ popisuje pro Seznam Zprávy mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna Michal Růžička.

Nekonečné čtyři metry

V obci na Olomoucku ale jednání zatím ustrnulo na mrtvém bodě. Jde přitom jen o úzký několikametrový pruh parcely Státního pozemkového úřadu (SPÚ), na který míří žaloba. Lichtenštejni příslib pro stavbu dali, SPÚ s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ale zatím řeší, zda to na povolení stavby stačí.

„Je to docela komická záležitost, protože nám jde o takovou špičku pozemku, kde jsou asi tři nebo čtyři metry čtvereční, přes které potřebujeme projít, ale SPÚ zatím nechce vydat souhlas se stavbou,“ říká starosta Červenky Vladimír Navrátil. Spor přitom zasahuje i do projektu veřejného rozvodu vody a tlakové kanalizace v obci.

Podobně je na tom i plánovaný obchvat kolem Břeclavi. Zatímco ostatní projekty mají pouze lokální význam, další pozastavení neustále odkládané silniční stavby by zabetonovalo už tak špatnou dopravní situaci ve 25tisícovém městě.

Břeclav přitom teprve nedávno dofinišovala náročnou realizaci kompenzačních opatření. Tedy třeba vybudování tůní pro žáby a čolky nebo vysazení původních dřevin. Splnění této podmínky stanovil po výtkách ochránců přírody brněnský krajský úřad, aby se vůbec mohlo uvažovat o zahájení stavby.

Přehledně: Co chtějí a nechtějí vrátit Lichtenštejnové

+14

Místo, přes které obchvat povede, je totiž zařazeno do soustavy chráněných území Natura 2000. Zničené přírodní stanoviště tak muselo Ředitelství silnic a dálnic nejprve vybudovat jinde. Po zdolání této překážky se teď ale blíží další. Pozemky zatížené žalobou Lichtenštejnů. Ti sice vyjádřili stavbě podporu, ale stejně jako v ostatních případech se řeší, jestli je takový souhlas dostatečný.

„Na tahu je investor, tedy ŘSD. Lichtenštejni totiž napsali, že jsou připraveni jednat se zástupci státu,“ řekl Seznam Zprávám starosta Břeclavi Svatopluk Pěček.

„Stavební povolení dostaneme i bez pozemků. Potřebujeme je až při zahájení stavby, od kterého nás dělí ještě nějaká doba. Takže z našeho pohledu máme na to hledání řešení minimálně dva a půl nebo tři roky. Budeme potřebovat, aby Nadace a Lesy ČR deklarovaly, že se stavbou souhlasí, ať už u soudu vyhraje ta, nebo ona strana,“ věří, že se za tu dobu podaří dohoda vyjednat, ředitel brněnského ŘSD David Fiala.

Od ústavního k evropskému soudu

Podobných případů bude ale patrně ještě přibývat. Žaloba Lichtenštejnů na stát se totiž dotkla tisíce nemovitostí po celém Česku a řeší ji 26 okresních soudů. Dva z nich – Okresní soud v Kolíně a Děčíně – už žalobu zamítly. Podle nich je nedůvodná. Nadace knížete z Lichtenštejna se ale odvolá a je připravena spor dotáhnout znovu k Ústavnímu soudu.

„Nadace se proti rozsudkům těchto soudů odvolá. Ze zdůvodnění rozsudků zmíněných soudů vyplývá, že česká justice stále označuje hlavu Lichtenštejnského knížectví za Němce a zároveň nepřipouští do jednání dnes již všeobecně známé důkazy o tom, že ani občané Lichtenštejnska ani kníže jako hlava neutrálního státu, proti kterým byly Benešovy dekrety zneužity, Němci nikdy nebyli, nejsou a nikdy nebudou,“ nesouhlasí s rozhodnutím soudů mluvčí Nadace Růžička.

Ústavní soud přitom v únoru už k jednomu rozhodnutí v obdobném sporu dospěl. V tomto případě byly ale role otočené. Stát zažaloval Nadaci knížete z Lichtenštejna za to, že si nechala v dědickém řízení přepsat pozemky po knížeti Františku Josefovi II. na sebe. U dvou pozemků totiž stát zapomněl přepsat vlastnictví na sebe a jako majitel u nich stále figuroval zesnulý lichtenštejnský kníže.

Ústavní soud ale rozhodl, že chyba v katastrálních mapách ještě neznamená, že skutečným vlastníkem pozemků není stát. Nadace knížete z Lichtenštejna se proti rozhodnutí bude bránit u Evropského soudu pro lidská práva.

„Ústavní soud potvrdil právní názor ÚZSVM, že se jedná o majetek státu získaný podle dekretů prezidenta republiky v roce 1945. Předpokládáme, že obdobné závěry budou přijaty i v desítkách sporů vyvolaných Nadací knížete z Lichtenštejna ohledně tisíců nemovitostí v celé České republice, včetně například Lednicko-valtického areálu. Prozatím bylo nepravomocně rozhodnuto ve dvou soudních sporech, a to ve prospěch České republiky,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Lichtenštejnové patřili historicky k nejbohatším šlechtickým rodům v českých zemích. Hlavní část jejich panství byla na Moravě. Vlastnili například Lednicko-valtický areál, hrad Šternberk nebo zámky Bučovice a Velké Losiny. Všechny tyto historické skvosty chtějí po státu vrátit zpět. Naopak nesoudí se o nemovitosti v rukou soukromníků, škol nebo církví. U soudů nežádají prolomení Benešových dekretů, chtějí ale dokázat, že se na ně vůbec neměly vztahovat, protože nebyli Němci, ale představitelé samostatného Lichtenštejnského knížectví, které zůstalo během druhé světové války neutrální.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované