Hlavní obsah

Stát s Lichtenštejny nejedná. Obce ale předávání pozemků domlouvají

Foto: Město Břeclav

Situační nákres s barevně vyznačenými pozemky, které by mohly zkomplikovat stavbu břeclavského obchvatu. Zeleně vyznačené jsou ve vlastnictví Lesů ČR, červeně Státního pozemkového úřadu a modře Povodí Moravy.

22. 11. 16:27

S Nadací knížete z Lichtenštejna se státní instituce potkávají výhradně u soudu. K jednacímu stolu ale místo státu zasedají zastupitelé obcí.

Článek

Za zahrádkářskou osadou mezi Břeclaví a Poštornou je zatím klid. Zvuky lesa naruší jen občas hukot vlaků směrem na Znojmo nebo Vídeň. Za čtyři roky by se ale k železnici měl přidat i rachot stavebních strojů. Dyji a její odvodňovací rameno přehradí podle plánů tolik potřebný obchvat kolem Břeclavi.

Jenže na stavebních pozemcích se objevila na začátku roku plomba, a to kvůli soudnímu sporu mezi českým státem a Nadací knížete z Lichtenštejna, která zastupuje majetkové zájmy lichtenštejnského rodu, a chce proto po státu vrátit podle ní neoprávněně zkonfiskované majetky na základě Benešových dekretů.

Pozemky už jsou v katastru rozparcelované podle trasy budoucí části silnice I/55. Jenže Ředitelství silnic a dálnic je kvůli rozhodnutí soudu nemůže momentálně vykoupit.

Největší díl z plánované stavební skládačky vlastní Lesy České republiky, další má dosud v majetku Státní pozemkový úřad. Pilíře mostů budou navíc stát v korytu Dyje, které spadá pod Povodí Moravy.

„Pod obchvatem, který má devět kilometrů, jsou už dvě třetiny pozemků i přes komplikace od soukromníků vykoupené. A teď jsou tu lesní pozemky. Všechno, co je les, jsou Lichtenštejnové. Než se začne stavět, musí to být majetkově vypořádané,“ vysvětluje starosta Břeclavi Svatopluk Pěček.

Teď je na tahu stát

Úředníci jihomoravského města proto vypracovali situační plán. Ten ukazuje, které zaplombované parcely stavbu ohrožují. Celkem jde podle města asi o 11 hektarů půdy.

Proto se starosta Pěček obrátil přímo na Nadaci knížete z Lichtenštejna a ta mu přislíbila, že Břeclavi vyjde vstříc, pokud se na její právníky obrátí příslušné orgány státu.

„Těmi příslušnými orgány státu bude buď ministerstvo dopravy nebo Ředitelství silnic a dálnic. Já jsem ten první krok udělal, teď je na tahu stát, aby se na ně obrátil,“ vyzývá státní úřady Pěček.

Státní orgány se ale do jednání s Lichtenštejny příliš nehrnou, ostatně i kvůli tomu loni v prosinci podala nadace žaloby u 26 okresních soudů. Obě země spolu navázaly diplomatické styky až v roce 2009. Lichtenštejnsko přitom už v roce 1990 podmínilo svůj nezbytný souhlas se vstupem tehdejšího Československa do Rady Evropy vyřešením otevřených otázek mezi oběma státy, včetně majetkových sporů.

„Namísto toho, aby Česká republika dostála svému shora uvedenému závazku, se však česká vláda jednání o vyřešení otevřených otázek vyhýbala, aby je nakonec v létě 2018 odmítla,“ píše se v žalobě.

Tady všude se rozkládala panství Lichtenštejnů. Část pozemků a nemovitostí chce rod zpátky. (Video: Josef Mačí, Seznam.cz)

Stát najímá právníky, obce chtějí dohodu

České státní orgány spor i nadále nechávají v rukou soudů. Jak vyplývá z registru smluv, právní zástupce si kvůli žalobě Nadace knížete z Lichtenštejna už najaly Povodí Odry nebo Národní památkový ústav.

Na rozdíl od státu ale obce s Lichtenštejny jednat musí, pokud chtějí na pozemcích dotčených žalobou stavět. To je i případ Lednice, obce, která leží v srdci tehdejšího dominia Lichtenštejnů. Mimo ní a Břeclavi jednají s knížecí nadací minimálně další čtyři obce v Česku.

Do budoucna se dohodě patrně nevyhne ani Praha. Jak už Seznam dříve popsal, pražský okruh má stejný problém jako břeclavský obchvat. V katastru Hájku u Uhříněvsi je vyprojektován přes pozemky, o které se lichtenštejnská strana s Českem soudí. Odpovědný stavební úřad Prahy 22 ale ještě nevydal ani územní rozhodnutí. Tento problém tak na řešení zatím čeká.

Doporučené