Hlavní obsah

Polský hazard s pralesem. Bude se znovu kácet

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Trouchnivějící dřevo v Bělověžském pralese. Snímek z října 2020.

Reklama

13. 3. 8:13

V cenném polském pralese se bude znovu intenzivně kácet, začít se má v září. Ekologické organizace obviňují úřady z toho, že se chovají stejně jako před čtyřmi lety. Tehdy rozsáhlou těžbu lesa zastavil až rozsudek unijního soudu.

Článek

„Já i moje kolegyně a kolegové cítíme velkou satisfakci. Evropský soud i UNESCO se s námi shodují. Prales ale zaplatil velkou cenu,“ říkal ještě loni na podzim ekolog Adam Bohdan z Nadace divoké Polsko. S obavami bude ale vyhlížet nový desetiletý plán hospodaření, který mají lesníci letos připravit. Doufal sice v kompromis, nakonec se ale „obránci pralesa“ aktivizovali mnohem dřív. Znovu se má totiž kácet už letos.

V roce 2017 se aktivisté kácení Bělověžského pralesa na polsko-běloruské hranici postavili aktivně na odpor a kácení nakonec na základě žaloby Evropské komise zastavil rozsudek Soudního dvora EU. Na pomoc polskému hnutí tehdy dorazili i Češi, což polští aktivisté oceňují i léta po protestech.

Kácení, které nemělo obdoby

Polské Státní lesy ve vzácném nížinném listnatém lese během krátké doby vykácely na 200 000 metrů krychlových, což je až 400 procent průměrného ročního množství pokácených stromů. Během šesti let tak dosáhly limitu, který stanovuje desetiletý hospodářský plán. Dřevo se rozváželo ke zpracování do nábytkářských firem po celém Polsku.

Reportáž Seznam Zpráv z Bělověžského pralesa z loňského podzimu:

Ve velkém se kácely i stromy starší než sto let, které jsou přitom chráněné. Státní lesy i polské ministerstvo životního prostředí argumentovaly potřebou vykácení smrků kvůli přemnožení kůrovce, dalším argumentem pro těžbu bylo zajištění bezpečnosti na lesních cestách. Jenže se kácelo i několik stovek metrů od cest.

Podle aktivistů byl tehdy jedinou motivací zisk z prodeje dřeva, jemuž umetly cestu postoje nové konzervativní vlády k ochraně životního prostředí. Stranou kácení zůstal přísně chráněný Bělověžský národní park, který ale tvoří jen 17 procent rozlohy pralesa. „Zbytek spravují Státní lesy, čili jeden přírodní objekt má dva správce, kteří mají povinnost řídit se podle dvou různých zákonů,“ řekla loni na podzim Seznam Zprávám Ewa Morozová-Keczyńská, která pracuje ve správě parku a je nadšenou přírodovědkyní a průvodkyní.

+10

Zatímco národní park má přírodu chránit, Státní lesy mají s dřevem hospodařit a generovat zisk, osvětlila pak zásadní rozdíl v přístupu ke dvěma částem Bělověži. Národní park letos slaví 100 let a aktivisté, kteří usilovali o zastavení těžby, žádali jeho podstatné rozšíření na celé území pralesa. Staré přírodní porosty se totiž zatím i nadále nacházejí i mimo národní park.

O rozšíření parku nahlas uvažují opoziční strany, od současné vlády strany Právo a spravedlnost se ale takový krok očekávat nedá. Ba naopak. Náměstek ministra ovzduší a životního prostředí Edward Siarka v úterý podepsal dodatky k plánům hospodaření dvou lesních oblastí, které zahrnují bělověžské lesy.

Vyhovíme tím Evropské komisi, tvrdí náměstek

Podle viceministra, jak se v Polsku náměstkům říká, znamená podpis dodatků plnění požadavků zmíněného rozsudku Soudního dvora. Původní dodatek z roku 2016, kterým tehdejší ministr Jan Szyszko umožnil v Bělověži rozsáhlou těžbu dřeva (až trojnásobek původního desetiletého plánu), totiž požadovala Evropská komise zrušit a evropský soud jí vyhověl. Jenže dodatek byl v platnosti až dosud. Ministerstvo teď sporný dodatek nahradilo novým.

A nový dodatek umožňuje letos ve dvou oblastech nové kácení. Pro lesní oblast Hajnówky, kde se před čtyřmi lety těžilo nejintenzivněji, zatím nový dodatek neplatí kvůli výhradám Evropské komise. Podle viceministra Siarky se nebudou kácet stromy starší 100 let a ani ty v ochranné zóně UNESCO. Kácení prý má být spojené jen se zajišťováním bezpečnosti. Během letoška se má vykácet 4300 metrů krychlových dřeva. Začne se nejspíš v září.

Kácení hájí i ředitel Státních lesů Andrzej Konieczny. V úterý ujišťoval, že dodatky umožní „legální a praktické činnosti týkající se ochrany přírodních stanovišť a druhů a zejména zajištění statické a dynamické bezpečnosti“. Místní lidé si navíc budou moci nakoupit palivové dříví.

Polští ekologové zuří

Ekologičtí aktivisté ale o nových těžebních dodatcích mluví jinak než ministerstvo. Úřady obviňují ze lži a manipulace a ignorování expertů. „Místo toho, aby ministerstvo naslouchalo vědeckému prostředí a očekáváním společnosti, znovu se rozhodlo pro krok, který bude mít velmi negativní dopady pro přírodu pralesa,“ píše v prohlášení Nadace divoké Polsko.

Aktivisté upozorňují, že nové předpisy o těžbě porušují pravidla ochrany Natura 2000, umožňují kácet v přirozených porostech starších sto let. Vznikly navíc na základě zastaralých dat, která nezmiňují výskyt chráněných druhů. Kácet se bude znovu intenzivně, protože mají těžaři na mýcení jen čtyři měsíce na konci roku. Za lživé označují i tvrzení, že jde o vyhovění rozsudku Soudního dvora EU. Ten sice požaduje zrušení dodatku z roku 2016, přijetí dvou nových ale nepožadoval.

Jedno z míst, kde se má letos kácet. Podle ekologů tam rostou více než sto let staré stromy a smrky napadené kůrovcem přirozeně střídají nové listnaté stromy:

Před ekology neobstál ani ministerský argument o protipožární ochraně lesa, tu prý totiž v přesně daných případech (bez odvezení dřeva z lesa) umožňují už současná pravidla. „Považujeme to za plivnutí do tváře a výraz ignorace vůči společnosti, které záleží na ochraně jediné polské oblasti na seznamu Světového dědictví,“ napsal Seznam Zprávám ekolog Adam Bohdan.

Foto: Filip Harzer, Seznam Zprávy

Ekolog a aktivista Adam Bohdan na jednom z míst, kde se v roce 2017 kácelo.

Těší ho prý aspoň to, že nový dodatek neplatí pro lesní oblast Hajnówka. „Dosáhli jsme polovičního úspěchu. Díky naší aktivitě a členů Koalice miluji prales se povedlo vyhnout se podepsání dodatku pro Hajnówku, který počítal s těžbou stovek hektarů více než sto let starých porostů a také odstraňováním polomů, pod kterými už rostou mladé stromy,“ dodává Bohdan.

Je otázkou, jestli nová těžba dřeva znovu upoutá pozornost Evropské komise. Na nové dodatky ještě komise nereagovala, ale v polovině února vyzvala polskou vládu, aby rozsudku z roku 2017 plně vyhověla.

Podle EK stále neexistují prostředky ochrany pro chráněné druhy a stanoviště a není zajištěna přísná ochrana chráněných druhů ptáků. Varšavě dala komise na nápravu dva měsíce, jinak by hrozilo, že se znovu obrátí na soud a navrhne mu, aby Polsku uložil finanční sankce. Vysoké pokuty Polsku hrozily už kvůli těžbě v letech 2016 a 2017.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované