Hlavní obsah

Pomoc v léčbě? Vědci z Brna testují buněčnou imunitu proti nemoci covid-19

Foto: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

Irena Koutná při práci v laboratoři.

14. 5. 13:37

Brněnští vědci jako první a zatím jediné pracoviště v České republice úspěšně odzkoušeli a zavedli metodu testování získané buněčné imunity proti onemocnění covid-19. Metoda může pomoci i v léčbě.

Článek

Vědci v laboratořích Centra buněčného a tkáňového inženýrství Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně jako první a zatím jediné pracoviště v České republice úspěšně odzkoušeli a zavedli metodu testování získané buněčné imunity proti onemocnění covid-19. Metoda je klíčová k získání dat o této nemoci právě z pohledu buněčné imunity, o které se zatím ví velmi málo. Navíc může pomoci i v léčbě.

Buňky vyléčených pacientů by mohly transplantací pomoct dosud nakaženým lidem. Poznatky budou badatelé sdílet se světovou vědeckou komunitou.

U člověka, který už s koronavirem přišel do styku, zkoumají vědci opětovnou reakci při druhém setkání s virem. Podle dosavadních informací dovedou u takového pacienta buňky z podskupiny T-lymfocytů produkovat látky, které usmrtí buňky napadené virem a posílí imunitní systém. Podle vedoucí Centra buněčného tkáňového inženýrství Ireny Koutné lze takové lymfocyty pokládat za paměťové, v těle mohou přetrvávat roky, zatímco protilátky vydrží týdny.

„Vyizolování těchto specifických lymfocytů z krve pacienta, který onemocnění prodělal, a jejich transplantace je obecně považováno za velmi slibnou léčbu onemocnění covid-19,“ dodala Koutná.

V budoucnu by se tak dala využít transplantace paměťových buněk od pacientů, kteří už koronavirus prodělali, lidem, již nemoc mají. „Nyní se budeme snažit získat co nejvíce vzorků krve vyléčených pacientů, abychom mohli co nejpřesněji zjistit, jak se chová buněčná imunita v závislosti na průběhu tohoto onemocnění. Budeme také zjišťovat, jaké je procento paměťových buněk, které by mohly být transplantovány. Bez těchto znalostí nelze přejít k vývoji samotného léčiva,“ řekla Koutná.

Rychlé a spolehlivé ustanovení této metody v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny se mohlo uskutečnit díky tomu, že laboratoře centra již mají zavedenou metodiku testování pro jiné viry – například takové, které mohou způsobovat těžké mononukleózy.

Aktuální údaje o postupu epidemie.

„Naše laboratoře se mimo jiné soustředí na výrobu takto aktivovaných T- lymfocytů pro léčbu infekcí u transplantovaných pacientů, u kterých antivirotika nefungují. Doposud pacient, který nereagoval na léčbu antivirotiky, nebyl léčitelný a v 99 % zemřel. Léky na potlačení imunitní odpovědi totiž kvůli transplantaci znemožňují aktivaci vlastního imunitního systému. Léčba je již ve světě i u nás pro celou řadu infekcí dostupná, pouze však ve speciálním režimu. Tento princip bychom chtěli v budoucnu použít i pro léčbu pacientů s covid-19. Jednalo by se o přímou transplantaci paměťových buněk dárce, který již nemoc prodělal, a účinnou léčbu bez vedlejších účinků antivirotik,“ doplnila Irena Koutná.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené