Hlavní obsah

Polsko-maďarské vítězství, nebo debakl? K vetu rozpočtu EU nejspíš nedojde

Foto: Evropská unie/Evropská rada

Zleva šéfové vlád: Maďarska Viktor Orbán, Polska Mateusz Morawiecki, Německa Angela Merkelová a Nizozemska Mark Rutte.

Reklama

10. 12. 2020 6:32

Iluze síly, ztráta suverenity, ale také vítězství. Výklad možného kompromisu mezi EU a Polskem a Maďarskem se zásadně liší. Rozhodnutí padne na summitu v Bruselu.

Článek

Oficiálně sice stále žádné potvrzení nezaznělo, v polských a maďarských médiích ale den před klíčovým summitem v Bruselu probublávalo, že se nakonec Polsko a Maďarsko s německým unijním předsednictvím dohodnou.

O takové možnosti informovala ve středu odpoledne i agentura Reuters. Čeká se podle ní už jen na souhlas Nizozemska, které je v Unii v čele s premiérem Markem Ruttem jedním z největších zastánců zavedení podmínky právního státu. Jasno ale bude až po dvoudenním summitu unijních lídrů, který začne v Bruselu ve čtvrtek odpoledne.

Stále vyloučené není ani veto unijního rozpočtu pro léta 2021–2027, které v polovině listopadu oznámily národně konzervativní vlády v Polsku a Maďarsku. Pro schválení rozpočtu je potřeba jednomyslný souhlas 27 členských států.

Varšavě a Budapešti vadí zavedení podmínky dodržování standardů právního státu, která má být nově spojená s čerpáním unijních peněz. Lídři EU se na jejím zavedení domluvili letos v červenci, Poláci a Maďaři ale nakonec definitivní zavedení podmínky odmítli. Premiéři Polska a Maďarska argumentovali tím, že spojení peněz a právního státu nemá oporu v unijních smlouvách. Hovořili také o tom, že zavedení podmínky by bylo cestou k rozpadu EU v budoucnosti.

Co by se stalo, pokud by došlo k vetu?

Polsko-maďarské veto unijního rozpočtu by znamenalo nutnost rozpočtového provizoria. Zatímco zemědělské dotace či humanitární pomoc by veto neohrozilo, na nové projekty ze strukturálních fondů, z nichž vůbec nejvíc čerpá Polsko, by peníze nebyly.

Vyjednávání bylo dlouhé a tvrdě hrála i Unie. Eurokomisař pro záležitosti rozpočtu Johannes Hahn minulý týden řekl, že by mohli Poláci a Maďaři přijít o prostředky z fondu koronavirové pomoci. Takový scénář nakonec připustil i polský premiér Mateusz Morawiecki.

Vlády v Polsku a Maďarsku už týdny blokují přijetí unijního rozpočtu na léta 2021 až 2027 ve výši 1,1 bilionu eur a také fond obnovy hospodářství po pandemii ve výši 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun), který má financovat společná půjčka. Jenom z koronavirového fondu by mělo Česko obdržet v přepočtu 182 miliard korun.

Sám Morawiecki byl pod tlakem svých menších koaličních partnerů, bez kterých by strana Právo a spravedlnost (PiS) neměla ve sněmovně většinu. Zatímco ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro ze strany Solidární Polsko prosazoval co nejtvrdší přístup a veto, předseda strany Dohoda a vicepremiér Jarosław Gowin apeloval na konstruktivní přístup, a sám dokonce vyjednával o kompromisu v Bruselu. A právě Gowinova varianta nejspíš nakonec vyhraje.

Naznačila to i slova maďarského premiéra Viktora Orbána, který v úterý večer narychlo dorazil do Varšavy jednat s Morawieckým a se šéfem PiS Jarosławem Kaczyńským o kompromisním návrhu německého předsednictví. „Garanci nemáme, ale existuje šance, dělí nás od toho centimetr,“ řekl Orbán o možnosti kompromisu v rozhovoru pro polský portál Interia. Stanoviska Maďarska a Polska jsou podle něj totožná.

Foto: Facebook: Orbán Viktor

Varšavská schůzka Orbána s Morawieckým a Kaczyńským.

Ve středu už bylo jasněji v tom, co návrh kompromisu obsahuje. Shodně ho s odkazem na unijní a vládní zdroje popsal deník Rzeczpospolita, rádio RMF FM nebo Deutsche Welle. Podmínka „peníze za vládu práva“ má zůstat v platnosti, Evropská rada k ní ale dodá přílepek ve formě deklarace a příslibu. Ty by obsahovaly interpretaci podmínky: jde v ní o právní stát a unijní peníze, ale ne o migraci, záležitosti rodiny a další témata. Mechanismus se také nemá používat svévolně.

Druhou částí je posílení „bezpečnostní brzdy“ spočívající v tom, že stát ohrožený zastavením unijních fondů může požádat o přesunutí debaty na úroveň unijního summitu. Dalším bodem má být dohoda na odložení účinnosti podmínky až do doby rozhodnutí Soudního dvora EU, u kterého Polsko a Maďarsko nové ustanovení zažalují. To může trvat kolem dvou let.

Vítězství v každém případě?

„Pokud Mateusz Morawiecki prokáže, že takové upřesnění bude znamenat, že je odebrání peněz Polsku prakticky nemožné, bude polská vláda takový scénář prezentovat jako vítězství,“ myslí si publicista polského serveru Wirtualna Polska Marcin Makowski. Podle něj na kompromisu záleželo jak německému předsednictví, tak i polské a maďarské vládě. „Nikdo nechce být za toho, kdo v čase pandemie pohřbil unijní rozpočet a fond obnovy,“ dodává Makowski pro Seznam Zprávy.

O možném polsko-maďarském úspěchu už ve středu napsal maďarský provládní deník Magyar Hírlap. Do článku zahrnul i krátké video z Facebooku premiéra Orbána. „Odlet do Bruselu. Dnes v noci schůzky, zítra Den D,“ píše šéf strany Fidesz.

Podobně o věci píše i další provládní deník Magyar Nemzet: Orbán jede do Bruselu se šancí na vítězství. A o výhře píše také maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová, ministr zahraničí Péter Szijjártó a další přední politici Fideszu.

„Maďarsko zvítězilo! Opět se ukázalo, že se vždy a ve všech situacích vyplatí stát za maďarskými zájmy. Stálo za to, bojovat o to, aby se během pandemie finanční dotace nevázaly na ideologická očekávání. Dohoda respektuje smlouvy EU, naši národní identitu a chrání před politickým vydíráním,“ uvedla přední politička Fideszu. Politici opozice ale tvrdí opak a mluví o Orbánově historické prohře.

Vyjednavač jménem Gowin

Velkou roli ve změně polského stanoviska nejspíš sehrál už zmíněný vicepremiér Gowin, který v koalici tří konzervativních stran dlouhodobě vystupuje jako ten umírněnější. Radikální antiunijní kolegy z koaličního Solidárního Polska ve středu dokonce usměrňoval hrozbou předčasných parlamentních voleb. „Veto je ta úplně poslední možnost. Odmítáme alternativu veto, nebo smrt,“ dodal s tím, že premiér má pro vyjednávání plný mandát.

O rodícím se kompromisu mluvil ve středu odpoledne i prezident Andrzej Duda, který jednal na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem. „V tuhle chvíli je narýsovaná předběžná dohoda. Práce pokračuje. Ta dohoda je výsledkem velkého úsilí polské, maďarské a také německé strany,“ řekl Duda.

Zprávy o kompromisu už někteří polští politici označili za katastrofu. „Už teď je Zbigniewem Ziobrem a politiky Solidárního Polska považovaný za ztrátu suverenity. Oni na rovinu říkají, že by se měl ten mechanismus odmítnout úplně, nebo vetovat fond obnovy,“ myslí si publicista Makowski.

„Výklady závěrů a pokyny nejsou předpis! Předpisem je nařízení. Pakliže nařízení spojující rozpočet s ideologií vstoupí v platnost, výrazně to omezí polskou suverenitu a poruší evropské smlouvy,“ napsal ve středu odpoledne Ziobro na Twitteru. Napětí ve vládě je tak hmatatelné. Podle Makowského ale Ziobrova strana z koalice neodejde. „Je to moc velké riziko, samostatně by nemohl ovlivňovat politiku resortu spravedlnosti,“ uzavírá Makowski.

„Iluze síly”

Podle Deutsche Welle je změna polsko-maďarského postoje efektem unijního ultimáta hrozby utnutí peněz. RMF FM pak píše, že hrozba veta hrála důležitou roli zejména pro polskou a maďarskou domácí politiku. Britský deník Financial Times napsal, že si Polsko a Maďarsko užívají iluze síly, ve skutečnosti je ale jejich pozice slabá a sebevražedná.

Proti vetu se vymezili tři polští exprezidenti Lech Wałęsa, Aleksander Kwaśniewski a Bronisław Komorowski. V dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové se proti vetu staví i 275 polských a maďarských primátorů a starostů včetně Rafała Trzaskowského z Varšavy a Gergelyho Karácsonyho z Budapešti. Veto odmítají i někteří maďarští ekonomové včetně bývalého guvernéra národní banky nebo ministra hospodářství v první Orbánově vládě.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované